středa 17. srpna 2022 Petra

Blokování nás nespasí, lepší je kvalitní mediální výchova, říká výkonný ředitel sdružení, které vyplo proruské weby

Válka na Ukrajině posílila dezinformační scénu. České internetové sdružení CZ.NIC po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokovalo osm českých dezinformačních webů. Je podobný přístup na místě a nezaspalo Česko v legislativních krocích, kterými dezinformace omezit? O tom tento týden diskutovala devítka hostů v pražském CEVRO Institutu při debatě pořádané Asociací online vydavatelů.

Nesdílím názorovou ani hodnotovou orientaci s Babišem, populismus je problémem současné doby, říká Petr Pavel

Jméno generála Petra Pavla je čím dál častěji skloňováno ve spojení s nadcházející prezidentskou volbou. Šedesátiletý elitní voják ve výslužbě sice oficiálně svou kandidaturu ještě neoznámil, ambicí zapojit se do boje o prezidentský post se ale...

Dezinformace a propaganda tu byly možná ještě dříve, než byste očekávali. Pojem propaganda je odvozen z latinského Sacra Congregatio de Propaganda Fide, což bývalo pojmenování kontrolní komise ustavené Vatikánem v roce 1662 pro propagaci římskokatolické víry. Slova jako dezinformace a propaganda jsou ale v posledních letech spojena především s covidem, očkováním proti němu a v poledních měsících především s válkou na Ukrajině. „Téma dezinformací je poměrně zásadní. Dezinformace jsou často podceňované, jak dokáží rozdělit společnost, bránit se a zároveň postavit se nebezpečí. Podívejme se, co se stalo v únoru. Ze dne na den jsme se ocitli na hranici válečného konfliktu a vytvořit jakoukoliv pátou kolonu, je to, co Rusové potřebují,“ shrnul ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun a dodal: „Rusové se nezastaví tam, kde teď jsou. Mají větší ambice, chtějí zlomit jednotu Západu. Když se podíváme do historie před rok 1989, tak všechna mírová hnutí byla dirigována KGB. Digitální prostředí dezinformacím velmi pomáhá. Je proto potřeba dojít ke společným hodnotám a zásadám, na kterých budeme pracovat.“

Dezinformační scéna používá podle Daniela Peder Baggeho z Rady pro kybernetickou bezpečnost posledních čtyřicet let pět až šest narativů, které se opakují od sovětské propagandy. „Prvním z nich je slovní spojení „byli jsme pozváni.“ Dalším narativem je všem dobře známá „bratrská pomoc“. Mezi běžné narativy patří také dehonestace a dehumanizace protistrany, aby se usnadnil příští silový postup,“ popsal Daniel Peder Bagge, který dříve působil jako ředitel odboru kybernetických bezpečnostních politik nejprve v Národním bezpečnostním úřadu a později v Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

KOMENTÁŘ: Někteří učitelé nevědí, jak mají naložit s informacemi. Ukazuje to na problém v českém školství?

Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho...

Bagge dělí dezinformátory do tří skupin. Jedna k šíření dezinformací přistupuje jako k byznysu, druhá pracuje pro jiným státem podporovaná média a o té třetí mluví jako o „užitečných idiotech“. Sám Bagge dodává, že šíření zpráv na dezinformačních webech je pro mnohé dobrým byznysem. Právě osm takových webů na začátku války na Ukrajině nechalo internetové sdružení CZ.NIC zablokovat. „Byla to pro nás zajímavá zkušenost,“ řekl na debatě výkonný ředitel sdružení CZ.NIC Ondřej Filip. Toho překvapilo množství osobních útoků, které následovaly. „Rozhodnutí to nebylo snadné. Pro někoho je možná matoucí, jak jsme se v únoru zachovali, ale byla to zoufalá situace. Zatáhli jsme za pomyslnou záchrannou brzdu,“ dodal.

