Studenti na Vysočině považují třídního učitele za nejdůležitější osobu. Pedagogy nejvíc trápí přístup žáků

„Zvolili jsme formu elektronického dotazníku, který byl po předchozím souhlasu rozeslán na kontaktní e-mailové adresy žáků a učitelů. Do dotazníkového šetření se nakonec kromě tří soukromých škol rozhodly zapojit všechny ostatní organizace nabízející střední vzdělání na Vysočině,“ sdělil radní kraje pro oblast školství Jan Břížďala.

Průzkum u studentů 

Z dotazníkového šetření kromě jiného vyplývá, že uchazeči si nejčastěji zjišťují informace o škole od žáků a absolventů dané školy, naproti tomu nejmenší vliv má prezentace školy v médiích. Nejčastějším důvodem pro změnu oboru a školy bývají nezájem o obor a nespokojenost s původní školou. „Nejspokojenější s výběrem školy a oboru jsou podle průzkumu žáci dvouletých a tříletých oborů. Nejvíce jsou o správnosti volby svého oboru přesvědčení žáci učebního oboru truhlář a rovněž gymnazisté, naopak nejméně žáci oborů aranžér a cestovní ruch. Nezastupitelnou roli má pro středoškoláky třídní učitel(ka), kdy jejich důvěryhodnost přesahuje 73 %. Žáci hodnotí velice kladně spíše odbornou způsobilost učitelů než jejich pedagogické schopnosti," jmenuje některé závěry Eva Neuwirthová, mluvčí Kraje Vysočina.

Středoškoláci největší slabiny spatřují v nedostatku aktivizujících forem výuky, inspirativnosti výuky a v omezené tvůrčí a produktivní atmosféře. Za slabé stránky považují středoškoláci malou nabídku volnočasových aktivit nebo nedostatek vhodných prostor, kde by mohli trávit čas mimo vyučování. Silnou stránkou škol jsou prostory, ve kterých se vyučuje. Středoškoláci, kteří se do průzkumu zapojili, si pochvalovali i materiální vybavení. Pokud škola nabízí volnočasové aktivity, jsou žáky hodnoceny kladně.

Průzkum u učitelů 

Jak již bylo řečeno, na otázky v dotazníku odpovídali také učitelé na středních školách. „Motivaci učitelů pro výběr školy ve větší míře neovlivňuje vlastní absolutorium dané školy, ani znalost kolegů nebo prostorové zázemí školy. Přes 89 % učitelů by si nyní podle dotazníku opět zvolilo stejnou profesi, i když o jiném povolání přemýšlelo 36 % dotázaných a 21 % uvažovalo o změně školy. Časté úvahy o změně zaměstnání měli učitelé biologie, angličtiny a fyziky," jmenuje dále mluvčí Neuwirthová.

Mezi ženami a muži nejsou významnější rozdíly ve spokojenosti. Pouze 4 % učitelů vyjádřilo, že se školou, kde působí, necítí žádnou sounáležitost. Ve většině škol je dobře vnímáno vedení školy. Učitelé vnímají jako silné stránky škol prostory pro výuku a materiální vybavení, naopak za slabou stránku považují přístup žáků.

„Na obsahu i struktuře dotazníkového šetření jsme spolupracovali se zástupci České školní inspekce, Národního pedagogického institutu či příspěvkové organizace Vysočina Education. Společně se budeme dále podrobněji zabývat konkrétními zjištěními a do strategických a projektových záměrů kraje navrhneme konkrétní opatření, jak výsledky šetření reflektovat. To byl jeden z hlavních motivů, proč jsme se do sběru dat od žáků a učitelů pouštěli,“ doplňuje krajský radní Jan Břížďala. Ředitelé zapojených škol dostanou výsledný report, ve kterém zjistí, jak dopadla jejich škola v porovnání s průměrnými výsledky ostatních zapojených škol.