Na Velkém Heulose se pokácí třicet nemocných stromů. Je to méně než v minulých letech

Nynější mrazivé počasí je podle Kataríny Ruschkové z městského odboru životního prostředí pro kácení ideální. „Protože se technika neboří a nepoškodí se to, co je na zemi," poznamenala. Pozor je potřeba dávat na podrost mladých stromků, které se tam už uchytily samy. Podle Ruschkové to je nejlepší a nejlevnější způsob, jak park obnovit, protože tyto stromky jsou mnohem lépe adaptované na dané místo.

Přibližně dvacetihektarový Velký Heulos, který je v údolí řeky Jihlávky směrem k sídlišti Březinky, už výrazně prořídl v minulých letech. Velké kácení tam podle Ruschkové začalo s kůrovcovou kalamitou, protože základ tvořily smrky. Přibližně před dvěma lety tam navíc zůstal holý pás po vichřici. „Ale masivní kácení už tady skončilo, teď se budeme věnovat hlavně obnově,“ uvedla.

Vysázeno bude nových 30 stromů

Jihlávka rozděluje jihlavský lesopark na Velký a Malý Heulos. Podstatně lépe se podle Ruschkové s výkyvy minulých let vyrovnával starší Malý Heulos, který je blíž městskému centru, protože má pestřejší složení dřevin.

Mezi stromy, které teď pracovníci Správy městských lesů kácejí v parku Velký Heulos, jsou i buky staré jen 40 až 50 let. „Buky schnou, nejen tady, ale i v lesích,“ uvedla Ruschková. Přičítá to tomu, že se po vykácení smrků změnilo proudění větru, půda v prořídlých lesích není moc zastíněná a nedrží tolik vody jako dřív. Nově nechá město v parku Velký Heulos vysadit 30 stromů, například javory, lípy, buky, borovice a třešně ptačí.

Kácené stromy jsou vysoké do 30 metrů. U některých stromolezci nejdřív ořezávají koruny, aby padající strom nepoškodil podrost nebo cesty. Části kmenů v parku zůstanou pro hmyz i ptáky. Žijí tam také ježci a netopýři. Nemocné stromy určené ke kácení pracovníci životního prostředí označují i dvěma značkami. Stává se jim prý, že se jejich značky snaží napodobit někteří lidé na jiných stromech, které jim asi vadí.