Celkem 17 zástupců obcí a také dva představitelé Kraje Vysočina dnes po obědě podepsali memorandum o společném postupu při jednáních se státními orgány o případné stavbě hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Zmínění zástupci stojí v čele obcí, které se nachází ve dvou lokalitách v našem kraji. Ty se budou kvůli případné výstavbě úložiště dál zkoumat. Konkrétně je řeč o lokalitě Hrádek na Jihlavsku a Horka na Třebíčsku.
Dalšími dvěma lokalitami, které postoupily do „finálové čtyřky", jsou Březový potok na Horažďovicku v Plzeňském kraji a Janoch u Temelína v Jihočeském kraji. Z Vysočiny do úzkého výběru postoupily hned dvě výše zmíněné lokality.
„O tomto memorandu společně diskutujeme už několik měsíců. To znamená, že dnešní podpis je jakýmsi vyvrcholením naší společné snahy ujednotit náš postup v Kraji Vysočina. Společný postup má posílit především společný postup našich obcí tak, aby byly zohledněny vaše zájmy, stanoviska, potřeby, a aby v zájmu celého procesu bylo skutečně vzato na zřetel, že jsou to území, která spravujete vy se svými samosprávami, že tam žijí vaši obyvatelé a že společně obce a Kraj Vysočina v našem regionu postupujeme společně," sdělil hejtman Kraje Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO) před podpisem memoranda.
Zároveň poděkoval své kolegyni, náměstkyni Haně Hajnové (Piráti), která je s dotčenými obcemi už řadu měsíců v kontaktu. „Ona je nositelem myšlenek a přenáší stanovisko vedení kraje směrem k vám a naopak ona informuje nás o všech stanoviscích, které směřují směrem od vás. Memorandum v tuto chvíli považuji za akt jakéhosi spojeného postupu," dodal před podpisem Schrek. Samotný podpisový akt trval několik minut.
A jaký je další postup Kraje Vysočina a zástupců dotčených lokalit? Na tento dotaz redakci Drbny zodpověděla náměstkyně Hana Hajnová. „V tuto chvíli čekáme na projednání zákona o řízení souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, ten vláda projednávala 11. ledna. Do toho přišly nějaké pozměňovací návrhy o zapojení obou dvou komor Parlamentu. Ve své podstatě ještě nikdo neviděl tu ucelenou formu. Mám i informaci od některých poslanců z Vysočiny, jako je třeba paní Decroix, že připravují nějaké pozměňovací návrhy vedoucí právě k posílení role obcí," nastínila Hana Hajnová.
Hejtman Schrek doplnil, že se vedení kraje tento čtvrtek pracovně setká s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou. Ten měl se zástupci lokalit schůzku vloni začátkem prosince, přítomným v Praze představil plány spojené spojené s přípravou hlubinného úložiště včetně změn v právech obcí v tomto procesu.
Pátek, 9. prosince 2022, 16:30
Zástupci obcí z lokalit vybraných pro případnou budoucí výstavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu mají za sebou schůzku s ministrem obchodu a průmyslu Jozefem Síkelou (za STAN), novým ředitelem Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO)...
„Pana ministra Síkelu určitě budeme informovat o tom, že dnes došlo k podpisu memoranda," doplnil na redakční dotaz hejtman Vysočiny.
Za zástupce dotčených obcí dnes po podpisu memoranda krátce promluvil starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák. Velmi si pochvaloval spolupráci s krajem. „Kraj se k nám, na rozdíl od státu, chová jako k partnerovi. To je věc, která by dnes veřejně měla zaznít. To je ze strany obcí, a zvlášť i ze strany našich občanů, přijímáno kladně. Cítíme, že tu máme na krajské půdě podporu vůči té mašinérii, která se ze strany státu proti těm všem dotčeným obcím rozjela před 30 lety. Myslím, že můžu mluvit za všechny, že chápeme potřebu umístit někam radioaktivní odpad, potřebovali bychom ale i to, aby si někdo na druhé straně uvědomil, že si nás občané zvolili proto, abychom chtěli to nejlepší pro tu danou obec," poznamenal starosta městysu na Jihlavsku Zdeněk Dvořák.
