Romové bojovali proti kolektivní vině, teď hází do jednoho pytle Ukrajince, říká komik Daniel Ferenc

Není pro vás absurdní, že Romové, kteří nemají rádi „házení do jednoho pytle“, teď dělají to samé Ukrajincům, proti kterým demonstrují po boku různých dezinformátorů a xenofobů?
Cítím strašné pokrytectví a ponížení. Poslední léta jsem si říkal, že romská otázka týkající se komunity, do které patřím i já, šla strašně dopředu a blížíme se lepším zítřkům. To, co se děje, posouvá romskou komunitu hrozně dozadu. Moc se za to stydím. Cítil jsem to poprvé, když jsem viděl, jak dokázal Andrej Babiš při prezidentské volbě zmást některé Romy a dostal si je na svou stranu. Je vidět, že stačí málo a jak neví, o co jde, hned naskakují na líbivá slova. Většina z nich ani neví, co prosazuje a jaké pravomoci prezident má. Už to mě zklamalo. A teď přišla tahle „třešnička na dortu“. Je hrozně pokrytecké, že tu roky tvrdíme, jak nechceme kolektivní vinu a nadáváme na „espéďáky“, „orteláky“ a pamatujeme na pochody dělnické strany, kdy mě rodiče jako dítě schovávali, a pak děláme to samé. Těžko říct, jestli je to nevzdělaností nebo neochotou ověřovat fakta. Sám nevím.

Není trochu chybou aktuálních politických garnitur, že situaci Romům více nevysvětlují?
Myslím, že Romům by to bylo úplně jedno. Upřímně, nehledal bych chybu u vlády nebo jiných politiků. Já jsem volič „pětikoalice“ a taky nejsem úplně spokojený se všemi kroky, ale určitě nepatřím mezi tu skupinku obyvatel, co chodí demonstrovat proti bídě a podobně. Nerad bych ze všech problémů obviňoval vládu. Sám jsem se vyjádřil k té tragické události a k tomu, co na sociální sítě umístila slečna zpěvačka z Brna. Ten její proslov byl jak vystřižený z pera SPD. Když si tam přečtete komentáře, pak uvidíte, že nikdo to moje sdělení nepochopil. Všichni mi nadávali, že jdu proti Romům. Že jsem rasista. Že se chovám jako „gádžo“. Strašně mě to zasáhlo. Považuji se za jednoho z mála umělců, který se ještě nezaprodal. Vždycky jsem se hlásil k romské menšině, nikdy jsem nedělal něco, co bych považoval za ponižování se. Najdete romské umělce, kteří se ponižují třeba tím, že hrají v reklamě na bílou barvu. Nemají problém s tím, že se shazují před ostatními. Je pro mě důležité přesvědčení, co je správné a co ne. Vždycky jsem bojoval proti rasismu a diskriminaci. I proto jsem tentokrát „nedržel hubu“ a řekl svůj názor. Bohužel jsem ale považován za zrádce a rasistu, který jde proti Romům. Bohužel jsem zachytil i videa Romů, kteří si dávají na svůj TikTok záznam z protiukrajinské demonstrace a k tomu si připnou písničku od Ortelu. To je extrém všech extrémů.

Válka na Ukrajině ukázala, že se stále setkáváme s rasismem, říká afghánská novinářka žijící v Česku

Čtvrtek, 26. ledna 2023, 12:00SpolečnostBez servítků

Už více než dvacet let považuje Česko za svůj domov novinářka afghánského původu Fatima Rahimi. V tuzemsku vystudovala evropské kulturní a duchovní dějiny na FHS UK. V posledních letech se věnuje zejména reportážím a článkům o sociálních...

Mrzí vás reakce romské komunity směrem k vaší osobě?
Extrémně. Až do minulého týdne jsem se s tím takhle nesetkal. Dělají mi samozřejmě radost zprávy od Romů, kteří mi děkují, ale na druhou stranu mě mrzí ta obrovská vlna negace. Vlastně nevím, jak s tím naložit. Vždycky jsem se snažil hájit práva Romů a takovou reakci jsem nečekal. Romové tak komplikují situaci pro celou komunitu. Těžko se jim teď bude obhajovat rasistické chování majority směrem k nim, když dělají to samé. To si nikdo z nich neuvědomuje.

