Porodů císařským řezem v Česku přibude. Na vině je obezita rodiček, tvrdí lékaři

„Císařský řez je velká břišní operace, u které je potřeba vždy pečlivě zvážit, zda je opravdu třeba. Slouží k záchraně života rodiček a dětí a k snížení jejich nemocnosti, doprovázet ho ale může i řada komplikací. Proto se musí používat s rozvahou a musí k němu vést opodstatněné důvody," uvedl přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Lékařské fakulty Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava Ondřej Šimetka. Objevují se totiž i případy, že si žena císařský řez vyžádá bez jeho medicínské nezbytnosti.

Ženy po císařském řezu mohou mít sníženou plodnost nebo riziko špatného zahnízdění placenty v dalším těhotenství. „Císařský řez je ve srovnání s normálním porodem až čtyřikrát rizikovější," dodal. V případech, kdy je nezbytný, ale podle něj dramaticky snižuje úmrtnost a nemocnost dětí a matek, má také ochranný efekt na pánevní dno.

Od 90. let minulého století císařských řezů v Česku přibývalo, od roku 2013 začal podíl klesat a v posledních letech stagnuje. Častější jsou zdravotní důvody pro císařský řez u žen ve vyšším věku prvního těhotenství, problém je podle lékařů i vyšší výskyt obezity. V roce 2000 bylo obézních 14 procent obyvatel tuzemska, do roku 2020 jejich podíl stoupl na 28 procent. Nadváhu má více než polovina žen, obézních je asi pětina.

Dětem, které se narodí císařským řezem, hrozí vyšší riziko rozvoje astmatu, intolerance složek potravy, autoimunitních onemocnění, obezity nebo diabetu. Česká republika se v počtu takzvaných sekcí drží pod průměrem Evropské unie, například ve Skandinávii jsou ale podle Šimetky méně časté. Mezi nemocnicemi jsou ale podle dat Národního registru reprodukčního zdraví výrazné rozdíly, v roce 2012 bylo v některých 12 procent sekcí, v jiných přes 40 procent. Roli hraje region i specializace porodnice na komplikovaná těhotenství.