Bez práce jsou kvůli nařízení vlády už několik dní také divadelní herci. Hodně z nich proto rozjelo svoje vlastní domácí projekty. Přesně to udělala i jihlavská herečka Lenka Schreiberová, která každý večer na svém facebookovém profilu čte knihy. Přes den je dobrovolnicí a stará se o ty, co to teď nejvíce potřebují. „Karanténu“ využívá i k dohánění restů, jak prozradila v našem rozhovoru.
To, že se kvůli šíření koronaviru zavřela divadla, konkrétně u vás neznamená, že byste hraní dočasně „pověsila na hřebík“. Jak a kdy vůbec vznikl váš nápad na audiočtení?
To vím náhodou přesně, nápad vzniknul v úterý 10. března, kdy nám přišel pan ředitel na zkoušku Hedy Gablerové oznámit, že se zavírají divadla a večer se nebude hrát. Říkala jsem si, že bych nerada ztratila kontakt s diváky. Chtěla jsem, aby věděli, že i když se nemůžeme potkávat přímo v divadle, můžeme se potkat alespoň na síti. A tak vzniklo Studio Tučňák.
Kdo vybírá tituly, které čtete? Jde jen o pohádky?
Tituly si vybírám sama. Jsem sobě dramaturgem, PR managerem, režisérem, hercem, ředitelem i zaměstnancem. Naštěstí se můj tým moc nehádá. :) Čistě pohádky čtu jen o víkendu. Přes týden dávám prostor i tvorbě regionálních autorů – jen pro příklad Petr Štěpán (XIII. století), Ludmila Klukanová, Petr Kubíček, Jan Zahradníček, Aleš Kauer, Roman Streichsbier, Ivana Fexová, Vašek Beránek a další. Občas zazní povídky, poezie, úryvky z beletrie, mám tam jihlavsko-opavské jazykové okénko, a momentálně třeba čtu na pokračování červenou knihovnu pro dospělé Dlouhá cesta za štěstím.
Jak často čtete? Je to vždy formou živého vysílání na vašem facebookovém profilu?
Čtu každý den v 19:00 živě na svém facebookovém profilu, někdy se čas mění, záznam pak ponechávám na zdi. A jak dlouho ještě budu číst, to netuším... Dokud budou síly a inspirace.
Jaké máte ohlasy na své čtení? Předpokládám, že jen pozitivní. V této nelehké době, kdy jsou sociální sítě plné koronaviru.
Zatím mám jen hezké, pozitivní ohlasy a moc si jich vážím. Lidé mi nabízejí knížky, dokonce se ozvalo i nakladatelství Grada, které mi zdarma poskytlo materiály ke čtení.
Inspirovala jste nějaké své další kolegy z divadla, kteří se pustí do stejné věci?
Tak do live přenosu zatím nikdo nešel. Ale Terezka Otavová a Standa Gerstner načítají do záznamu pohádky.
Co vůbec dělá herečka Horáckého divadla v karanténě? Popište mi svůj běžný karanténní den.
Dopřávám si luxus, který běžně nemám, a to je dlouhá, klidná snídaně. Tak do 13 hodin se věnuji pochůzkám, patřím k dobrovolníkům, takže se starám o své klienty. Potom přijde na řadu domácnost (klasický frmol), snažím se dohánět resty, které se mi vždy přes sezonu nakupí. Nejpozději v 17 hodin už jsem obložená knížkami a sestavuji si a načítám program na večerní vysílání, které začíná v 19 hodin. Potom ještě vyřizuji elektronickou komunikaci se světem. No, a co se děje doma, když večer vypnu mobil a počítač, neprozradím.
Funguje Horácké divadlo alespoň nějak omezeně? Chodíte třeba na zkoušky po menších skupinkách, nebo je máte třeba online formou?
Horácké divadlo zkoušelo i v omezeném režimu nejdéle ze všech v republice (pokud vím). Ale už to z provozních důvodů, bohužel, nejde. Naplno však jedou naše dílny a krejčovna – šijí roušky jak o život – obrazně i doslova. Za to jim smekám a obdivuji je! Ale ani my ostatní nezahálíme a v divadle připravujeme on-line projekt. Nechte se překvapit.
Asi všichni věříme, že všechna omezení co nejdřív skončí a my se zase vrátíme do „normálního života“. Už víte, co uděláte jako první věc? Půjdete na kávu? Na pivo? Na pokec za kamarádkou?
Sundám z huby roušku a pojedu do Opavy za svou rodinou.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
