Pětina učitelů v ČR trpí fyzickým vyčerpáním. Stresuje je chování žáků, administrativa a komunikace s rodiči
Pětina českých učitelů trpí fyzickým vyčerpáním a šest procent z nich splňuje diagnostická kritéria pro syndrom vyhoření. Vyplývá to z výzkumu Národního institutu SYRI. Jeho prvotní výsledky prezentovali na výroční konferenci SYRI v Praze odborníci z výzkumné skupiny, která se zaměřuje na vzdělávání. Za největší zdroje stresu označují učitelé problémové chování žáků, pracovní vytížení, přetížení administrativou a obtížnou komunikaci s rodiči.
Do výzkumu se zapojilo 1768 pedagogů, z nichž dvě třetiny byly ženy. Důležitým faktorem, který ovlivňuje spokojenost vyučujících, je podle autorů průzkumu kvalita vedení školy. „Spokojenost učitelů tedy přímo souvisí s tím, jaké jsou manažerské a vůdčí schopnosti ředitelů a ředitelek základních škol,“ řekl Jiří Mudrák ze SYRI a Psychologického ústavu Akademie věd (AV ČR).
Podle zjištění odborníků ze SYRI se prokázala i souvislost mezi psychickou pohodou učitelů a studijními výsledky žáků. „Zajímavým zjištěním například je, že vyšší pracovní spokojenost učitelů a pocit komunity jsou spojeny s lepšími výsledky žáků v matematice. To je vcelku dobrý argument pro to, aby se školy a společnost duševní pohodou učitelů vážně zabývaly,“ řekl Mudrák.
Riziko syndromu vyhoření
Pro pracovní zdraví učitelů je podle odborníků rizikem zejména syndrom vyhoření. Nejvýznamnějším zdrojem vyhoření učitelů je podle nich obtížné skloubení nároků pracovního a rodinného života.
„Opatření na podporu pracovního zdraví pedagogů a pedagožek by se proto měla zaměřit na zlepšení podmínek pro harmonizaci práce a rodiny a větší podporu při zvládání přemíry pracovních nároků, například těch administrativních,“ řekla Kateřina Zábrodská ze SYRI a Psychologického ústavu AV ČR.
„Dobrou zprávou je, že učitelky a učitelé druhého stupně základních škol mají své vlastní osobní zdroje, které dokážou efektivně uplatňovat pro lepší zvládání pracovních nároků a snížení rizika vyhoření. Hlavním takovým zdrojem je psychologický kapitál, který si můžeme představit jako obdobu finančního kapitálu, ale v oblasti psychických zdrojů. Pokud máme tohoto kapitálu dostatek, snadněji zvládáme každodenní výzvy,“ řekla Zábrodská.
„V našem výzkumu se prokázal významný pozitivní vliv psychologického kapitálu na pracovní zdraví učitelů na několika různých úrovních. Psychologický kapitál významně snižuje pociťovaný konflikt mezi prací a rodinou a potažmo snižuje riziko vyhoření,“ řekla Zábrodská. Kvalitní pracovní podmínky podle odborníků nezaručuje jen plat, důležité jsou i jiné oblasti.
Výzkum podle odborníků potvrdil, že učitelství je psychicky náročné povolání. Zároveň ukázal, že většina učitelů je se svou prací spokojená. Nejvíce spokojení jsou s využitím svých schopností, naopak nejméně s finančním ohodnocením.
