Tři čtvrtiny Čechů jsou pro zálohování PET lahví a plechovek. Obaly chtějí vracet ideálně tam, kde je koupili

„Tři čtvrtiny spotřebitelů jsou pro zálohování plechovek a více než sedm z deseti je pro zálohování PET lahví. Ženy jsou přitom zálohování nakloněny častěji než muži a ochota zálohovat rovněž roste s klesajícím věkem. Nejvyšší podpora je u generace 27 až 34 let,“ vysvětluje Michal Straka, analytik společnosti Ipsos, a dodává: „Klíčovou roli v podpoře hraje zájem Čechů o opakovanou recyklaci, ta je důležitá pro devět z deseti dotázaných. V generačním pohledu jsou jen malé rozdíly a postoj není zásadně závislý na demografických ukazatelích.“

Pozitivní vliv na životní prostředí

Češi si podle Kristýny Havligerové z Iniciativy pro zálohování stále více uvědomují, že kvůli stávajícímu systému končí nápojové obaly často na skládce, ve spalovně nebo v přírodě. „Proto podporují řešení, které je zcela logické a zároveň ohleduplné k životnímu prostředí, a tím je opakované využití obalů ke stejnému účelu,“ vysvětluje výsledky průzkumu Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Právě ochrana životního prostředí je nejčastějším argumentem Čechů v podpoře zálohování. Mezi další argumenty patří snížení množství odpadu, finanční motivace k ekologičtějšímu chování a opakované využívání suroviny. Naopak odpůrci zálohování svůj postoj odůvodňují mimo jiné nutností dopravy obalů do obchodů a s tím spojené změny plánování nákupů, nároky na prostor sběrných míst a zachování tvaru nápojových obalů. Mají i nedůvěru ve skutečné úmysly se zálohováním.

Novela obalového zákona, která by podle ministerstva životního prostředí mohla platit od poloviny roku 2025, má zavést čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a plechovky a zřídit 11 tisíc míst pro jejich sběr. Podle ministerstva by zálohování přeneslo větší finanční zodpovědnost na spotřebitele a zefektivnilo třídění. Z nevybraných záloh za obaly v třídících popelnicích by obce získaly na provozování systému 15 procent. To by činilo asi 39 korun za člověka. V současné době je novela v připomínkovém řízení. Asociace krajů, Hospodářská komora, Unie zaměstnavatelských svazů a další organizace k ní podaly desítky připomínek.

Systém funguje v dalších zemích

Systém záloh na PET lahve a plechovky navržený v novele vychází ze zkušeností jiných evropských zemí, kde jsou nápojové obaly zálohovány. „Od 1. února bude v Evropě celkem 16 států, kde existuje systém zálohování nápojových obalů,“ dodala v lednu za platformu Reloop Anna Larsson.

Podle analýzy Centra ekonomických a tržních analýz pro Svaz obchodu a cestovního ruchu by spuštění systému na zálohování PET lahví a plechovek v Česku stálo zhruba 5,2 miliardy korun a provoz systému další 1,3 miliardy ročně. Vybudování i provoz systému budou financovat výrobci nápojů a nebude klást nároky na státní rozpočet. Obchodníkům bude přímé dodatečné náklady kompenzovat správce prostřednictvím manipulačního poplatku.

„Průzkumů veřejného mínění na zavedení zálohování PET a plechovek v ČR je zpracováváno více a pro různé zadavatele. V posledním období z některých lze vysledovat trend nárůstu podpory myšlence zálohování nápojových obalů, která by dle nich již měla mít více jak poloviční podporu v populaci. Z části to lze přičítat rostoucímu zájmu o problematiku životního prostředí a porozumění rozdílům v celkové energetické náročnosti výroby obalu z nového materiálu a z recyklátu. Svou roli může sehrát také zkušenost z nákupů v Německu, kde zálohování již několik let funguje. Vzhledem k cenové politice některých řetězců vycházely v posledních letech zrovna nákupy některých zálohovaných nápojů výrazně výhodnější za hranicemi než u nás. Řada našich spotřebitelů tak zálohování již zná a ozkoušela si, že vrátit zálohový obal není až tak složité a lze vybudovat i dostatečnou kapacitu míst na vracení, aby se netvořily fronty,“ popsal redakci Drbny Kryštof Kruliš, předseda správní rady Spotřebitelského fóra.

Výše zálohy a sítě zpětného výběru

Z hlediska spotřebitelů je podle něho vedle otázky podpory relevantní sledovat také to, jaké budou konkrétní parametry systému zálohování. „Například, jak bude záloha vysoká a zejména, kde bude možné zálohované obaly vracet. Prosincový průzkum veřejného mínění od Focus-agency.cz pro ministerstvo životního prostředí například u odpovědi na otázku v jak velkém obchodě by mělo být možné vracet zálohované obaly ukázal, že čtyřiapadesát procent dotazovaných odpovědělo „v každém obchodu, který nápoje prodává, včetně těch nejmenších“. Naopak pro omezení možnosti vracení pouze na obchody s užitkovou plochou 200 a více metrů čtvereční podpořilo pouze čtrnáct procent dotazovaných,“ dodal Kruliš. 

Pokud tedy bude možné snadno vrátit zálohovaný obal v místě, kam spotřebitel tak jako tak jde pro svůj pravidelný nákup, půjde vracení mnohem snadněji zakomponovat do běžné rutiny. „Bude však také záležet na přiměřeně zvolené kapacitě pro místa na vracení v obchodech, aby se nedělaly zbytečné fronty. Česko je navíc specifické velmi vysokým počtem malých obcí. Je proto důležité pamatovat i na místa, kde třeba obchod není a počítat s řešením i pro ně, například vhodným rozmístěním automatů. Kdo dělá třeba nákupy cestou z práce logicky nebude nadšený z toho, že by měl s sebou po celý den nosit tašku s nápojovými obaly, nebo kvůli záloze jít do obchodu dvakrát, tedy před a po práci. Podpora zálohování z hlediska spotřebitelů bude do značné míry závislá i na tom, jak se s těmito parametry bude při nastavení systému pracovat,“ uzavírá předseda správní rady Spotřebitelského fóra.