Úterý 18. 11. 2025 | Svátek má Romana
Nejen Jimramov na Žďársku v těchto dnech vzpomíná na jednoho ze svých významných rodáků, slavného spisovatele a učitele Aloise Mrštíka, bratra neméně slavného Viléma. Alois Mrštík zemřel přesně před 98 lety, v roce 2025 si tedy připomeneme sté výročí jeho úmrtí.
Alois Mrštík se narodil 14. října 1861 v již zmíněném městysu Jimramov na Žďársku. Zde se dodnes nachází jeho rodný dům. Jeho rodiči byl otec Alois, povoláním obuvník, a matkou byla švadlena Františka. Byl nejstarším ze čtyř sourozenců. O dva roky mladší Vilém se stal významným prozaikem, autorem impresionisticky laděných románů, cestopisných črt a realistických povídek, mladšími bratry byli František, magistr farmacie, a Norbert, lékař, fejetonista a také překladatel z ruštiny a polštiny.
V Jimramově Alois zahájil školní docházku, později se se svou rodinou odstěhoval do Ostrovačic u Brna, následně kvůli studiu bratrů do Brna. Zde Alois vystudoval gymnázium a učitelský ústav, potom pracoval coby učitel v několika obcích na Brněnsku. V roce 1889 se stal správcem školy v Divákách u Hustopeče, kde se natrvalo usadil. Působil zde až do důchodu.
Co se týče Mrštíkova osobního života, s Magdalénou Smržovou měl nemanželského syna Františka a se svou ženou Marií z Kobylí pak měl syna Karla.
Alois Mrštík však nebyl jen učitelem, známější je určitě jako spisovatel. Do literatury vstoupil prózami uveřejňovanými ve Vesně a Národních novinách. Přispíval do Moravské orlice, Zlaté Prahy, Světozoru, Národních listů, Máje.
Jeho literární prvotinou byla sbírka črt a povídek Dobré duše. K jednomu z vrcholů jeho tvorby patří drama Maryša, vzniklé ve spolupráci s bratrem Vilémem. Do děje tohoto dramatu jsou začleněny kroje a také lidové písně. Ve hře je často používáno nářečí, které je kombinací hanáckého, slováckého a brněnského dialektu. Dalším společným počinem s bratrem Vilémem je třeba i kniha Bavlnkovy ženy a jiné povídky.
Z dlouhodobého pobytu v Divákách na pomezí Slovácka a Hané čerpá Alois ve svém největším, devítisvazkovém díle Rok na vsi, kronika moravské dědiny. Desetiletá práce byla završena opět bratrskou spoluprací, když se na konečném znění Roku na vsi zčásti podílel i Vilém.
Mrštíkovo dílo samozřejmě ovlivnilo i jeho rodiště, kdy si rodný Jimramov připomenul dílkem Vzpomínky z dětství.
Do důchodu Alois Mrštík odešel v roce 1920. Ve své obci Diváky se stal vyhlášeným včelařem. Zemřel 24. února 1925 po tyfové nákaze v brněnské Zemské nemocnici.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