Sociální sítě obletělo také video mladého Roma, který promluvil na pietní akci za jeho zavražděného kamaráda. Volil poměrně nevybíravá slova… Jak to na vás působilo?
Nijak jsem z toho nebyl překvapen. Víte, tady v Česku je hodně neziskovek a lidí, kteří v uvozovkách pomáhají. Často to ale není o pomoci. Podle mého názoru je to leckdy práce za účelem čerpání různých grantů a dotací. Pak je tu druhá skupina, kdy jde především o nějaké obyčejné aktivisty, kteří si prostě chtějí uspořádat nějaký pochod nebo demonstraci. Něco jako v tomhle případě. Jim jde jen o pozornost a pomyslné lajky na sociálních sítích. Dneska žijeme v době, kdy chce být každý slavný. Pak to takhle dopadá. Co můžete očekávat, když podobné typy organizují pietní akci nebo pochod. Sám bych si nedovolil uspořádat takovou akci, protože bych si nevěřil, že bych dokázal udržet nějakou reprezentativnost a zároveň bych si nebyl jist, že jsem neponížil menšinu. Pak na takové akci vystoupí člověk, který je evidentně úplně mimo a sotva dá dohromady násobilku. Je to obrovská ostuda.

Je smrt mladého Roma v Brně skutečně tématem mezi Romy nebo je to spíše vygradované médii a sociálními sítěmi?
Ne, ne, je to skutečně velké téma v romské komunitě. Vyhrocená situace mezi Romy a Ukrajinci je aktuální. Myslím si, že to není jen Romové proti Ukrajincům, ale i Ukrajinci proti Romům. Nebudeme si nic nalhávat, Romové na Ukrajině nejsou také v nejlepší pozici. Jestli jsme si někdy mysleli, že tu máme menší práva, tak na Ukrajině to pro romskou komunitu platí minimálně dvojnásob. Jsem vlastně zvědavý, kam se to až vyhrotí. Dokonce jsem zachytil na Facebooku nějaké Ukrajince, kteří svolávali další, že si to nenechají líbit a půjdou někam vypalovat romské byty. Tu situaci by teď měl někdo uklidnit. Bylo by super, kdyby tu byly nějaké autority z ukrajinské a romské komunity, které by dokázaly zasáhnout. A vlastně máte možná pravdu, třeba by měla zasáhnout i vláda.

V řadě zemí má romská komunita člověka, který je určitou autoritou. Nechybí někdo takový u nás?
Určitě chybí. Vím, že máme nějakého romského zastupitele, ale absolutně nemám tucha, kdo to je. Afroameričani měli třeba Martina Luthera Kinga. V Jihoafrické republice to byl zas Nelson Mandela. V Česku? V Česku je mezi Romy největší autoritou Rytmus. Je to umělec a nikdo mu nemůže zazlívat, že se neangažuje politicky. Já to mám jinak a v kariéře mi to moc nepomáhá. Na druhou stranu se na sebe můžu podívat do zrcadla. Je ale otázkou, jestli by vůbec nějaký názor Rytmuse Romové poslouchali.

Přesně tak. Neodsoudili by ho podobně jako vás?
Toť otázka. Myslím si, že spíš ne. Má výrazně, výrazně silnější pozici. V očích Romů je hrozně ceněný. Ale máte pravdu, že je tu smutná absence té autority. Momentálně si lidé z romské komunity nejvíc váží Kotlár Security. Je mi úplně trapně o tom mluvit. Nepochopím to. Ten člověk, když mluví, nedává to ani smysl. Když to poslouchám, říkám si, dejte mu někdo fixy a papír ať to radši namaluje. Tohle bohužel dělají sociální sítě.

