Pondělí, 12. prosince 2022, 12:58
Rok 1952 přinesl v naší zemi novou službu, přesně před 70 lety začaly fungovat krajské hygienicko – epidemické stanice. Svou činnost v témže roce zahájila také Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina (KHSV).
„Hygienická služba spočívá v odborném usměrňování primární prevence nemocí a v dohledu nad dodržováním zákonných ustanovení k ochraně zdraví. Jde tedy o aktivity zaměřené na zlepšování životního stylu obyvatel, posilování zdraví a předcházení vzniku nemocí na straně jedné a zároveň vymáhání práva na ochranu zdraví na straně druhé,“ uvádí Jan Pečinka, ředitel KHSV.
Krajské hygienické stanice úzce spolupracují se Státním zdravotním ústavem a jednotlivými zdravotními ústavy, přičemž každý z těchto orgánů ochrany veřejného zdraví má své specifické úkoly dané zákonem. „Význam a úlohu hygienických stanic vnímám nejen jako represivní, kdy dohlížíme nad dodržováním zákony a dalšími předpisy stanovených hygienických norem a v případě pochybení udělujeme sankce. Ale i jako preventivní, kdy neméně důležitou součástí naší prací je osvěta, vstřícné vysvětlování správných postupů, upozorňování na možné nežádoucí situace a jejich možný dopad na veřejné zdraví. Díky tomu se daří řadě pochybení a jejich důsledkům předcházet. Nevznikají tak mnohé rizikové situace, brání se vypuknutí nemoci a jejímu šíření a zároveň se zlepšuje spolupráce s našimi klienty i s širokou veřejností,“ doplňuje ředitel KHSV.
A kdo zajišťoval tyto služby před vznikem hygienických stanic? Byli ti praktiční lékaři. Postupně na podporu jejich práce vznikaly v nemocnicích biochemické a mikrobiologické laboratoře. „Odborníci v nich odhalovali potenciální rizika pro lidské zdraví, zjišťovali v odebraných vzorcích přítomnost patogenů a látek znečišťujících životní prostředí, které mohly lidské zdraví ohrozit,“ dodává Jana Böhmová, mluvčí KHSV.
Pojďme se nyní podívat konkrétně na Vysočinu, jak to bylo se začátkem naší krajské hygienické stanice. Z historického hlediska je nutno dodat, že v roce 1949 bylo zrušeno zemské zřízení a vznikly nové územní celky kraje, přičemž nový Jihlavský kraj byl rozlohou větší, než jaký je dnes – tedy ne Jihlavský kraj, ale Kraj Vysočina. „Rok 1949 však přinesl také změnu ve zdravotnictví, kdy byl mimo jiné zřízen nový Státní zdravotní ústav s pobočkami ve větších městech. V jeho rámci pracovaly laboratoře mikrobiologická, pro kontrolu potravin, vod a pro kontrolu pracovního prostředí,“ dodává mluvčí KHSV.
A o tři roky později, tedy v roce 1952, vznikly v každém regionu již zmíněné krajské hygienicko-epidemiologické stanice (KHES). Zaměstnancům jihlavské KHES komplikovalo jejich práci, že jednotlivá odborná pracoviště byla rozmístěna na různých místech ve městě. Kromě telefonního spojení se tenkrát vše muselo vyřizovat osobně, neexistoval e-mail ani internet. „K největšímu rozvoji jihlavské hygienické stanice proto došlo po přestěhování do moderních a rozsáhlých prostor nového Domu zdraví. Na tehdejší dobu skvěle vyprojektovaná budova polikliniky byla slavnostně otevřena dne 1. května 1955,“ připomíná jihlavskou historii mluvčí Böhmová.
Náplň pracovníků KHSV byla různorodá, podíleli se i na akcích mimo region. Na starosti měli třeba i očkování proti dětské obrně Solkovou vakcínou nebo také očkování proti chřipce prováděné rozprachem do nosu.
Další organizační změna u krajské stanice na Vysočině přišla v červenci 1960, kdy se opět změnilo územní členění státu. Zanikl Jihlavský kraj a jeho území bylo rozděleno mezi kraje Jihočeský, Východočeský a největší část byla včleněna do kraje Jihomoravského. „KHES byla přeměněna na jednotlivé Okresní hygienicko-epidemiologické stanice se sídlem v jednotlivých okresech. Ty již nepůsobily samostatně, ale spadaly pod Okresní ústavy národního zdraví. V této době mnoho odborných kapacit z Jihlavy bohužel odešlo, některá oddělení se musela personálně znovu budovat,“ zmínila mluvčí Böhmová.
Činnost hygieniků byla i v následujícím období velmi pestrá a často dost náročná. V roce 1966 se například v Hodicích rozšířila slintavka a kulhavka, situaci velmi dobře organizačně i odborně zvládla okresní hygiena v Jihlavě. V roce 1979 vypukla na území Vysočiny největší epidemie žloutenky v republice. Onemocněly více než dvě tisícovky lidí. „Na zajišťování, šetření a všech nutných pracích se podíleli všichni pracovníci okresních hygienických stanic v zasažené oblasti. Dalším dramatickým případem byla havárie v závodě TONA, kdy došlo k vypuštění jedovatých kyanidů do řeky,“ přidává mluvčí KHSV další výjimečnou činnost hygieniků.
Dalším mezníkem v činnosti hygieniků byl rok 2000, kdy novým zákonem o krajích byl opětovně zřízen samosprávný Jihlavský kraj, o rok později přejmenovaný na Vysočinu, a ještě následně na Kraj Vysočina. „V roce 2000 byl také schválen velmi důležitý Zákon o ochraně veřejného zdraví. Na jeho základě byly místní okresní hygienické stanice transformovány na Krajskou hygienickou stanici kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě se čtyřmi územními pracovišti v Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Třebíči a Žďáru nad Sázavou,“ jmenuje mluvčí.
KHSV má za sebou také ve svém vedení několik personálních změn. 1. ledna 2001 se ředitelem krajské hygienické stanice a krajským hygienikem Stanislav Wasserbauer, který odešel po dvou letech do funkce ředitele Zdravotního ústavu se sídlem v Jihlavě. Od 1. ledna 2003 nastoupil na pozici ředitele KHS Kraje Vysočina Jan Říha. Za jeho působení KHSV změnila v roce 2009 své jihlavské sídlo, přestěhovala se z Domu zdraví do prostor administrativní budovy v ulici Tolstého. „Na KHSV pracuje celá řada zkušených odborníků,“ dodává Jana Böhmová.
Ředitelem KHSV je nyní Jan Pečinka, který ve funkci vystřídal Jana Říhu. Jmenován byl 26. července 2021.
Pro připomenutí výročí působení hygieniků v ČR 1. prosince uspořádalo národní konferenci v Novém Jičíně. Záštitu převzali ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, hlavní hygienička České republiky Pavla Svrčinová a ředitel regionální pobočky Světové zdravotnické organizace Srđan Matić. Mottem celé akce se stal Hippokratovsko-Galénóvský koncept zdraví „Prevence je léčbou”.
„Byla oceněna celá řada odborníků z celé republiky. Mezi nimi byl, za zásluhu o rozvoj hygienické služby v Kraji Vysočina, i bývalý ředitel KHSV Jan Říha,“ dodala mluvčí KHSV.
Foto Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje | Zdroj Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
