Na některých základních školách v Česku by se školáci v budoucnu nemuseli věnovat výtvarné a hudební výchově. Namísto nich by mohly dostat přednost výchovy taneční a pohybová, filmová nebo dramatická. Navrhují to někteří experti, kteří pro ministerstvo školství (MŠMT) a Národní pedagogický institut (NPI) připravují nové vzdělávací programy pro ZŠ.
Jiní odborníci ale chtějí, aby byly výtvarná a hudební výchova i nadále základem pro všechny žáky. Institut nyní proto představil dvě verze, jak by se mohla výuka ve školách měnit. Vyplývá to z dokumentu na webu k novým učebním programům.
Úpravy v učivu jednotlivých předmětů připravuje NPI od loňského podzimu. Nyní veřejně prezentoval první verze podkladů ke zvažovaným změnám. Na novém pojetí umění a kultury ve školách pracují v NPI pracovní skupiny. Jak by se měla výuka umění ve školách měnit, se členové skupin neshodli a navrhli dvě varianty. O finální verzi by proto mělo rozhodnout MŠMT nebo autoři koncepce, podle níž se učivo upravuje, vyplývá z návrhu.
Zastánci zrovnoprávnění dramatické, filmové, výtvarné, hudební a taneční a pohybové výchovy míní, že by měl mít školák možnost si vybrat dva z těchto oborů a jim se alespoň pět let věnovat. Podle nich to jednotlivým školám vytvoří prostor pro vlastní cesty uměleckého vzdělávání dětí s ohledem k podmínkám školy a potřebám žáků.
Naopak jiní experti navrhují, aby základem pro vzdělávání školáků zůstaly hudební a výtvarná výchova, které budou další zmíněné umělecké oblasti pouze rozvíjet. Zatímco na hodiny hudební a výtvarné výchovy by tak školáci chodili po celou dobu školní docházky, hodiny věnující se ostatním uměleckým oborům by mnozí žáci druhého stupně navštěvovat nemuseli. Odborníci navrhli, aby si starší žáci mohli studium umění zvolit jako volitelný předmět oproti druhému cizímu jazyku.
Proti tomu, aby se mnozí školáci po dobu pěti let nesetkávali s hudebním a výtvarným uměním, se v otevřeném dopise adresovaném zástupcům NPI vyslovil třeba pedagog Katedry výtvarné výchovy a kultury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni Johannes Kirschenmann. Proti představené koncepci se postavilo také vedení České sekce Mezinárodní společnosti pro výchovu uměním (INSEA), která sdružuje učitele výtvarné výchovy, odborníky, didaktiky a další aktéry v umění a kultuře. Podle vedení společnosti je návrh odborně neukotvený a neodpovídá situaci českého školství. „Doplňkové vzdělávací obory nemají vytvořenou oborovou infrastrukturu, až na výjimky neexistuje ucelená pregraduální příprava učitelů," napsala Česká sekce INSEA ve svém stanovisku.
Změny ve vzdělávání slíbila vláda ve svém programovém prohlášení. Důraz by se podle ní měl klást na občanské vzdělávání, etickou výchovu, finanční a mediální gramotnost a kritické myšlení. MŠMT by podle kabinetu mělo revizi takzvaných rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro vzdělávání v základních a středních školách dokončit v roce 2024. Podle plánů resortu by se první základní školy měly podle nového vzdělávacího programu začít učit od září 2024. Povinný bude od září 2025 pro žáky v prvním a šestém ročníku ZŠ a ve všech třídách od září 2029.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
