Nové motivační prostředky se dostávají do rukou krajských středních škol. Kraj Vysočina tím chce víc individuálně podpořit studenty. Nová pravidla navíc zvýhodňují obory, které jsou pro Vysočinu i zaměstnavatele klíčové.

Do lavic jedenácti základních škol v krajském městě má dnes usednout 5 577 žáků, což je o třicet méně než před rokem. Mateřské školy pak přivítají 1 279 dětí.

Následkům nemoci ve věku 84 let podlehl František Suk, dlouholetý pedagog a ředitel na středních školách na Jihlavsku. Působil mimo jiné na učňovské škole v Jihlavě a Polné, od roku 1982 vedl jihlavské obchodní učiliště.

Vysočina chce letos přispět na opravy několika škol a nemocnic v ukrajinském Zakarpatí částkou 5,5 milionu korun. S ukrajinskou oblastí Vysočina spolupracuje 15 let. Peníze jí poskytuje prostřednictvím dobročinného spolku ViZa, přes který dá také 30 tisíc korun na činnost zakarpatských spolků, řekla mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová.

Kraj Vysočina zpracoval výroční zprávu týkající se školství na Vysočině ve školním roce 2023/2024 a kalendářním roce 2024, lze z ní vyčíst celou řadu zajímavostí a překvapivých čísel.

Tragédie, ke které došlo na okraji Moskvy, nemusí být ojedinělou událostí. Podle egyptologa Miroslava Bárty může podobných útoků na etnické Rusy na jejich území přibývat. Nejen o tom mluví v dalším díle podcastu Nový svět, kterým provádí společně s Martinem Kovářem a Michalem Půrem. O stavu společnosti nejen u nás, ale také v Rusku, se rozpovídal také v rozhovorovém seriálu Bez servítků na Drbně.

Výzvou pro české školství z pohledu začleňování ukrajinských žáků v následujících letech bude úprava maturitní zkoušky z češtiny. Radní Kraje Vysočina pro školství Jan Břížďala (Piráti) o svém návrhu diskutoval s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN).

Komunistická ideologie byla za minulého režimu ve středním odborném školství přítomná všude, uvedli na základě svého výzkumu vědci z Mendelovy univerzity. Jde o první systematické mapování tohoto školství v uvedené době, které se uskutečnilo po změně režimu v roce 1989. Badatelé z Oddělení sociálních věd Institutu celoživotního vzdělávání při výzkumu vycházeli z rozhovorů s pamětníky i z dobových dokumentů.

Se snížením maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu (PHmax), které navrhuje ministerstvo školství, nesouhlasí odbory, unie školských asociací, svaz obcí, většina krajů a další připomínková místa. Podle nich by to znamenalo zhoršení kvality výuky, návrh zároveň odporuje programovému prohlášení vlády. Vyplývá to z připomínek k návrhu nařízení vlády. Ministerstvo se návrhem snaží zpomalit nárůst počtu pracovních míst ve školství.

Pětina českých učitelů trpí fyzickým vyčerpáním a šest procent z nich splňuje diagnostická kritéria pro syndrom vyhoření. Vyplývá to z výzkumu Národního institutu SYRI. Jeho prvotní výsledky prezentovali na výroční konferenci SYRI v Praze odborníci z výzkumné skupiny, která se zaměřuje na vzdělávání. Za největší zdroje stresu označují učitelé problémové chování žáků, pracovní vytížení, přetížení administrativou a obtížnou komunikaci s rodiči.