Mýty a fakta okolo zamýšleného hornického skanzenu na Šacberku. Přírodu nezdevastuje, cesty neuzavře

Mýtus: Jihlava nepotřebuje hornický skanzen, stačí hornická naučná stezka.

FAKTA: Jihlava je slavné hornické město a je škoda, že jeho hornickou minulost zatím nepřipomíná žádný památník. Je dobře, že se obnovil havířský průvod a že máme hornickou naučnou stezku, ale místní lidé ani turisté nemají nikde možnost vidět, jak se ve středověku vlastně stříbro dolovalo a zpracovávalo. Jediné malé místo, které připomíná středověké hornictví na Jihlavsku, je pouze u obce Rounek, kde se podařilo vytvořit repliku středověkého vrátku nad částečně vyhloubenou šachtou.

Zpřístupnění hornické památky a replik dobových strojů a zařízení přímo v Jihlavě má velký turistický potenciál. Právě v lokalitě pod Šacberkem se intenzivně těžilo a právě i na tomto místě se vytěžená ruda zpracovávala. Proto tady chce město svojí slavnou hornickou minulost připomínat. Nevytváří nic nového, pouze obnovuje to staré a snaží se oživit slavnou minulost Jihlavy. Možnost na vlastní oči vidět zpracování rudy tak, jak to prováděli naši předkové v období středověku, bude mít určitě ohlas i ve výuce dějepisu.

Mýtus: Kvůli skanzenu město zabere celý Šacberk a zamezí vstupu do lesa.

FAKTA: Příprava na budování skanzenu v žádném případě nijak neomezí přístup na lesní cesty kolem vrcholu Rudný. Ani samotný skanzen, pokud vznikne, nijak neomezí místní lidi ani turisty v přístupu na Šacberk. Nic nebude nutné obcházet, všechny cesty zůstanou zachovány, naopak město usiluje o další zvelebování tohoto místa určeného k relaxaci a odpočinku i k poučení o slavné hornické minulosti města. Zamýšlený skanzen nebude rozhodně nikterak rozlehlý, jeho plocha nedosáhne ani půl hektaru. Nacházet se má při lesní cestě z Lesnova na Pávov poblíž křižovatky a nedaleko dnešního zastavení hornické stezky (na mapě bod č. 1).

Mýtus: O projektu se s veřejností vůbec nediskutovalo. Celý projekt vzniká tajně a město ho tutlá před veřejností.

FAKTA: Celý projekt hornického skanzenu je zatím jen ve fázi vzniku ideového záměru a město teprve začíná představovat detaily tohoto záměru, podle toho jak postupně vzniká. Samotný skanzen se totiž začne projektovat až po dokončení malé vodní nádrže, zatím tedy neprobíhá žádné stavební řízení, které by případně mohlo být spojeno s širší veřejnou diskuzí. O záměru zřídit hornický skanzen se ale mluví už několik let.  

Přípravné práce začnou na podzim letošního roku vyzmáháním (vyčištění, odkrytí a otevření) zasypaného a ucpaného vstupu do šachty sv. Trojice. Práce mají pokračovat do května 2022, kdy by se už měla stavět i zmiňovaná vodní nádrž, resp. obnovovat bývalý rybník. Teprve poté se počítá se zahájením projekčních prací samotného hornického skanzenu. O detailech záměru se mluví už nejméně tři roky.

Mýtus: Město se dopustilo řady procesních chyb a projekt není v souladu s legislativou.

FAKTA: Žádných procesních chyb se město nedopustilo. Na vodní zdrž má veškerá povolení a je rádo, že se právě v městských lesích daří realizovat podobné projekty zadržující vodu v krajině. Zastupitelstvo města schválilo uvolnění 4,5 mil. korun na vznik této nádrže. Rovněž krajský úřad zamítl odvolání Spolku Lesnov a všechna povolení jsou platná, vše se bude realizovat v souladu se zákony. Máme veškerá povolení na zřízení malé vodní zdrže i na odkrytí zasypaného a ucpaného ústí šachty sv. Trojice, která je zapsanou kulturní památkou. Na vyzmáhání se bude pracovat ručně, bez těžké techniky a podle zvyků středověkých horníků.

