Na Vysočině v létě zanikne sedm poboček finančního úřadu. Jak to hodnotí starostové dotčených obcí?

Na Vysočině by měly být zachovány úřady v pěti okresních městech a ve Velkém Meziříčí.

Jak stojí v tiskové zprávě Ministerstva financí, tímto krokem vláda plní jeden z bodů svého programového prohlášení – postupně zefektivnit státní správu.

Úředníci na telefonu 

„Konzultační služby pro občany dotčených obcí budou v úředních dnech zajištěny prostřednictvím telefonických kontaktních linek provozovaných příslušnými finančními úřady,“ ujišťuje v tiskové zprávě mluvčí MF Tomáš Weiss.

K lidem, kteří budou potřebovat poradit například s podáváním daňových přiznání především k dani z nemovitých věcí a k dani z příjmů fyzických osob, budou do dotčených obcí vyjíždět pracovníci FÚ. Jak dále uvádí ve svém zdůvodnění MF, zrušena budou zejména ta pracoviště, jejichž služby jsou ze strany veřejnosti podle provedené analýzy nejméně využívány nebo v praxi zajišťují především služby podatelny.

„V současné době již 56 těchto pracovišť funguje v omezeném režimu dva dny v týdnu se dvěma zaměstnanci, kteří na dané místo dojíždějí ze svých stálých pracovišť (tzv. „2+2“). Analýza ukázala, že daňoví poplatníci už nyní služby těchto pracovišť příliš nevyužívají a prakticky je nenavštěvují,“ dodal mluvčí Weiss.

Výjezdy do terénu 

Již zmíněné výjezdy pracovníků finančních úřadů do obcí budou probíhat v obdobích, kdy daňové subjekty podávají největší počet daňových přiznání, tedy v lednu – v době podávání daňových přiznání především k dani z nemovitých věcí, dále pak v březnu, a to s ohledem pro základní lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů.

Ve výše zmíněných měsících rozšíří finanční úřady místně příslušné jednotlivým obcím také možnost konzultací s jejich pracovníky prostřednictvím kontaktních telefonních linek. Informace o číslech těchto telefonních linek by měla být občanům k dispozici také na pracovištích obecních úřadů příslušných obcí. V případě zájmu poskytne Finanční správa obecním úřadům tištěné formuláře daňových přiznání, pokud budou někteří občané stále využívat možnost podání daňového přiznání v listinné (papírové) podobě.

„Vláda slíbila, že bude šetřit všude tam, kde je to možné, tedy především ve výdajích do nabobtnalé státní správy. Od mého příchodu na Ministerstvo financí jsme v celém resortu zrušili téměř tisíc míst, především z důvodu rušení agend primárně v rámci Finanční správy. Letos pokračujeme snížením územních pracovišť finančních úřadů. Cílem je větší efektivita Finanční správy a samozřejmě i úspory pro stát v příštích třech letech ve výši až 150 milionů korun – to vše při zachování kvality a dostupnosti služeb finančních úřadů pro občany a firmy,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Úspora veřejných prostředků 

Doplňuje ho generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová. „Dalším smyslem redukce územních pracovišť je zkvalitnění služeb Finanční správy poskytovaných veřejnosti tím, že odborné zaměstnance ze zrušených pracovišť využijeme na posílení našich stěžejních činností. Zároveň dosáhneme úspory veřejných prostředků a v neposlední řadě budeme účelně posilovat roli elektronické komunikace s veřejností,“ uvádí ve zprávě pro novináře Simona Hornochová.

Finanční správa bude mít méně kamenných pracovišť, plánuje však posílit možnosti osobní komunikace daňových subjektů s pracovníky finančních úřadů a zajistit jim efektivní pomoc a podporu při plnění jejich daňových povinností. 

Co na zrušení říkají starostové na Vysočině?

Jak bylo již zmíněno, rozhodnutí ohledně zrušení poboček FÚ se dotkne také sedmi obcí v Kraji Vysočina. Se zrušením pobočky v Humpolci nesouhlasí například starostka Alena Štěrbová (za ANO s podporou nezávislých). Uvedla, že v Humpolci má finanční správa svou budovu, zatímco v Pelhřimově, kam se podle ní mají úředníci z Humpolce přesunout, je úřad v nájmu. Připomněla i to, že Humpolec, loňský vítěz srovnávacího výzkumu město pro byznys v kraji, má vysoký počet podnikatelů.

