K běžným povinnostem krajských hygieniků v tomto předletním a následném letním období patří pravidelný monitoring jakosti vody v koupacích plochách. O tom, která přírodní koupaliště budou podrobena analýze, rozhoduje ministerstvo zdravotnictví. Monitoring celkem 16 rybníků dnes zahájili také hygienici z Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina (KHSV). Redakce Jihlavské Drbny s nimi vyrazila na první místo v této sezoně, kterým byl Velký pařezitý rybník blízko Telče. Ten je vyhlášený tím, že má dlouhodobě čistou vodu vhodnou ke koupání.
Hygienici na Vysočině během těchto monitoringů spolupracují se Státním zdravotním ústavem a monitorují 16 přírodních koupališť.
Velký pařezitý rybník je specifický, stejně jako Malý pařezitý, v tom, že v porovnání s ostatními lokalitami má rašelinné podloží. „Takže je zde určitě záruka vyšší kvalita vody. Nicméně třeba v loňské sezoně se stalo to, že vlivem přívalových dešťů došlo i tady k mikrobiálnímu znečištění, a poté hygienici na dva týdny vydali doporučení, aby se zde lidé raději nekoupali,“ zmínila na začátku dnešního testování mluvčí KHSV Jana Böhmová.
Dnešnímu rannímu monitoringu počasí nepřálo, v podstatě celou dobu intenzivně pršelo. Nabízí se tedy otázka, jak moc velký vliv má takové počasí a počasí obecně na kvalitu vody? Podle Böhmové má počasí velký vliv na to, jaké hodnoty pak odborníci naměří. „Kvalitu mohou ovlivnit přívalové deště a třeba i vysoká teplota. Když je velké teplo, tak to pak podporuje množení sinic. Pak doporučujeme se zde nekoupat, protože sinice mohou citlivějším osobám způsobovat alergie, záněty očí či nosní sliznice. Zároveň sinice produkují toxiny, které mohou být pro citlivé jedince také nebezpečné v tom smyslu, že mohou způsobovat třeba střevní problémy,“ jmenuje mluvčí KHSV.
Velký pařezitý rybník poblíž Telče na Jihlavsku, kde dnes hygienici zahájili pravidelný monitoringVodní plochy hygienici hodnotí zaprvé vizuálně. „Hodnotíme, jestli hladina není pokryta třeba odpadky nebo i biologickým znečištěním. To znamená třeba mnoho polámaných větví nebo třeba těla uhynulých ryb, která by mohla způsobovat kažení vody. Sleduje se třeba i to, jestli hladina není pokrytá odpadky od lidí,“ popisuje Böhmová.
Do monitoringu se zapojují i laboratoře. To se pak hodnotí, jestli nedošlo k nějakému bakteriálnímu znečištění vodní plochy.
Kvalita vody je hodnocená takzvanými smajlíky. Modrý značí to, že je voda v naprostém pořádku. Zelený smajlík značí, že už tam je drobné znečištění. Nejhorší kategorií je červená a černá barva. „V případě černého smajlíka hygienici vystaví zákaz koupání. To je voda natolik znečištěná, že může způsobovat vážné zdravotní problémy a může dojít k ohrožení veřejného zdraví,“ upozornila Böhmová.
Odběry vody z přírodních koupališť na Vysočině jsou vždy naplánovány dopředu v takzvaném monitorovacím kalendáři. Termíny jsou pevně stanoveny. „Samozřejmě, pokud by přišly nějaké opravdu silné přívalové deště, které by vodu znehodnotily, tak se odběr odkládá. V pondělí se provádí odběry a ve čtvrtek nebo v pátek jsou prováděny laboratorní testy. A v pátek jsou výsledky a vždy na naše webové stránky je pak zveřejňujeme. Tam se i u každé koupací plochy nachází zmíněné smajlíky,“ radí Böhmová s tím, že na webu si tak lidé mohou snadnou vyhledat, kam se dojít vykoupat a naopak, jakému místu se raději vyhnout.