Mýtus: Projekt se připravuje bez vědomí Správy městských lesů (SML). SML není účastníkem řízení.

FAKTA: Lesy jsou majetkem města a město je pronajímá městské společnosti SML. Správa městských lesů je o všech záměrech města informována. Ten, komu lesy pronajímáme (pacht je určitá forma nájmu), nemusí nic schvalovat ani povolovat. Je to analogie pronájmu bytu. Ten, kdo v bytě bydlí, také neschvaluje majiteli stavební úpravy. Všechny kroky se SML konzultujeme. Pan jednatel SML Václav Kodet je s náměstkem jihlavské primátorky Martinem Laštovičkou v pravidelném kontaktu.

Mýtus: Město ničí les těžkou technikou a zatíží lokalitu pracemi v bývalých štolách.

FAKTA: Na odkrytí zasypaného a ucpaného ústí šachty sv. Trojice se bude pracovat ručně starými hornickými postupy. Nejtěžší použitou technikou bude elektrocentrála, která bude pohánět elektrický vrátek na vynášení vyhrabaného materiálu. K odhalení ústí již existující šachty je odsouhlasený technologický postup, který schválili památkáři i stavební úřad, a hlavně byl konzultován a odsouhlasen báňským úřadem, což je nejdůležitější, protože pod báňský úřad toto důlní dílo spadá.  

Mýtus: Vodní nádrž ani skanzen do lesa nepatří, poškodí ho, bude se kácet zdravý les

FAKTA: Jakákoli vodní zdrž v krajině je potřebná a důležitá. Snahou města je také navracet vodu do krajiny, nejlépe na místa, kde v minulosti vodní zdrže byly. V případě lokality kolem Šacberku je víc než žádoucí zadržovat vodu ve zdejší kopcovité krajině a podporovat biodiverzitu. Rybník bude osazen takovými druhy ryb, které nebudou mít vliv na výskyt a následně i množení chráněných živočichů. Počítá se předběžně s tím, že voda z rybníka by při ukázkách hornické činnosti sloužila i k pohánění strojů ve skanzenu. To ale nijak neovlivní život v rybníce ani zadržování vody v krajině, protože se bude jednat o minimální odběry vody, které se vrátí do potoka.

Mýtus: Obrovský skanzen bude rušit místní obyvatele, les není připraven na nápor turistů.

FAKTA: Skanzen se teprve bude projektovat a to až po dokončení rybníka. Záměrem je, že rozloha skanzenu by neměla přesáhnout plochu cca 60 x 70 m (0,4 ha) v údolní nivě, dnes zarostlé olšemi a nálety. Snahou města je ponechat zde všechny vzrostlé zdravé stromy a vyřezat jen náletové dřeviny a upravit cesty k jednotlivým exponátům. Každý případně odstraněný strom bude nahrazen nově vysazeným.

Mýtus: Skanzen se buduje za desítky milionů korun, tedy za neúměrně vysoké náklady.

FAKTA: Rybník obnovujeme za 4,5 milionu korun, jak schválilo zastupitelstvo. Stávající práce na tzv. vyzmáhání zasypaného a ucpaného vstupu do šachty sv. Trojice se budou platit jen z provozního rozpočtu správy podzemí. („vyzmáhání“ je původní hornický termín pro vyčištění a otevření šachty). Náklady na vybudování skanzenu, pokud bude schválen, jsou odhadovány na cca 10 milionů korun, akce je ale zařazena do programů ITI (Integrated Territorial Investments), tedy do programovacího období evropských dotací na sdružené územní investice, a počítá se s tím, že bude spolufinancován z těchto zdrojů.

Mýtus: Místní nebudou mít kvůli turistům kde parkovat.

FAKTA: Do skanzenu nebudou jezdit hromadné zájezdy turistů. Občasní návštěvníci se svými auty rozhodně nepřekonají počet aut, která tam nyní parkují za účelem návštěvy Domova seniorů Lesnov. V rámci právě vznikající parkovací koncepce je na místě se zamyslet nad tím, jak regulovat auta návštěvníků lokality. Nyní se totiž často parkuje až u závory na lesní cestě do Pávova. Věříme ale, že se to dá lehce vyřešit dopravním značením a správnými navigačními směrovými ukazateli např. k prostorám parkoviště u krematoria.