Podle starostky Štěrbové pracuje v Humpolci deset úředníků finančního úřadu. „Jejich funkce nezaniknou, ale měli by se přestěhovat do Pelhřimova,“ nastínila Alena Štěrbová.

V Humpolci má podle ní finanční úřad vlastní budovu ze začátku 90. let, která je čerstvě opravená, zatímco v Pelhřimově funguje v pronajatých prostorách.

Starosta Bystřice nad Pernštejnem na Žďársku Martin Horák (nestraník) řekl, že stejně jako Štěrbová očekával, že bude s radnicí někdo mluvit dřív, než bude rozhodnuto. „Úplně se nám to nelíbí," vyjádřil Horák svůj postoj. Před časem byla ve městě činnost finančního úřadu omezená na dva dny v týdnu. Službu využívaly i okolní obce.

Přiznání v papírové podobě 

O tom, že cesta digitalizace a elektronické komunikace se státní správou (ale i s obcemi), je cesta správná, je přesvědčený starosta Telče na Jihlavsku Vladimír Brtník (ODS).

„Vždyť v současné době je pro nás zcela normální, že máme elektronické bankovnictví (např. výplatu nedostáváme v papírovém pytlíku, jak tomu bývalo dříve), v obchodě platíme kartou či mobilem nebo hodinkami. Podnikatelé odvádějící DPH již několik let musí podávat veškeré dokumenty elektronicky, od letošního roku s povinným zavedením datových schránek již musí tyto dokumenty podávat i všechny ostatní podnikající osoby. Na druhou stranu je nutné nezapomínat na občany, kteří nedisponují potřebným technickým vybavením a podávají daňová přiznání v listinné (papírové) podobě. Právě tito občané potřebují pomoc a já se při svých jednáních budu snažit, aby se jim této podpory dostalo v co největší míře,“ sdělil redakci Jihlavské Drbny Vladimír Brtník (ODS).

Také pro něj je způsob, jakým byli starostové a starostky o zrušení územních pracovišť informováni, naprosto neakceptovatelný. „S ostatními starosty a starostkami dotčených obcí jsem se zúčastnil on-line pracovního jednání předsednictva Svazu měst a obcí České republiky a většinově jsme se shodli, že tento způsob spolupráce (či spíše nespolupráce) nelze akceptovat. Toto zrušení územních pracovišť s námi nebylo konzultováno, nevěděli jsme o něm, a nedostali jsme tedy možnost se k němu jakkoli vyjádřit,“ zlobí se starosta Telče.

Iniciátorkou zmíněné schůzky byla ředitelka Finanční správy Kraje Vysočina Hana Krejčová. „Rád bych vystihl aktivní přístup paní ředitelky Krejčové, která nám nabídla podporu a řešení. Udělám vše pro to, abychom ve spolupráci s ní zajistili co nejvyšší počet uvedených výjezdů do Telče a další podporu občanům, kteří z jakéhokoli důvodů nemohou podávat daňová přiznání elektronicky,“ ujišťuje Vladimír Brtník.

Úředníci dojíždí z Jihlavy 

Právě v Telči jde o zrušení územního pracoviště, které funguje v již zmíněném omezeném režimu 2+2. Tito zaměstnanci do Telče dojíždějí z jihlavského pracoviště.

Brtník závěrem dodal, že telčský FÚ sídlí v budově Národního památkového ústavu. „Co bude s těmito prostory po zrušení územního pracoviště, nevím,“ uzavřel s otázkou Brtník.

V režimu 2+2 by i nadále měli pracovníci FÚ zajíždět do Ledče nad Sázavou. „Jsem ekonom, takže chápu MF, že není možné vytápět a provozovat celé, mnohdy i více patrové budovy, kam dojíždí dvakrát týdně dva zaměstnanci FÚ Kraje Vysočina. Tím spíše, že jinak nejsou využívány,“ zodpověděla na dotaz Drbny starostka Ledče nad Sázavou Hana Horáková (SNK Pro Ledeč). Současná budova FÚ není podle Horákové v majetku města. „Co s budovou zamýšlí majitel, nám není známo. Pro další působení FÚ v Ledči najdeme určitě náhradní řešení,“ ujistila starostka Horáková.