Když se řekne Golčův Jeníkov, tak se řadě lidí nejen z Vysočiny určitě vybaví jméno legendární české běžkyně Jarmily Kratochvílové. Tato držitelka světového rekordu v běhu na 800 metrů a rodačka z našeho kraje dnes slaví dvaasedmdesáté narozeniny.
Vůbec první seznámení Jarmily Kratochvílové s atletikou má na svědomí učitel Zdeněk Sychrovský, který na základní škole v Golčově Jeníkově založil atletický kroužek. Malí sportovci jednou týdně skákali do dálky, startovali z důlků, skákali do výšky a do dálky, házeli koulí. „Jarmilo, v tobě něco je,“ řekl tehdy Zdeněk Sychrovský své nadané žačce Jarmile Kratochvílové.
Atletice se opravdově ale začala věnovat až pak později v Čáslavi během studia na gymnáziu. Tato nejlepší česká běžkyně všech dob se do atletického klubu přihlásila až v 17 letech, a to po přemlouvání svou kamarádkou. To se psal rok 1967, Kratochvílová začínala v oddíle Slavoj Čáslav. Jejím trenérem byl od začátku Miroslav Kváč. V roce 1974 se poprvé stala mistryní republiky na třístovce. S dalšími úspěchy se doslova roztrhl pytel.
Jarmile Kratochvílové se dařilo snad ve všech atletických disciplínách. Její první měřená stovka byla za 14,1, příští rok 13,2 a po maturitě už 12,6 s. „V Čáslavi jsem zažila partu, kterou jsem nikdy předtím nezažila a už asi nezažiju,“ vzpomíná na webu atletika.cz Jarmila Kratochvílová na roky na hřišti ve Vodrantech.
První svůj titul na domácím oválu získala v roce 1974 na 300 m v hale za 40,6 s. Na mezinárodním kolbišti se poprvé výrazně prosadila na ME ve Vídni 1979, kde brala stříbro, doslova superhvězdou se stala v letech osmdesátých. Na Olympijských hrách v Moskvě 1980 vybojovala druhé místo na trati na 400 metrů. „Moskevská olympiáda v roce 1980 byla pro mne důležitou etapou,“ vzpomíná Jarmila Kratochvílová. „Říkalo se o mně, že umím závodit jen doma, tam jsem dokázala stříbrem a s časem poprvé pod 50 s, že umím i venku. Zároveň jsem si umínila, že musím jít výš,“ řekla legendární atletka.
A opravdu šla výš. Vrcholem Jarmiliny kariéry byl rok 1983. Dostala se do životní formy. V srpnu zaběhla v Mnichově osmistovku za 1:53,28 min. A tomuto času se dosud žádná půlkařka ani nepřiblížila. ,,Chtěla jsem jen vyhrát, nikdo mi mezičasy nehlásil, mohlo to být alespoň o vteřinu lepší,“ komentuje tento svůj světový rekord Jarmila Kratochvílová. V roce 1981 a 1983 byla zvolena československým Sportovcem roku.
Získat zlatou olympijskou medaili z Los Angeles jí nebylo přáno, její sen překazil bojkot zemí socialistického bloku. Na další olympijské hry bylo daleko, projevil se pokles motivace a následně i zranění. Kariéru Jarmila Kratochvílová ukončila v roce 1987. Poté se stala trenérkou atletiky v Čáslavi, na tamním stadionu působí dodnes.
Na svém kontě má také významné nesportovní ocenění - 28. října 2013 jí prezident ČR Miloš Zeman předal vyznamenal medailí Za zásluhy. Byla oceněna i na regionální úrovni – v roce 2009 získala Kamennou medaili Kraje Vysočina. O tři roky později pak navíc Stříbrnou pamětní medaili Senátu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.