Právě Dolní Cerekev spolu s další sedmičkou obcí je součástí zvažované lokality Hrádek. V druhé lokalitě Vysočiny - Horka na Třebíčsku - je devět obcí.
Dvořák dále zmínil to, že by stát měl obavy obcí, které kladou řadu let zejména socio - ekonomické otázky, pochopit. „Třeba se obáváme přistěhování nějakých 500 rodin do našich lokalit. Chceme být na to případně připraveni. A proto máme spoustu otázek, a když na ně není dlouho odpověď, tak to není dobře. A když to partnerství, o které náš stát neustále žádá, ale z druhé strany neudržuje, tak se nemůže divit, že ta číše jednou přeteče a my k tomu jednacímu stolu třeba přestaneme chodit, i když se to za 30 let nestalo," zamyslel se Dvořák.
Dotčené obce ve čtyřech lokalitách se vybudování úložiště dlouhodobě brání. Třeba zástupci z Hrádku na Jihlavsku argumentují případnými negativními dopady na tamní zdroje pitné vody. Zástupci obcí poukazují na to, že jejich územím prochází evropské rozvodí. Voda podle nich odtud odtéká jak do vodárenské nádrže Hubenov zásobující Jihlavu, tak směrem do povodí Želivky. Jejich právník Luboš Kliment navíc loni našel dokument, kde je zanesené ochranné pásmo v povodí řeky Jihlavy. V minulých suchých letech pomáhala voda z řeky zásobovat obyvatele Jihlavy.
„Je evidentní, že stát na straně jedné uvažuje o umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů do lokality Hrádek, a na straně druhé se v této lokalitě nachází klíčové zdroje pitné vody národního významu a stát stanovil ochranná pásma, za účelem ochrany a zachování těchto klíčových národních zdrojů pitné vody specifikovaných shora," uvedl již dříve právní zástupce lokality Hrádek Luboš Kliment.
Ve druhé polovině loňského listopadu navštívil zástupce lokality Hrádek na Vysočině Lukáš Vondrovic, nový ředitel SÚRAO. Starostům osmi dotčených obcí v lokalitě Hrádek na schůzce sdělil pro ně neradostnou zprávu - případné úložiště s největší pravděpodobností začne fungovat o 15 let dříve, než bylo původně plánováno. Jak Jihlavské Drbně po této schůzce vysvětlil ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic, k posunu termínu by mohlo dojít kvůli takzvané zmíněné evropské taxonomii.
Pátek, 25. listopadu 2022, 20:30
V čele Správy úložišť radiaktivního odpadu (SÚRAO) stojí od začátku října nový ředitel. Je jím dřívější vedoucí úseku přípravy úložišť radioaktivního odpadu Lukáš Vondrovic. Ten se postupně setkává se zástupci všech čtyř lokalit, kde by v budoucnu...
Podle reakcí zúčastněných starostů bylo nejzásadnější informací právě ono zmíněné zkrácení harmonogramu výběru a následného budování hlubinného úložiště o 15 let. Vzhledem k tomu, že po zúžení počtu lokalit z devíti na čtyři jim byly obce připravovány na velmi podobné průzkumné práce a diskuzi nad jejich výsledky, považují zástupci z lokality Hrádek oznámení SÚRAO za další z porušených slibů. „Urychlení výběru finální lokality přispěje pouze k tomu, že bude zase všechno šité horkou jehlou jen pro odškrtnutí si splněného úkolu bez ohledu na dopady občanů žijících v daných lokalitách,“ vyjádřila Drbně svůj názor starostka Cejle Pavlína Nováková.
Foto Lenka Dvořáková
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
