Sobota, 15. dubna 2023, 16:35
Zhruba stovka lidí na Jihlavsku se dnes připojila k celonárodní akci Den proti úložišti, ta má na svém kontě již sedmý ročník. Kromě lokality Hrádek se zúčastnili zástupci lokality Horka na Třebíčsku. Na Jihlavsku se zástupci dotčených obcí i veřejnost setkali přímo v místě případného úložiště, tedy na poli mezi Dolní Cerekví a Rohoznou. Organizátoři jako podtitul setkání vybrali: „Co si tady navaříme, to si taky sníme.“
Každému návštěvníkovi dnešní protestní akce organizátoři nabídli jednorázový ochranný oblek, k tomu si v případě potřeby mohli dát „jodovou“ tabletu. Na zahřátí byla k dispozici horká zeleninová polévka.
„Náš spolek KUŠ pořádá i letos tradiční pochod, či chcete-li běh proti úložišti. Vždy býval poslední víkend v květnu, teď bude 10. června. Běh bude mít letos již 20. ročník. Trasu lze běžet, jít, jít s kočárkem, projet na kole, koloběžce či třeba na koni. Trasa je půlmaratonová, tedy 21 kilometrů,“ řekl redakci Drbny na začátku dnešní akce jeden z organizátorů Matěj Kolář, který v tu samou chvíli dochucoval polévku. Tu vařil v místě případné horké komory. „Dnes se připojujeme k celorepublikové akce Den proti úložišti, protože jsme členy Platformy proti úložišti,“ doplnil Kolář.
Nadzemní část úložiště jaderného odpadu bude mít rozlohu 23 hektarů. To starosta jedné z dotčených lokalit Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák přirovnal ke 30 fotbalovým hřištím. „Podzemní část zabere plochu o velikosti 440 hektarů, to už je 700 fotbalových hřišť,“ vyčíslil Zdeněk Dvořák.
Ve výčtu plánovaných prací zmínil i to, že během výstavby úložiště má být celkem vyrubáno přes dva miliony m3 horniny. Realizace stavby by měla trvat zhruba 30 let, při 250 pracovních dní za rok to podle Dvořáka v přepočtu vychází na 70 „tatrovek“ denně. „To tedy znamená, že přes naši obec projede náklaďák každých šest minut,“ sdělil lidem na dnešní akci starosta Dolní Cerekve.
Ten dále připomněl společné memorandum 17 dotčených obcí obou lokalit a zástupců Kraje Vysočina, k jeho podpisu došlo 31. ledna 2023. Dvořák se krátce dotknul také návrhu zákona o hlubinném úložišti, ten by podle něj bylo ideální celý přepracovat. „Nebo alespoň prosadit jeho pozměňovací návrh,“ dodal dolnocerekvický starosta s tím, že první čtení zmíněného zákona by ve Sněmovně mělo proběhnout příští týden.
Úterý, 31. ledna 2023, 19:50
Celkem 17 zástupců obcí a také dva představitelé Kraje Vysočina dnes po obědě podepsali memorandum o společném postupu při jednáních se státními orgány o případné stavbě hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Zmínění zástupci stojí v čele...
Starosta Dvořák dále vyjmenoval „provozní“ problémy, které by vyvstaly v okamžiku samotné výstavby areálu. „Zhruba 400 lidí, kteří se budou na výstavbě podílet, musí někde bydlet. Jejich děti musí chodit někam do školky, do školy, musí někam chodit k holiči, musí jim někdo uvařit, někam musí téct voda, kterou spláchnou. A tyhle problémy stát vůbec neřeší,“ vyjmenoval Dvořák.
Početnou skupinu účastníků na Dni proti úložišti tvořili obyvatelé Rohozné, která by měla v případě výstavby úložiště být druhou nejvíce dotčenou obcí. Mezi nimi byl i Vladimír Fiala. „Takové akce by určitě mohly pomoci, a to minimálně v tom, že téma hlubinného úložiště neusnulo, že to téma tu stále je a je aktuální. A doufáme, že se o tom dozví další lidé a přidají se k nám,“ řekl dnes na místě Vladimír Fiala.
Co se týče samotné stavby, největší strach má ze samotné výstavby. „Mě se dotkne nejvíc, protože bydlím v Rohozné. A co se týče samotného provozu, tak bych se nejvíc bál případné sabotáže. Třeba úmyslného vyvolání nějaké poruchy. Věřím, že pokud by k tomu došlo, že plány budou fajn, že to bude namyšleno bezpečně, ale jak jsme si v minulosti vyzkoušeli, jakékoliv lidské dílo, jakýkoliv lidský výtvor, není dokonalý,“ řekl obyvatel Rohozné.