Na druhou stranu to bude deset let, co v Česku vznikla Romská demokratická strana, která se ale nikdy nepyšnila nějakým velkým zájmem. V prvních volbách získala jen 609 hlasů a ve volbách o šest let později 1651. Vloni byla strana pozastavena. Působí to tak, že mezi Romy vlastně ani není zájem o politiku.
Nezájem, víte ono to je trochu jinak. Myslím, že i kvůli válce a vyvolávání strachu se Romové začali více zajímat o politiku. Bohužel v tom nejsou tak zkušení a nemají kritické myšlení. A taky vám povím jednu věc, která se Romům nebude poslouchat dobře. Je tady strašně málo Romů, kteří by se dali volit. Já sám si z hlavy nevybavím nikoho, kdo má politické ambice a já bych ho volil. Obávám se, že jestli se bude situace hrotit dál, budou tady pochodovat Romové s Ortelákama. Nikdy bych něco podobného nečekal.

Mluvíte o sociálních sítích, o atmosféře mezi Romy a událostech posledního měsíce. Co vám ale bere nejvíce času?
Je to asi rádio. Dva roky jsem v Rádiu Spin. Moc si to užívám. Poprvé v životě mám práci, kam musím fakt brzo vstávat. Z postele ale lezu s úsměvem a těším se. Je to super. Mám tam velkou volnost a to mi vyhovuje. Pak samozřejmě nezanedbávám Stand-upy. Prožívám takovou uměleckou změnu a vydávám se trochu jiným směrem. Chci mít obsah mých stand-upů trochu hlubší. Nechci jen bavit, ale chci, aby se lidé cestou domů o tom, co jsem říkal, bavili a něco to v nich zanechalo. Myslím, že se mi to daří.

Humor se nemění. Fenomén rozzuřené manželky s válečkem na nudle byl, je a bude, říká kreslíř Jan Tatarka

Čtvrtek, 13. dubna 2023, 12:00Bez servítků

Není to tak dlouho, kdy Michael Palin z legendární britské komediální skupiny Monty Python pronesl, že Čechy považuje za nejvtipnější národ na světě. Že jsme nejspíš národ vtipálků, potvrzuje také fakt, že svého času vycházel legendární časopis...

Bavíme se v rubrice Bez servítků a vy si ani v stand-upech neberete servítky. Nemáte pocit, že se během posledních let trochu utahuje smyčka kolem humoru? To, co bylo vtipné před dvaceti lety a vysílalo se v televizi, je dnes nekorektní a za hranou. Komplikuje vám to práci?
Rozhodně se ta smyčka utahuje. A ne jen u nás, ale celosvětově. Spousta věcí je dnes kontroverzní a za hranou. Myslím si, že co se týče humoru, korektnost by neměla být. Humor se má rozdělovat jen na dobrý a špatný. TeleTele a Česká soda byly pořady extrémně vtipné v devadesátkách. I humor se vyvíjí. Nedávno se někdo zeptal, jestli si s ohledem na korektnost dokáži představit, že by v pokračování Malé mořské víly hrála hlavní roli víla černoška. Já na to odpověděl, že ne, protože černí neumí plavat. To jste nezažil, kolik hejtů bylo pod tím videem, že jsem rasista. Neskutečně mě tohle vytáčí. Hlavně třeba dámy studentky, kteří si myslí, že ví o všem všechno, protože na Netflixu viděly pár filmů s rasovou tematikou. Přitom to nikdy osobně neprožily. Říkat Romovi, který si prošel rasovou diskriminací a vlastně i segregací, že je rasista, je absurdní. Ale to je dnešní doba. Stejně tak nevysvětlíte Romům, že dávat si písničky od Ortelu na socky není v pořádku. Doufám, že se to brzy zlomí.

Mluvil jste o tom, že Romům chybí nějaká autorita. Nenapadlo vás někdy kandidovat?
Víte, že dřív jsem nad tím přemýšlel? Postupem času si ale říkám, že se na to vůbec nehodím. Jsem stand-up komik. My máme jednu velkou nevýhodu. Máme neskutečně prořízlou pusu. Co na srdci, to na jazyku. Nedokázal bych argumentovat s Tomiem Okamurou a podobnými, na nějaké úrovni. Skončilo by to tím, že bych mu řekl, že je to debil. Takhle se politik chovat nemůže a nemá. Do určité míry by měl být politik korektní, to bych ale nedokázal. Pokud bych se to někdy naučil, možná bych o tom začal opět přemýšlet. Do té doby ne.