Rodáci z Vysočiny: Učitel Bačkovský se věnoval pravopisu i národnímu obrození. Dluhy ho dohnaly k sebevraždě
Benátky, místní část Ždírce nad Doubravou na Havlíčkobrodsku, se mohou pyšnit rodákem Františkem Bačkovským, který se zde narodil 2. listopadu 1854. Byl to český knihkupec, spisovatel a badatel, který byl známý hlavně díky svým odborným pracím, jež se týkaly období národního obrození.
Bačkovský pocházel z rodiny rolníka Václava Bačkovského a jeho manželky Marie. Obecnou školu absolvoval v Krucemburku, snad nejvíce se přátelil s nadšeným divadelníkem z Krucemburku Františkem Janáčkem. Poté studoval na gymnáziích v Chrudimi a Německém Brodě.
Mezi lety 1875-1885 studoval pražskou univerzitu, konkrétně klasickou filologii a filozifii. 25. ledna 1886 zde obhájil svou dizertační práci, která nesla název Zevrubné dějiny písemnictví doby nové. Tato práce v roce 1913 vyšla tiskem. Během studia se zvládl oženit a založil si rodinu.
Učitelem v Havlíčkově Brodě
Od roku 1878 do roku 1891 působil na gymnáziu v Havlíčkově Brodě (tehdy Německém Brodě), poté se rozhodl ze školství odejít.
Aktivně se účastnil diskusí o českém pravopise. Třeba jako první nastolil otázku ležací čárky (spojovníku) a korigoval zásady pro její používání. Kromě toho byl zastáncem pravidla, aby se ve složených vlastních jménech psalo velké jen první písmeno. Reforma pravopisu z roku 1993 se k některým jeho dávným návrhům vrátila (např. Vánoce, Velikonoce a Hromnice s velkým písmenem či název ulice Na Můstku).
V podnikání se mu moc nedařilo
Bačkovský byl zakladatelem a redaktorem literárních časopisů Studentské listy, Literární obzor, České listy, Literární věstník, Novočeský archiv. Dále přispíval do časopisu Vlast a do Dodatků Kobrova Slovníku naučného. V roce 1899 si v Praze otevřel knihkupectví s antikvariátem, současně se v té době věnoval i nakladatelské a ediční práci. Vydával naučnou literaturu, českou beletrii, knihy pro mládež. Jako podnikatel příliš úspěšný nebyl.
Bránil pravost rukopisů
Byl spisovatelem, autorem různých prací mluvnických a literárně-historických, které se týkaly zejména doby národního obrození, zapojil se do veřejné celonárodní diskuse o pravosti Rukopisů královédvorského a zelenohorského, v níž se postavil do role urputného obhájce pravosti dokumentů.
Odešel z domova
Kvůli svému neúspěšnému podnikání a také kvůli tomu, že měl šest dětí, se dostal do finančních problémů. K tomu ho zradilo zdraví a téměř oslepl. Všechny tyto problémy ho dohnaly až k sebevraždě. 29. listopadu 1908 odešel z domova a jeho blízcí o něm nic nevěděli. Jeho blízcí o něj měli obavy, protože se neozýval ani na konci roku. Ve hře byla varianta, že v noci z 29. na 30. listopadu skočil z mostu do Vltavy, tuto verzi však nebylo možné potvrdit, protože neznámého sebevraha odnesl proud. Obavy se potvrdily 11. února 1909, kdy byla u Kralup ve Vltavě nalezena mrtvola staršího muže a Bačkovského synové potvrdili, že jde o jejich otce.
Bačkovský byl následně pohřben v Chvatěrubech na Mělnicku.
