Pohádková Telč od letošního července návštěvníkům nabízí další atrakci, kterou je možno ve městě navštívit. Řeč je o další zpřístupněné části městského podzemí. Úpravy dalších podzemních prostor na historickém náměstí Zachariáše z Hradce se ve městě podařily během loňské rekonstrukce domu dětí a mládeže, vznikla v nich čertovská expozice zaměřená hlavně na děti. Nejen tu na konci srpna navštívila redakce Jihlavské Drbny. Pojďte se nyní s námi podívat na to, jak to v telčském podzemí nyní vypadá a co je tam k vidění.
„Díky úpravám nyní lidé mohou vidět kolem 300 metrů podzemního labyrintu, prvních asi 150 metrů město turistům otevřelo před sedmi lety,“ sdělil na začátku prohlídky podzemí vedoucí městského odboru rozvoje v Telči Vladimír Švec.
Prohlídka podzemí se skládá z několika částí. Začátek se odehrává v nové části okruhu, která předtím sloužila jen pro skladování. „S největší pravděpodobností se lze tudy dostat do zámku,“ prozradil Vladimír Švec při pohledu na jeden z výklenků v prostorné místnosti.
Během jeho výkladu se dozvídáme, že při úpravách podzemních prostor se myslelo i na ty nejmenší návštěvníky. Ti se mohou zapojit do hledání pokladu. K němu děti dovede číselný kód, k jeho získání je potřeba během prohlídky podzemního labyrintu vyřešit tři úkoly.
Součástí první části prohlídky je zhruba desetiminutový dokumentární film Telč bílá a krásná, jeho autorem je filmař a rodák z Telče Daniel Svátek. Ve stejné místnosti je ke zhlédnutí i prezentace, která zve do královské Telče.
Po skončení filmu průvodce rozdá baterky těm, co si nemohou posvítit třeba svým mobilem, a na řadu přichází druhá, ta dobrodružnější část prohlídky podzemí. Tu už absolvuje každý sám. „Nebojte se, v našem podzemí se ještě nikdo neztratil. Chodby, které v součtu měří zhruba 300 metrů, jsou všechny uzavřené. A všechny vás dovedou opět sem, do společné místnosti, stačí sledovat červené šipky,“ uklidňuje nás s úsměvem Vladimír Švec. Zároveň nás upozorňuje, že podzemní chodby jsou pro dospělé návštěvníky opravdu stísněné. A doporučuje zanechat všechny batohy, tašky a kabelky ve společné místnosti.
Rady Vladimíra Švece jsou opravdu na místě, během prohlídky spletitým podzemním labyrintem, kde to bez baterky opravdu nejde, není moc příležitostí k tomu narovnat svá záda. Vysocí lidé se během prohlídky asi trochu zapotí.
V Telči jsou středověká sklepení pod většinou domů na náměstí Zachariáše z Hradce a také pod částí zámeckého areálu. Jednotlivé, někde i dvouúrovňové sklepy, byly propojené spletitými chodbami.
Odměnou určitě nejen pro děti je zmiňovaná čertovská expozice, tu už absolvujeme v běžné „pochozí výšce“. Ta určitě stojí za návštěvu – ať už kvůli trůnu pro vládce pekel či pekelné knize hříchů. „Její autor ji psal ručně, doma, po večerech,“ přidává Vladimír Švec další zajímavost. Za mříží kromě čertovského pokladu vidíme také obraz Mony Lisy. „Tato naše Mona Lisa je na rozdíl od těch ostatních ta jediná pravá,“ upozorňuje nás Švec se širokým úsměvem.
Po prohlídce čertovské expozice se vracíme zpět. Červené šipky nás v pořádku dovedou do první místnosti v prvním podlaží, ty nejbystřejší děti zde přes číselný kód vyzvedávají zasloužený poklad.
Nový okruh podzemí v Telči určitě i za cenu ohnutých zad a chvilkového nepohodlí stojí za návštěvu, ať už s dětmi, nebo klidně i bez nich. Prohlídku telčského podzemí se stálou čertovskou expozicí, která se bude podle Vladimíra Švece ještě vylepšovat, je třeba předem objednat, a to v informačním centru na náměstí Zachariáše z Hradce. Rezervaci je třeba provést den dopředu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