Podobně mluvila i přítomná starostka Rohozné Štěpánka Šteflová. I ona se dnes na dotaz Drbny zamyslela nad tím, co ji v souvislosti s případnou výstavbou nejvíc trápí. „Samotného uložení se nebojím. Bojím se té samotné stavby. Není to vůbec dořešené. Nikdo si to neumí představit, jen teď nám dělá problém umístit děti do školky, je málo pediatrů i praktiků pro dospělé, zubařů. Tady v okolí nemáme kapacity v řadě věcí. Je tu řada otázek, které se týkají ubytování, stravování, dopravy a tak dále,“ zamyslela se Štěpánka Šteflová. Dnešní akci ocenila, potěšilo ji i to, kolik přišlo lidí. „Tyto akce už trvají dlouho, jsem ráda, že se pořádají. Dnes mám radost, že tu byl snad rekordní počet účastníků. Dnes tu vidím dokonce i lidi z Batelova. Dříve přišli jen ti lidé, kterých se to bezprostředně týkalo.“
Obavy má i oslovený Milan Podolák z Dolní Cerekve. „Krásná příroda, dobrá voda, to je všechno, co naše děti jednou budou také potřebovat. To teď potřebujeme bránit. Nejvíc se bojím samotné stavby, protože to je obrovský areál a spoustu lidí. A největší problém bude s dopravou. Když tu bude každých šest minut jezdit náklaďák, tak tady bude nepřetržitý proud aut. A to tu přece nechceme. Spoustu věcí o tom nevím. Lidé se bojí určitě i kvůli tomu, že jsou málo informovaní. Vláda ze své pozice obyčejný lid podceňuje. Nevědomosti lidí může vláda třeba i zneužít,“ svěřil se Drbně Milan Podolák.
Mezi návštěvníky byla i řada dětí, ty měly radost z velkých kaluží všude na poli. I děti měly kromě holínek na nohách oblečený ochranný oblek. S umístěním úložiště v lokalitě Hrádek nesouhlasí ani devítiletá Anežka Šuplerová, která na dnešní akci dorazila s maminkou. „Úložiště bych nechtěla, protože by škodilo krajině,“ vyjádřila se Anežka Šuplerová, jež bydlí s rodinou přímo nad prostorem, kde by se měl případně ukládat radioaktivní odpad.
Pravidelným účastníkem setkání, jejichž hlavním cílem je vyjádřit nesouhlas s výstavbou úložiště, je Jiří Fiala z Rohozné. I on se dnes dopoledne zamyslel nad tím, co by obyvatele čekalo, kdyby lokalita Hrádek „zvítězila“ mezi čtyřmi finálními lokalitami a k výstavbě úložiště by zde opravdu došlo. „Jsem tu dnes proto, že to tady mám rád. Pomáhal jsem tady své blízké oblíkat do těch obleků a byl to pro mě strašně zvláštní pocit. Dnes je to jen jako ze srandy, ale ona to vlastně může být realita. Kdyby se tu fakt začalo stavět, tak by mě to hodně bolelo hlavně kvůli krajině, kde jsem vyrůstal, kterou dobře znám,“ posteskl si Jiří Fiala a dodal, že s místem, kde by měl areál vyrůst, je od dětství hodně spjatý.
Krátce zhodnotil také postup Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), chybí mu hlavně chybějící odpovědi na konkrétní otázky. „Jednání SÚRAO mi nepřijde kompetentní. Myslím hlavně kvůli tomu, jak změnili umístění úložiště a prezentovali to tak, že na to přišli sami. Přitom na to upozornil náš právník zastupující lokalitu Luboš Kliment. Jsem vysazený i na to, že SÚRAO na každou otázku mlčí. Nic nám neřeknou, když se na něco zeptáme,“ myslí si Jiří Fiala.
Dalšími dvěma lokalitami, které postoupily do „finálové čtyřky", jsou Březový potok na Horažďovicku v Plzeňském kraji a Janoch u Temelína v Jihočeském kraji. Z Vysočiny do úzkého výběru postoupily hned dvě výše zmíněné lokality, tedy Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku.
Dotčené obce ve čtyřech lokalitách se vybudování úložiště dlouhodobě brání. Třeba zástupci z Hrádku na Jihlavsku argumentují případnými negativními dopady na tamní zdroje pitné vody. Zástupci obcí poukazují na to, že jejich územím prochází evropské rozvodí. Voda podle nich odtud odtéká jak do vodárenské nádrže Hubenov zásobující Jihlavu, tak směrem do povodí Želivky. Jejich právník Luboš Kliment navíc loni našel dokument, kde je zanesené ochranné pásmo v povodí řeky Jihlavy. V minulých suchých letech pomáhala voda z řeky zásobovat obyvatele Jihlavy.
„Je evidentní, že stát na straně jedné uvažuje o umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů do lokality Hrádek, a na straně druhé se v této lokalitě nachází klíčové zdroje pitné vody národního významu a stát stanovil ochranná pásma, za účelem ochrany a zachování těchto klíčových národních zdrojů pitné vody specifikovaných shora," uvedl již dříve právní zástupce lokality Hrádek Luboš Kliment.
Pátek, 25. listopadu 2022, 20:30
V čele Správy úložišť radiaktivního odpadu (SÚRAO) stojí od začátku října nový ředitel. Je jím dřívější vedoucí úseku přípravy úložišť radioaktivního odpadu Lukáš Vondrovic. Ten se postupně setkává se zástupci všech čtyř lokalit, kde by v...
Ve druhé polovině loňského listopadu navštívil zástupce lokality Hrádek na Vysočině Lukáš Vondrovic, nový ředitel SÚRAO. Starostům osmi dotčených obcí v lokalitě Hrádek na schůzce sdělil pro ně neradostnou zprávu - případné úložiště s největší pravděpodobností začne fungovat o 15 let dříve, než bylo původně plánováno. Jak Jihlavské Drbně po této schůzce vysvětlil ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic, k posunu termínu by mohlo dojít kvůli takzvané zmíněné evropské taxonomii.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
