Na Vysočině je řada opuštěných budov na prodej, které nemají žádné využití a více či méně chátrají. Najdeme mezi nimi i několik zámků a tvrzí, jedním z nich je třeba i zámek v Batelově na Jihlavsku. Jeho majitelem je nyní soukromá osoba, objekt byl podle dostupných informací několikrát nabízen k prodeji, zatím ale neúspěšně.
Součástí dvoupatrové klasicistní budovy je také bývalý zámecký park, který je nyní ve vlastnictví městyse Batelov. Západní, kratší křídlo v sobě pravděpodobně ukrývá pozdně renesanční jádro tvrze. U vchodu do zámku jsou osazeny dvě erbovní desky – Jiřího Čížovského z Čížova z roku 1586 a Viléma Oldřicha Odkolka. Místnosti v přízemí západního křídla si uchovaly valené klenby.
Pokud se podíváme do minulosti, tak se dozvídáme, že na počátku 15. století byly v Batelově dvě tvrze. Ta starší je poprvé připomínaná již v roce 1406, ale už jako pustá. První písemné zmínky o mladší tvrzi pocházejí až z tohoto roku. Majitelé Batelova se často střídali. Do poloviny 14. století statek náležel pánům z Lipé, po nich pak Pacovským, a to od poloviny 14. století do konce husitských válek. Dalšími majiteli byli do roku 1534 páni z Prostného a potom do roku 1546 Mikuláš Radkovec z Mirovic. Dalším majitelem byl od roku 1546 rod Čížovských z Čížova. Jiří Čížovský pak v roce 1586 mladší tvrz přestavěl na zámek. Po dobu dalších let byl batelovský zámek upravován a vystřídal řadu majitelů.
Na začátku 19. století se zámek dostal do existenčních problémů a značně zadlužený statek museli majitelé postoupit hrabatům Sweerts-Sporckům. Od roku 1839 vlastnili zámek Blankensteinové, ti nechali objekt znovu upravit. Blankensteinové byli zároveň posledními šlechtickými majiteli, ale jako Němci museli roku 1945 z republiky utéct a zůstal po nich jen značný movitý majetek. Část cenností se jim sice podařilo při odchodu zazdít, skrýš ale byla nakonec objevena a věci rozkradeny.
Po znárodnění bylo do nového zámku umístěno odborné učiliště společenského stravování, které vychovávalo číšníky, kuchaře a cukráře. Část bývalých komnat pak obývali také studenti Obchodní akademie a Rodinné školy. Tento stav vydržel až do revoluce v roce 1989. Interiéry zámku prošly během socialismu necitlivými úpravami.
Po revoluci přesídlily školy i s učilištěm do nedaleké Třeště a batelovský zámek nadále fungoval již jen jako internát pro dojíždějící studenty. V dalších letech ale budova zůstala zcela prázdná a o dalším využití neměl nikdo jasnou představu. Řešení nenašel ani nový majitel, kterým se stal Svaz českých a moravských spotřebních družstev, a objekt začal nezadržitelně chátrat.
V roce 2006 Svaz českých a moravských spotřebních družstev nabídl zámek k prodeji. Podle dostupných informací v roce 2018 měl zámek nového majitele, ale i nadále zůstává prázdný. Od stejného roku pozemky bývalého zámeckého parku vlastní městys Batelov. Batelovský zámek byl od roku 2018 několikrát nabízen k prodeji, původní cena bylo necelých 13 milionů, ta byla v roce 2019 snížena na 8 milionů.
V únoru tohoto roku byl zámek v Batelově nabízen za 7,5 milionů korun. Zatím však neúspěšně.
Nabízí se možnost, že by zámek odkoupil městys Batelov a celý areál využil podle svých potřeb. Ani to však zatím určitě není v plánu. „Máme dost svých vlastních nemovitostí, které lze smysluplně využít a jejich údržba stojí městys nemalé prostředky,“ sdělil na dotaz redakce Drbny starosta Batelova Jiří Doležal.
Foto Fénixův Řád Rozzlobení mladí muži a mladé ženy | Zdroj Prázdné domy
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Někdy v 50. letech bylo v Batelově na zámku i učiliště pro kadeřnice, můj otec tam pracoval jako učitel odborných předmětů.
A je smutné, že ti, kteří drží původní nemovité součásti zámku nechtějí převzít odpovědnost za hlavní budovu původního panství jenž je památkou a historií pro danou lokalitu.
A je smutné, že ti, kteří drží původní nemovité součásti zámku nechtějí převzít odpovědnost za hlavní budovu původního panství jenž je památkou a historií pro danou lokalitu.
Problémem takových nemovitostí je fakt, že v minulosti byly rozebrány, či rozprodány okolní pozemky a hospodářské budovy. Tedy ze samotné nemovitosti se stáva jen drahé bydlení.
