Krajský úřad na Vysočině po odvolání obcí z lokality Hrádek zrušil výjimku, která umožňovala Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) provádět geologické práce v tomto území. ČTK to dnes sdělil právní zástupce obcí Luboš Kliment. Hrádek patří mezi čtyři území v ČR vytipovaná pro vznik hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Vyjádření správy úložišť ČTK zjišťuje.
Kliment uvedl, že obce v lokalitě Hrádek uskutečňují i další právní kroky k dokladování rozsahu a zastavení činnosti SÚRAO v tomto území, kterou považují za nezákonnou. Rozhodnutí krajského úřadu poskytl ČTK.
Krajský odbor životního prostředí rozhodoval o odvolání osmi obcí z území nazývaného Hrádek. Týkalo se loňského rozhodnutí jihlavského vodoprávního úřadu, který žadateli označenému jako SÚRAO povolil geologické práce na pozemcích v ochranném pásmu nouzového odběru vody z řeky Jihlavy. Krajský úřad napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání.
V odůvodnění krajský úřad mimo jiné uvedl, že SÚRAO dosud nemá právo provádět v dotčeném území žádné průzkumné práce, protože mu nebylo pravomocně stanovené průzkumné území. Dotazem na ministerstvu životního prostředí úřad zjistil, že správní řízení dosud nebylo pravomocně ukončené. Podané odvolání v současné době projednává rozkladová komise ministra, stojí v rozhodnutí.
Průzkum má přispět ke konečnému výběru lokality, v níž úložiště vznikne. Prověřené by měly být lokality Hrádek a Horka na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Ministerstvo životního prostředí loni průzkum povolilo, obce se ale proti tomu odvolaly. „Odvolání, což bude rozklad k ministru životního prostředí, má odkladný účinek. Znamená to, že geologický průzkum daných lokalit nesmí začít," uvedl Eduard Sequens z Platformy proti úložišti loni v říjnu.
V úložišti mají být asi půl kilometru pod zemí trvale uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Státy spoléhající na tyto zdroje mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.
Dotčené obce ve čtyřech lokalitách se vybudování úložiště dlouhodobě brání. Třeba zástupci z Hrádku na Jihlavsku argumentují případnými negativními dopady na tamní zdroje pitné vody.
Zástupci obcí poukazují na to, že jejich územím prochází evropské rozvodí. Voda podle nich odtud odtéká jak do vodárenské nádrže Hubenov zásobující Jihlavu, tak směrem do povodí Želivky. Jejich právník Luboš Kliment navíc v roce 2022 našel dokument, kde je zanesené ochranné pásmo v povodí řeky Jihlavy. V minulých suchých letech pomáhala voda z řeky zásobovat obyvatele Jihlavy.
„Je evidentní, že stát na straně jedné uvažuje o umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů do lokality Hrádek, a na straně druhé se v této lokalitě nachází klíčové zdroje pitné vody národního významu a stát stanovil ochranná pásma, za účelem ochrany a zachování těchto klíčových národních zdrojů pitné vody specifikovaných shora," uvedl již dříve právní zástupce lokality Hrádek Luboš Kliment.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Tohle je smutná zpráva. Úložiště není umělý kopec, na který jednou týdně vysype korba Tatrovky radioaktivní odpad. Úložiště je vysoce zabezpečená díra v zemi a radiace z ní neuniká žádná. Klidně bych měl úložiště pod domem. Bohužel žijeme v době NIMBY a lidi neznalí jakékoliv problematiky bojují proti čemukoliv, co společnost potřebuje.