Na začátku září se na Vysočině uskutečnil průzkum, a to na dvou přítocích Jankovského potoka, na Hejnickém a Kladinském potoce. V něm se sledoval výskyt mihule potoční, což je jeden z nejvzácnějších vodních obratlovců, jedná se o kriticky ohrožený zvláště chráněný druh. A určitě je důvod k radosti.
Jak odborníci zjistili, minule potoční se v našem kraji opravdu vyskytuje. „Jedním místem výskytu je Jankovský potok. Potvrzení výskytu mihule potoční na Hejnickém potoce je velmi radostným zjištěním, údaje o výskytu tohoto kriticky ohroženého druhy byly staré více než 40 let,“ sdělila Martina Kratochvílová z krajského odboru životního prostředí a zemědělství.
Hejnický potok pramení v přírodní památce Hajnice, po opuštění tohoto území směřuje přes obec Ústí k Hejnickému rybníku (na některých mapách Oplazský rybník). „Proloveny byly čtyři úseky v délce cca 100 metrů, první byl pár metrů nad Hejnickým rybníkem, poslední byl pod přírodní památkou (pod silnicí Branišov–Šimanov). Mihule byly zjištěny ve dvou úsecích, a to v počtu až 4 a 7 larev - minoh. Poslední zkoumaný úsek pod přírodní památkou není ještě dostatečně morfologicky vyvinutý a z důvodu absence náplav není proto pro mihuli vhodný. Na Kladinském potoce se výskyt mihule potoční nepotvrdil,“ doplnila Martina Kratochvílová.
V České republice tento druh v současnosti obývá hlavně drobné toky náležící k pstruhovému pásmu v horských a podhorských polohách hraničních pohoří a Českomoravské vrchoviny. Protože je mihule vázána na čisté vody s vyšším obsahem rozpuštěného kyslíku, je označována jako bioindikační druh čistoty vody. „Dalším nezbytným faktorem pro její dlouhodobý výskyt je přítomnost bahnitopísčitých náplavů, které se vytváří dlouhodobou sedimentací v proudových stínech meandrů a které je nutné ponechávat v korytě," jmenuje Kratochvílová.
Foto rybarskyrozcestnik.cz
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
