Obec Číhošť na Havlíčkobrodsku, která je pevně spjatá se známým farářem Josefem Toufarem, zažila před sedmi lety významnou událost. 12. července 2015 byly po 65 letech vyzvednuty Toufarovy ostatky a pak byly slavnostně uloženy v kostele Nanebevzetí Panny Marie.
Místo farářova odpočinku je tedy již zmíněný kostel Nanebevzetí Panny Marie, který se nachází v číhošťské farnosti. Právě tu Josef Toufar naposledy spravoval. Uložení ostatků vysílala také televize, slavnostního aktu se přesně před sedmi lety zúčastnily tisíce věřících, přijeli i hosté ze zahraničí. Doprovodnou mši, při níž ležela u rakve mučedníka kytice prezidenta Miloše Zemana a jeho manželky, celebroval královéhradecký biskup Jan Vokál. K lidem promluvil také kardinál Dominik Duka.
Pohřbu se podle České televize zúčastnilo šest biskupů a šedesát kněží. Bohoslužbu sledovali lidé na návsi i u dvou velkoplošných obrazovek. Odstavná parkoviště zaplnily stovky aut a několik autobusů, jeden přivezl poutníky z Polska.
Kardinál Dominik Duka číhošťského kněze nejen připomněl v kontextu tehdejší doby, ale vyzdvihl ho i jako vzor kněžství. „Jsem šťastný, že mohu být hrdý na naše kněze a jsem hrdý na to, že mohu být v tomto společenství," řekl jmenujíc právě Toufara a lidického kněze Josefa Štemberku. V parafrázi biblických textů, které na bohoslužbě zazněly se rovněž přítomných ptal: „Kde je tvůj bratr? Proč jsme mlčeli? A jaký je náš vztah k pohřbívání a úcta k mrtvým, když jsme jako národ připustili, aby byl Toufar na pražském hřbitově doslova zahrabán jako zvíře?" ptal se během homilie kardinál Duka. „Pohřeb, to je známka lidskosti, známka civilizace,“ dodal. V závěru obřadu byla kovová schrána s ostatky kněze uložena do hrobu v chrámu.
Pátek, 28. ledna 2022, 11:10
Dnes je tomu přesně 72 let ode dne, kdy byl zatčen farář Josef Toufar. Je hlavní osobou takzvaného číhošťském zázraku, který se stal na třetí adventní neděli 11. prosince 1949 v kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku.
Jedním z lidí, kteří ukládali schránu do hrobu, byl publicista Miloš Doležal, který se zásadní měrou zasloužil o završení Toufarova příběhu. „Podařilo se to na třetí pokus," řekl ČTK Miloš Doležal. Připomněl letité snahy Toufarovy neteře Marie Pospíšilové, která po osudu strýce pátrala od jeho zatčení v lednu 1950. Splnit jeho přání být pohřben v Číhošti se snažila v roce 1968 a pak i zkraje 90. let. Vyzvednout ostatky kněze z hromadného hrobu v pražských Ďáblicích, kde byl pohřben pod falešným jménem J. Zouhar, se podařilo až v listopadu 2014.
Rodinu na velkolepém pohřbu zastupoval vnuk Toufarova bratra Luděk, jehož vzorek DNA pomohl genetikům identifikovat vyzvednuté kosterní pozůstatky. U schrány vystavené před obětním stolem drželi čestnou stráž skauti.
Jak popisují očití svědci události, při mši v místním kostele se při kázání faráře Toufara několikrát pohnul půlmetrový dřevěný kříž umístěný na hlavním oltáři. Sám Josef Toufar tuto událost popsal v jednom dopise z ledna 1950: „A tu ke konci kázání jsem pravil: Uprostřed Vás stojí, kterého mnozí neznají, zde ve svatostánku je náš Spasitel. A při těch slovech jsem ukázal na oltář. A tu všichni, kteří se podívali směrem ruky, viděli, jak kříž na svatostánku se začal naklánět.“
Událost údajně vidělo asi 20 svědků. Kříž se pohnul ještě na Boží hod a také v době postní. Obcí i jejím okolím se rychle začala šířit zpráva o takzvaném číhošťském zázraku. O věc se začala zajímat komunistická Státní bezpečnost (StB). Vedení KSČ mělo v plánu této události zneužít ke zdiskreditování katolické církve - a následně proticírkevním opatřením.
K zatčení Toufara se v sobotu 28. ledna do Číhošti vypravilo 12 tajných policistů. Tři z nich byli z Prahy a devět z krajské správy StB Jihlava. Nikdo z nich neměl v ruce zatýkací rozkaz na Toufara, ale bylo jim to jedno. Dva tajní policisté se po setmění odebrali do Toufarova bytu a představili se jako redaktoři, kteří by potřebovali napsat článek o zázraku. Josef Toufar byl ochotný jim vše popsat. Po krátké diskuzi jim nabídl, že jim to, jak se událost stala, ukáže přímo v kostele. Vzal si proto klíč od kostela a teplejší oblečení a domnělé redaktory vyzval, aby šli s ním. Příslušníci se mu venku na dvoře představili jako StB a vyzvali ho, aby s nimi odjel v připraveném voze. Kněz Toufar odpověděl, že dá domů klíč od kostela, ale to mu nebylo dovoleno. Toufarův odjezd se odehrál velmi rychle a nikdo z místních občanů to, že byl farář Toufar odvezen, nezpozoroval.
Farář Josef Toufar, zdroj: cirkev.czJeště ten večer byl Josef Toufar převezen do Valdic a členové speciální instruktážní skupiny StB se ho krutým mučením snažili donutit ke lživému doznání, že pohyb křížku nějakým způsobem sám inscenoval. Ke zmíněnému činu se však Toufar nepřiznal, a ani technikům StB se nepodařilo sestavit podvodný mechanismus tak, aby fungoval.
Kněz Toufar pak měl být později ve vykonstruovaném soudním procesu veřejně obviněn z podvodu a křesťanské náboženství ukázáno jako podvodné opium pokrokového lidstva.
Po čtyřech týdnech bestiálního mučení Toufar 25. února 1950 zemřel po operaci ve Státním sanatoriu v Praze v Legerově ulici, bylo mu 47 let. Zprávu o jeho úmrtí dostala rodina až po čtyřech letech. Jeho tělo bylo zahrabáno v hromadném hrobu v Praze - Ďáblicích a KSČ jeho jména zneužila v propagandistickém filmu Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení. Režim pak zahájil ideologickou kampaň, ve které označil Toufara za agenta Vatikánu, západního špiona a dovedného manipulátora, který se „neštítil použít pro své cíle ani podvodu s domnělým zázrakem“. Donutila ho i k tomu, aby se přiznal k sexuálnímu násilí na ministrantech. V 90. letech bylo přiznání zpochybněno. Událost ale nelze ani po desetiletích s určitostí do detailů objasnit.
Římskokatolická církev v roce 2013 zahájila proces Toufarova blahořečení.
Foto cirkev.cz, christnet.eu | Zdroj cirkev.cz, wikipedia, christnet.eu, ČTK, Česká televize
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