V pravidelných měsíčních intervalech poté sdružení přehodnocovalo své rozhodnutí na základě aktuálních dat až později došlo k závěru, že efekt blokace dezinformačních webů slábne. Podle Filipa není do budoucna blokování podobných webů nejlepší cestou. „Nemyslím si, že nás do budoucna spasí blokování, lepší je určitě kvalitní mediální výchova. Absence adekvátního zákona mě zas tolik netrápí. Ono totiž je pravdou, že když stát reaguje rychle, většinou to není dobré,“ dodal Filip.

Osm blokovaných webů je navíc jen pomyslnou špičkou ledovce. Na základě shody mezi Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky, webu Konšpirátori.sk, společností Semantic Visions a projektem Atlas konspirací vznikl už dříve přehled českých konspiračních a antisystémových serverů. Těch je podle aktuálních čísel zhruba třicet.

Vypínání dezinformačních webů? Bez definice v zákoně se nám to může vrátit, říká slovenský novinář Peter Bárdy

„Jsem pro, aby stát razantněji bojoval s dezinformacemi, ale na druhé straně musí být takové věci podloženy zákony.“ Tak mluví zkušený novinář a šéfredaktor webu Aktuality.sk Peter Bárdy o přístupu Slovenska k boji s dezinformacemi. V rozhovoru...

V samotném odpojení osmi dezinformačních webů sehrálo roli také sdružení NIX.CZ. „Blokováním webů poklesla čtenost webů, ale je potřeba počítat s tím, že se provozovatelé dezinformačních webů pro příště připraví a když bude potřeba, budou své materiály šířit jinými cestami,“ poznamenal na debatě výkonný ředitel NIX.CZ Adam Golecký.

Většina debatujících se shodla během dvouhodinové diskuze na tom, že je potřeba, aby se stát složité problematice věnoval. Bagge vidí problém také v tom, že stát nedisponuje žádným seznamem dezinformací, podle kterého by mohl v podobných případech postupovat. „Kapacitu by na to měl,“ doplnil Bagge s tím, že by pak celý proces vypínání byl transparentnější.

Právě jakási koncepce v boji proti dezinformacím státu dlouhodobě chybí, což potvrdil také další z řečníků Josef Šlerka. „Současná vláda nemá reálnou politickou vůli s tím něco dělat. Je to složité a je s tím hodně práce. Mám pocit, že se do toho nikomu nechce,“ řekl vysokoškolský pedagog, datový analytik a odborník na sociální sítě Šlerka, na kterého v debatě navázal Martin Mikyska. Ten svým pořadem Mikýřova úžasná pouť internetem satiricky informuje o dění na internetu. Bez servítek se často pouští do českých influencerů, kteří leckdy šíří dezinformace a polopravdy. „I všichni influenceři z Youtube nebo TikToku čerpají informace z médií,“ vypíchl jedno z rizik Mikýř.

O nutnosti zvýšit akceschopnost státu v podobných věcech mluví většina účastníků debaty. „Dostáváme žádosti, abychom zablokovali firmy, na které se vztahují sankce. My tu ale nemáme orgán, který by takové řešení podepsal. Pak obepisujeme ministerstva a další úřady, aby nám odpověděly. Sešli jsme se s vládním zmocněncem pro dezinformace Michalem Klímou, ale je to nový úsek, kde není struktura ani lidi,“ shrnul Adam Golecký z NIX.CZ. I z jeho slov vyplývá, že si ministerstva problematiku pouze přehazují.

„Našim členům jsou samozřejmě bližší samoregulační principy v našem prostředí. Na každou regulaci se koukáme opatrně vzhledem k tomu, že nevíme, kdy se i vydavatelé, kteří ctí profesní standardy mohou stát nepohodlnými. Na druhou stranu chápeme závažnost dopadů dezinformační scény, jak ji prezentují zástupci vojenského zpravodajství. Jsme rozhodně pro pokračování meziooborové diskuse, která povede k postihu těch, kteří hrají roli užitečných idiotů a na druhou stranu ochrání ty, kteří ctí etické normy a profesní standardy našeho podnikání,” uzavřel předseda představenstva Asociace online vydavatelů a pořadatel debaty Libor Matoušek.

Hodnocení článku je 60 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Jan Faltus

Štítky dezinformace, válka na Ukrajině, Rusko, AOV, internet, propaganda

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.