Zemědělci na Vysočině zkouší pěstovat brambory bez herbicidů. Jsou jediní v České republice

Modelují vlastně podmínky, které v budoucnu budou muset respektovat především na Pelhřimovsku kvůli omezením vycházejícím ze zvýšené ochrany vodního díla Švihov. Vše nasvědčuje tomu, že v budoucnu budou možná dobré brambory z Vysočiny hodně vzácným zbožím, tomu bude odpovídat i jejich cena.

Experimentální políčka brambor sledují pracovníci Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod v katastrech největších producentů brambor na Pelhřimovsku. V tuto chvíli jde o jediná pole podobného zaměření v Česku. „Sledujeme dopady chemických ošetření u brambor sadbových, konzumních i průmyslových. Na malé ploše testujeme variantně použití do budoucna pro vodohospodáře schůdných a povolených herbicidů. Na většinu z nich plevel nereaguje nebo je jejich účinnost extrémně nízká, brambory trpí suchem, neboť přerostlý plevel jim konkuruje, v některých místech je zřejmé napadení mandelinkou a hlodavci,“ říká Pavel Kasal z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod.

Petr Laštovička ze šlechtitelské stanice Selekta Pacov odhaduje, že ze současného výnosu 35 – 40 tun brambor na hektar v budoucnu při zohlednění všech státem navržených omezení sklidí ze stejné výměry stěží polovinu. To bude mít dopady na cenu českých brambor, také na jejich dostupnost, a trh se tak ještě více otevře bramborám ze zahraničí.

Levá půlka pole bez obvyklého ošetření, pravá půlka pole běžně ošetřena přípravky proti plevelu.

Jedno z pokusných polí je těsně za hranicemi obce Křelovice na Pelhřimovsku. Předseda akciové společnosti Senagro, a.s. Senožaty Jiří Nevosád sleduje plevelem zarostlá pokusná pole s velkými obavami. Pěstování brambor je pro jeho družstvo, stejně jako pro desítky dalších v regionu, základem rostlinné výroby. I přesto, že letos se zdá být podle prvních odhadů slizeň brambor slibná, je otázkou času, jak dlouho si takto Vysočina ještě povede.