Krajští hygienici z Vysočiny se zaměřují na kvalitu ovzduší ve školních třídách. To totiž ve velké míře ovlivňuje jak zdraví žáků, tak i jejich soustředěnost během vyučování.
Konkrétně se během měření zaměřují na koncentraci kysličníku uhličitého, teplotu vzduchu a relativní vlhkost. K tomu zjišťují, jak často se ve třídách větrá. A první závěr je takový, že právě z hlediska pravidelného větrání jsou na tom lépe školy mateřské před základními.
„Ovzduší ve vnitřním prostředí škol ovlivňuje zdraví dětí i dospělých, kteří ve škole tráví velkou část dne. Proto se této problematice věnujeme i v rámci krajského prioritního úkolu. Sledujeme stavebně-technický stav budov, vybavení, četnost prováděného úklidu, používání čistících a dezinfekčních prostředků. Ve třídách měříme teplotu vzduchu, vlhkost a koncentraci CO Školským pracovníkům vysvětlujeme nutnost pravidelného a intenzivního větrání tříd. Doposud jsme za letošek zkontrolovali 45 mateřských a základních škol,“ uvádí Kamila Hodačová, ředitelka Odboru hygieny dětí a mladistvých Krajské hygienické stanice kraje Vysočina (KHSV). „Zjistili jsme, že ve třídách mateřských škol se častěji větrá než v základních školách. Svědčí o tom nižší naměřené koncentrace CO2“ doplňuje Hodačová.
Je to pár dní, co naplno začala topná sezona. V letošním roce byla z ekonomických důvodů školská zařízení nucena přistoupit k úsporám, zejména ve výdajích za teplo. „V této souvislosti došlo ke změně právních předpisů ohledně minimálních vnitřních teplot. Ovšem ke snižování teploty ve vnitřním prostředí staveb je třeba přistupovat uvážlivě s ohledem na zdraví,“ upozorňuje mluvčí KHSV Jana Böhmová.
Významným snížením teploty vzduchu v místnosti, zateplením budov a zejména nedostatečným větráním může docházet ke zvýšené kondenzaci vzdušné vlhkosti, a tím i ke vzniku plísní na stěnách uvnitř škol. Plísně nemusí být dobře viditelné na stěnách, ale bývají i skryté uvnitř souvrství stěn. „Ze zdravotního hlediska je důležité udržovat v místnosti takovou teplotu, aby ani na nejchladnějších površích nedocházelo k časté nebo trvalé kondenzaci vlhkosti. Optimálně by se měla relativní vlhkost vzduchu pohybovat v rozpětí 45–55 % a teplota vzduchu kolem 20–22°C," vysvětluje Hodačová.
Jak již zaznělo, vzhledem k tomu, že se ve školských zařízeních pohybuje větší množství lidí, tak je důležité zde dbát o pravidelné větrání. „Při dlouhodobém pobytu v učebnách s neodpovídajícím přívodem čerstvého vzduchu jsou děti i učitelé vystaveni zvyšující se koncentraci CO, prachu a škodlivých chemických látek. U žáků nastupuje vlivem vysoké koncentrace CO malátnost, nesoustředěnost, únava. Výkon ovlivňuje úroveň nad 1000 ppm CO2" dodává mluvčí KHSV.
Větrání má velký význam i z hlediska prevence šíření respiračních onemocnění. Častá výměna vzduchu je důležitá k omezení koncentrace virů šířících se kapénkami, jako viru chřipky, covid-19 nebo RS virů.
Foto steveriot1/pixabay
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
