Jihlava je třetím nejlepším městem pro podnikání. Vyhrál Pelhřimov, druhý je Humpolec

Třetí Jihlava získala body především v části hodnocené jako přístup radnice, konkrétně v kritériích, která se týkají hospodaření a finanční stability města. Je úspěšná především v čerpání dotací EU a také má vysoký podíl výdajů radnice na investice. Mezi silné stránky v oblasti podnikatelského prostředí patří zejména nejvyšší podíl právnických osob v kraji, druhý největší přírůstek obyvatel a třetí nejvyšší podíl studentů a učňů odborných škol.

„Město pro byznys je nezávislým pohledem na počínání radnice zvenčí, nastavením zrcadla, srovnáním s jinými městy. Nejde o soutěž, do které se přihlásí jeden povedený projekt, zatímco v jiných oblastech jsou rezervy,“ ocenil primátor města Jihlavy Rudolf Chloupek.

Proč letos uspěla města na Vysočině?

Všechna tři nejlépe umístěná města v celorepublikovém výzkumu se vyznačují nízkou nezaměstnaností, vysokým podílem velkých firem, významným přírůstkem obyvatel a blízkostí dálniční sítě. Z těch hodnotících kritérií, která radnice přímo ovlivňují se u Pelhřimova, Humpolce i Jihlavy jedná o výborné hospodaření, nízké místní poplatky a při porovnání s ostatními obcemi s rozšířenou působností nízkou sazbou daně z nemovitosti. To je kombinace, která letos zásadní měrou rozhodla o prvních příčkách a která spojila tři města na Vysočině ve vítězný trojúhelník.

Celkové pořadí – Město pro byznys 2016:

1. Pelhřimov

2. Humpolec

3. Jihlava

4. Benešov

5. Vizovice

6. Třinec

7. Jindřichův Hradec

8. Nová Paka

9. Písek

10. Šternberk

11. Pardubice

12. Hranice

13. Frenštát pod Radhoštěm

14. Hodonín

15. Nové Město nad Metují

Srovnávací výzkum Město pro byznys hodnotil letos již podeváté podnikatelský potenciál měst a obcí v České republice. Detailnímu zkoumání jsou každoročně podrobena všechna města a obce s rozšířenou působností v České republice. Analytici agentury Datank, která za výzkumem stojí po datové stránce, dělí své hodnocení do dvou hlavních kategorií, podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy. Celkem výzkum hodnotí 34 kritérií. Data jsou získávána z nezávislých zdrojů.