Nejen Jimramov na Žďársku v těchto dnech vzpomíná na jednoho ze svých významných rodáků, slavného spisovatele a učitele Aloise Mrštíka, bratra neméně slavného Viléma. Alois Mrštík zemřel na den přesně před 101 lety, vloni jsme si tedy připomněli sté výročí jeho úmrtí.

Učitelé včetně vedoucích pracovníků dostávali loni v průměru hrubý měsíční plat ve výši 49 867 korun. Meziročně jim stoupl o 3,45 procenta, brali tak asi 115 procent loňské průměrné mzdy v ČR. Nepedagogičtí pracovníci v regionálním školství měli hrubý měsíční výdělek v průměru 29 070 korun, o 9,65 procent vyšší než o rok dříve. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytlo ministerstvo školství.

Pětina českých učitelů trpí fyzickým vyčerpáním a šest procent z nich splňuje diagnostická kritéria pro syndrom vyhoření. Vyplývá to z výzkumu Národního institutu SYRI. Jeho prvotní výsledky prezentovali na výroční konferenci SYRI v Praze odborníci z výzkumné skupiny, která se zaměřuje na vzdělávání. Za největší zdroje stresu označují učitelé problémové chování žáků, pracovní vytížení, přetížení administrativou a obtížnou komunikaci s rodiči.

Benátky, místní část Ždírce nad Doubravou na Havlíčkobrodsku, se mohou pyšnit rodákem Františkem Bačkovským, který se zde narodil 2. listopadu 1854. Byl to český knihkupec, spisovatel a badatel, který byl známý hlavně díky svým odborným pracím, jež se týkaly období národního obrození.

Učitelé v mateřských (MŠ), základních (ZŠ) a středních školách (SŠ) měli po započtení všech příplatků a odměn v roce 2022 průměrnou hrubou měsíční výplatu asi 48 tisíc korun. Oproti roku 2021 se jim měsíční výdělek zvýšil asi o 900 korun, kvůli inflaci se ale reálné platy snížily. Výdělky učitelů tak loni byly na úrovni 110 procent průměrné mzdy v Česku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle dat ministerstva školství pracovalo loni v MŠ, ZŠ a SŠ v Česku 154 tisíc pedagogů a 6 tisíc učitelů odborného výcviku.

Dnes je tomu devětatřicet let, kdy zemřel český akademický malíř Alois Lukášek. Věnoval se také učitelské profesi, a i vzhledem ke svému rodišti byl často přezdívaný malíř Českomoravské vrchoviny. Lukášek se ve své tvorbě věnoval převážně krajinám.

S Danem Pražákem jsme se potkali v kavárně na Strossmayerově náměstí blízko školy, ve které učí. Zrovna mu skončila dlouhá porada a vypadal trochu unaveně. Když jsme se ale dostali ke společnému tématu, kterým bylo studium na pedagogické fakultě v Praze, kde jsme byli víceméně spolužáci, znatelně pookřál a nakonec došlo i na výměnu osobních historek. Hlavně jsme se ale pobavili o umělé inteligenci a dopadu podobných technologií na učitelskou profesi.

Nejen Jimramov na Žďársku v těchto dnech vzpomíná na jednoho ze svých významných rodáků, slavného spisovatele a učitele Aloise Mrštíka, bratra neméně slavného Viléma. Alois Mrštík zemřel přesně před 98 lety, v roce 2025 si tedy připomeneme sté výročí jeho úmrtí.

Velká vlna kritiky se zvedla po některých vyjádřeních ministra školství Vladimíra Balaše, která zazněla v úterním rozhovoru pro Deník N. Balaš v něm mimo jiné prohlásil, že na školách učí nekvalitní učitelé, kteří si nezaslouží příplatky za suplování. Osočil také ředitele základních škol z hysterie a vydírání. Kantoři se teď na Balaše zlobí, že svými prohlášeními degraduje učitelské povolání. Někteří volají dokonce po jeho odchodu.

Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho lidí bylo v šoku. Byl to vůbec první případ od začátku války, kdy došlo k něčemu takovému ze strany učitele. Několik dní na to pak vyplul na povrch případ učitelky českého jazyka z pražské základní školy, která při hodině opakovala svým žákům proruské dezinformace. Vypovídají tyto dva případy něco i o stavu současného českého školství?