Výbornou úroveň ve finanční gramotnosti dosahuje třetina žáků prvních ročníků středních škol, téměř každý pátý středoškolák je ale finančně negramotný. Nejslabšího výsledku studenti dosáhli v oblastech týkajících se každodenní činnosti jako bezpečného chování při placení nebo hospodaření domácnosti. Množství informací o penězích u žáků ovlivňuje zejména rodina. Upozornila na to Česká školní inspekce ve své zprávě, kterou představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Velká vlna kritiky se zvedla po některých vyjádřeních ministra školství Vladimíra Balaše, která zazněla v úterním rozhovoru pro Deník N. Balaš v něm mimo jiné prohlásil, že na školách učí nekvalitní učitelé, kteří si nezaslouží příplatky za suplování. Osočil také ředitele základních škol z hysterie a vydírání. Kantoři se teď na Balaše zlobí, že svými prohlášeními degraduje učitelské povolání. Někteří volají dokonce po jeho odchodu.

Národní pedagogický institut začne na konci září pracovat na úpravě učiva v předmětech základních škol. Větší důraz by se měl klást na občanské vzdělávání, etickou výchovu, finanční a mediální gramotnost a kritické myšlení. Koncepci, podle které by se obsah výuky měl změnit, předali experti ministerstvu školství 3. srpna.

Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho lidí bylo v šoku. Byl to vůbec první případ od začátku války, kdy došlo k něčemu takovému ze strany učitele. Několik dní na to pak vyplul na povrch případ učitelky českého jazyka z pražské základní školy, která při hodině opakovala svým žákům proruské dezinformace. Vypovídají tyto dva případy něco i o stavu současného českého školství?

Jan Bříďala je ve svých 28 letech nejmladším členem současné krajské vlády na Vysočině. Původním povoláním středoškolský pedagog kývl na nabídku řídit krajské školství. V rámci svěřených kompetencí dohlíží i na rozvoj IT technologií, tedy na oblast v níž Kraj Vysočina celorepublikově exceluje a udává směr.

Školská soustava v Česku doznala od roku 1774, kdy byly položeny její základy, už nesčetných změn. Současnou strukturu škol i její terminologii v podstatě zakotvil školský zákon schválený v prosinci 1960, který mimo jiné prodloužil povinnou školní docházku znovu na devět let, její délka se ale poté několikrát měnila. Od školního roku 1996/1997, který začal 2. září 1996, je povinná školní docházka opět devítiletá.

Jihlavskou ZŠ Demlova čeká změna ve vedení. Její ředitel Zdeněk Nosek odchází do důchodu. V ředitelském křesle ho vystřídá dosavadní učitelka Andrea Medunová.

Změna rozsahu maturity nebude mít vliv na přijímací zkoušky na jedinou veřejnou vysokou školu na Vysočině. Pro Vysokou školu polytechnickou Jihlava (VŠPJ) bude rozhodující jen včasné doložení jejího úspěšného složení. Škola plánuje, že do prvních ročníků letos nastoupí asi 1200 lidí.

Vysvědčení za první pololetí aktuálního školního roku se bude moct předávat později, pokud do konce ledna neskončí zákaz přítomnosti žáků ve školách. Obsah vysvědčení ale budou muset školy žákům sdělit v termínu 28. ledna. Úřad podle ní již školám poskytl doporučení k tvorbě pololetního hodnocení. S ohledem na výuku na dálku by se mělo zaměřit na odpovědnost dětí za vlastní učení, práci s časem a plnění povinností. Na vysvědčení ministerstvo doporučuje slovní hodnocení, možné ale budou i známky.

Na VŠTE nejsme jen čísla. Tato slova můžete často slýchat z úst studentů Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Není to jen prázdná fráze, ale něco, za čím si skutečně stojí. Někteří z nich se dokonce nebojí označit atmosféru na škole za rodinnou. Že vás studium v takovém prostředí láká? Pořád ještě se můžete přihlásit do přijímacího řízení pro akademický rok 2020/2021! Ale pozor, dlouho se nerozmýšlejte, přihlášky je nutné odevzdat do 30. června.