Vzorek vody z Velkého pařezitého rybníka dnes „nabíral“ Jan Hoffmann, který pracuje pro jihlavskou pobočku zdravotního ústavu. „My provádíme pouze monitoring, my hodnoty naměříme a hodnocení pak dělá krajská hygienická stanice kompletně jako orgán veřejné ochrany zdraví. My pouze dodáváme data,“ říká Jan Hoffmann během toho, co měří viditelnost vody. „Dnes je to půl metru,“ hlásí.
A potvrzuje to, že déšť určitě může mít vliv na kvalitu vody. Podle něj je rozhodující intenzita srážek. „Dnešní májový deštík kvalitu asi vůbec neovlivní. Ale nevíme, co se tady stalo přes noc. Byl hlášen přívalový dešť, a my nevíme, jestli tady byl, nebo ne. Pokud by tady byl, tak by vodu určitě ovlivnil. Dnes je tu nižší viditelnost, než běžně bývá, tak je dost možné, že tu v noci byl ten přívalový déšť. Voda se trošičku zkalila,“ hodnotí Hoffmann s tím, že kvalitu vody určitě více než déšť zhorší dlouhodobé teplo.
První letošní vzorek vody z rybníku Velký pařezitý Velký pařezitý rybník se nachází nedaleko kempu. Jak již řekla mluvčí Böhmová, na vodní hladině se mohou objevit i odpadky, které odhodí lidé. „Tomuto říkáme plovoucí znečištění. To je buď přírodního, nebo antropogenního původu. Když se podíváme, tak tady žádné větve, lupení nebo řasy, nafoukané sinice, nic takového se tu teď nenachází. A co se týče odpadků, kelímky, plasty, tak tady ani v sezoně opravdu nic nenacházíme. Myslím, že lidé více myslí na přírodu. Dříve jsem si všímal toho, že byly poházené nedopalky. A i to se teď výrazně zlepšilo,“ usmívá se Jan Hoffmann.
Vzpomíná, že mnohem horší situace byla dříve třeba na Žďársku, konkrétně zmiňuje nádrž Velké Dářko. „Jinak rybníky jsou v tomto ohledu opravdu pěkné.“
Kvalitu vody může negativně ovlivnit třeba i to, když se lidé mažou opalovacími přípravky. „Krémy určitě vodu nějakou měrou zatíží, není to ale nějak dramatické,“ popisuje pracovník zdravotního ústavu.
K tomu ještě poznamená, že oproti Vysočině to je rozdílné třeba v Chorvatsku, kde jsou pláže opravdu přeplněné, lidé se tam intenzivně natírají krémy a oleji a na hladině je pak viditelný „film“. „Tam to vliv na pobřeží i na faunu, a případně i flóru mít určitě bude. Tady na rybníku si voda žije svým způsobem třeba i přes děti, které se do ní vymočí nebo přes koupající se osoby, které ji mohou hodně zvířit. To určitě větší problém je v létě dlouhodobé období sucha, kdy ve vodě významně poklesne hladina kyslíku a může dojít třeba k úhynu ryb, které se pak ve vodě rozkládají. A tam pak může výrazně dojít ke zhoršení kvality vody,“ podotkne Jan Hoffmann.
Během monitoringů se sleduje třeba i teplota vody. Velký pařezitý rybník dnes ráno po osmé hodině měl teplotu 20,8 °C. Tato teplota očividně vyhovovala ženě se psem, která si během ranního monitoringu přišla zaplavat.
Třeba i zmíněnou teplotu Hoffmann na konci měření zapisuje do tabletu.
„Dnes už hodnoty zaznamenáváme elektronicky, ne jako dřív, kdy se vše psalo na papír. Tablety pak používáme v terénu. V systému vyplním všechny informace, které ten rybník vykazuje, co jsme naměřili na místě. Pak si vše uložím do tabletu a jedeme na další rybník. Konkrétně to teď bude Malý pařezitý. Zde mám předepsané všechny rybníky, které dnes budu vzorkovat,“ ukazuje v tabletu Jan Hoffmann.
Foto Lenka Dvořáková
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
