Také v ČR si připomínáme takzvaný Pomněnkový den neboli den pohřešovaných dětí, a to od roku 2004. Tento mezinárodní den, jenž vychází na 25. května, je připomínkou pro všechny rodiče, kterým beze stopy zmizely jejich děti. Ve světe si lidé Pomněnkový den připomínají od roku 1983, kdy jej jako vzpomínkový označil tehdejší americký prezident Ronald Reagan.
Ale vůbec prvním impulsem k tomuto kroku byl 25. květen 1979, kdy se v americkém New Yorku ztratil při cestě do školy šestiletý chlapec. Jeho rodiče už své dítě nikdy neviděli.
V roce 2022 vyhlásila policie v Kraji Vysočina celkem 571 pátrání po pohřešovaných dětech. „Z tohoto počtu se jednalo o 497 dětí, kterým byla nařízena ústavní výchova, a tyto děti uprchly ze školských zařízení určených k jejich výkonu nebo se jednalo o žadatele o udělení azylu, kteří opustí v průběhu řízení azylové zařízení,“ shrnuje Dana Čírtková, mluvčí policistů na Vysočině.
Z celkového počtu pak bylo pátráno po 132 dětech mladších patnácti let. Policie na Vysočině aktuálně pátrá po 35 lidech, kterým ještě nebylo 18 let. Jak dodala Čírtková, ve všech případech se jedná o děti s nařízenou ústavní výchovou.
„Většinu pohřešovaných dětí se podařilo nalézt a byly v pořádku. Důvody jejich zmizení byly různé – nejčastěji se jednalo o útěky z domova, kdy se děti snažily řešit nějaké své problémy, s nimiž si nevěděly rady. Poslední dobou se stále častěji potýkáme s pátráním po dívkách s uloženou ústavní výchovou, které se staly matkami a z ústavů utíkají, nebo se do nich nevracejí z povolených vycházek nebo dovolenek, se svými velmi malými dětmi. Nebezpečí vystavují, jak sebe, tak zejména své novorozené děti,“ dodává Čírtková.
Většina pátrání skončila šťastně a rodiče se se svými dětmi shledali. Jsou ale i případy, které mají tragický konec a ani kriminalistům z paměti nikdy nevymizí. „Jedná se třeba o případ z roku 2013, kdy byla pohřešována šestnáctiletá Petra z Jihlavska. Tato dívka byla nalezena mrtvá. Za její brutální vraždu byli pravomocně odsouzení tři pachatelé,“ připomíná Dana Čírtková.
Čtvrtek, 16. března 2023, 13:25
Dnes je to deset let, kdy se v Jihlavě odehrála děsivá událost. O život 16. března 2013 brutálním způsobem přišla teprve patnáctiletá Petra V. z Dudína na Jihlavsku. Její vraždu měla na svědomí trojice mladíků – Michal Kisiov (dnes Michal Ambrosius...
A jak vlastně takové pátrání po pohřešované osobě probíhá? Na začátku každého pátrání je vždy důležité zjistit co nejpodrobněji okolnosti pohřešování. „V souvislosti s tím policisté provádějí prověrky v místech, ke kterým má pohřešovaná osoba nějaký vztah, například rodina, pracoviště, škola a podobně. Dále policisté prověřují ubytovací a zdravotnická zařízení. Pátrání je zveřejňováno v prostředí internetu a regionálních médiích. Na základě zveřejnění pátrání ve sdělovacích prostředcích se daří vypátrat přibližně deset procent osob. Policisté samozřejmě využívají i speciální prostředky pátrání, které nebudeme z taktických důvodů uvádět,“ dodává krajská policejní mluvčí.
„Při vyhlašování pátrání po pohřešovaných dětech je velice důležitý zejména prvotní kontakt mezi rodiči a policisty, kteří potřebují získat co nejrychleji přesné a hlavně pravdivé a ucelené informace o dítěti, o jeho chování před tím než zmizelo, o všech jeho případných problémech, a to i v případě, že tyto informace nemusí být pro rodinu vždy příjemné,“ uvedla Jana Láterová, vrchní komisařka oddělení obecné kriminality, která je gestorem systému pátrání po osobách v rámci krajského policejního ředitelství. Rodiče by proto neměli zamlčovat policistům žádné informace, které by mohly být při pátrání důležité. Policistům se poté mnohem snadněji stanovují verze, jakým směrem pátrání vést. Rodiče se většinou snaží zamlčet důležité informace například o výchovných problémech s dítětem, které pak situaci může řešit útěkem.
„Velice důležitou roli hraje také komunikace dítěte na sociálních sítích. Proto je důležité, aby měli policisté o ztraceném dítěti co nejpřesnější a hlavně pravdivé a kompletní informace. Jak postupovat v případě, že pohřešujete své dítě, se také může veřejnost dozvědět například na webu. Na stránkách najdete, jak rady pro děti, tak rady pro rodiče, včetně kontaktů na orgány a organizace, zabývajících se touto problematikou,“ radí Dana Čírtková.
Další skupinou jsou pohřešované děti, které navázaly kontakt s neznámým člověkem prostřednictvím sociálních sítí. Při vzájemné komunikaci uvedly svoje osobní údaje, telefonní čísla, zájmy a další údaje a v mnoha případech se nebránily ani schůzce „naslepo“. Toto chování je velmi rizikové, neboť právě sociální sítě jsou velmi často zneužívány pachateli násilné a mravnostní trestné činnosti páchané na dětech.
Dále pro policisty velmi náročné je pátrání po dětech, které se staly obětí takzvaného rodičovského únosu, kdy je dítě ve společnosti jednoho z rodičů, který druhému z rodičů nechce sdělit místo jeho pobytu. „V těchto případech je třeba velmi důsledně ověřovat sdělené informace. Některá z těchto oznámení jsou účelová s cílem znepříjemnit život druhému z rodičů, nikoliv vypátrat pohřešované dítě,“ říká Čírtková.
Foto Jan Luxík | Zdroj Policie ČR
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
