Do Dolní Cerekve na Jihlavsku dnes odpoledne dorazil nový ředitel Správy úložiště radioaktivního odpadu (SÚRAO) Jan Prachař. Jeho příjezd byl dramatičtější, než je zřejmě zvyklý. Půlhodiny před jeho návštěvou se totiž před místním obecním úřadem sešli obyvatelé dotčených obcí, kteří bydlí v jedné z vytipovaných lokalit Čertův hrádek. Jakousi protestní akcí, kde nechyběla ani skupina čertů, vyjádřili svůj nesouhlas s výstavbou úložiště.
„Rád bych lidem z lokality poděkoval. Klobouk dolů před takovým přivítáním. Nicméně už moje babička říkávala, že smlouva s čerty se neuzavírá," vzkázal s úsměvem po příjezdu čertům a jejich mluvčímu Luciusu Subulcusovi ředitel Jan Prachař.
Pak přítomným novinářům popsal aktuální kroky. Uvedl, že v lokalitách v tuto chvíli probíhají povrchové měřicí práce. „Určitě ale nejde o žádné vrty," popsal postup prací Jan Prachař, který SÚRAO šéfuje od letošního února. Měření by mělo být hotové do poloviny letošního roku. „Poté bychom to chtěli zodpovědně zhodnotit a technicky vybrat nejvhodnější řešení," řekl novinářům.
Zástupci dotčených se kvůli případnému úložišti bojí hlavně o budoucnost zdrojů pitné vody, a to nejen pro krajskou Jihlavu, ale prostřednictvím vodárenské nádrže Švihov na Želivce i pro střední Čechy a Prahu. Případná nehoda v provozu hlubinného úložiště by totiž ve zmíněných oblastech mohla ovlivnit i tyto zdroje pitné vody. Starostové obcí Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov a Rohozná se odvolávají hlavně na to, že jejich územím prochází hlavní evropské rozvodí.
Jan Prachař obyvatelům dotčených obcí dnes řekl, že jejich obavy ohledně případného ohrožení zdrojů pitné vody chápe. „Kdyby jednou v budoucnu projekt hlubinného úložiště měl ovlivnit podzemní vody, tak to je vylučující kritérium a v takové lokalitě by projekt hlubinného úložiště nemohl být," doplnil na setkání před úřadem v Dolní Cerekvi.
Předmětem dnešní schůzky s ředitelem SÚRAO, které se zúčastnil vůbec poprvé také zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, byl i dopis, v němž se starostové všech šesti dotčených obcí dohodli na společném postupu. V dopise, který kromě SÚRAO přišel také na Ministerstvo průmyslu a obchodu, zástupci obcí požadují vyloučení Čertova hrádku z lokalit pro hlubinné úložiště. Oficiální reakce na dopis totiž na Jihlavsko v třicetidenní lhůtě nedorazila.
Zmiňované evropské rozvodí, které prochází jednou z vytipovaných lokalit, měří 221 kilometrů. „Na Vysočině máme díky procházejícímu evropskému rozvodí velké bohatství. Odborníci SÚRAO to snad nemohou myslet vážně,“ vyjádřil se již dříve k zařazení lokality Čertův Hrádek geolog Zdeněk Laštovička.
Podobně se vyjádřil také starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák .Rádi bychom na to upozornili ty dámy a pány z Prahy, kteří budou o nás bez nás rozhodovat, že vlastně rozhodují i o sobě.“
Obce, kterou jsou úzce spjaty s lokalitou Hrádek, aktivně zapojují také veřejnost. Po okolí postupně rozvěsí třeba protestní plakáty. „Máme hned čtyři návrhy, jak by mohly vypadat,“ doplnil před měsícem během podpisu dohody společný právní zástupce dotčených šesti obcí Luboš Kliment. Setkání plánují zástupci obcí uspořádat třeba i v krajské Jihlavě nebo v Pelhřimově.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.