Jihlava si ve středu 17. června připomněla 70 let od dne, kdy byli u zdi v areálu dnešní Vysoké školy polytechnické popraveni tři její obyvatelé – Karel Veselý, Jan Tuček a František Rod. Nezapomnělo se ani na osud Jaroslava Šlezingera, u jehož sochy nazvané Zaváté šlépěje se na Ústředním hřbitově Jihlava uskutečnil pietní akt.
Včerejší vzpomínkovou akci navštívila jihlavská primátorka Karolína Koubová, náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina Jana Fischerová, rektor VŠPJ Václav Báča a pozvání přijal i předseda senátu Miloš Vystrčil.
Statutární město Jihlava si události roku 1950 připomnělo společně s Ústavem pro studium totalitních režimů, Českým svazem bojovníků za svobodu a Konfederací politických vězňů České republiky.
„Myslím, že je důležité si připomínat výročí politických poprav, a to z jednoho prostého důvodu, aby se minulost už neopakovala. Společnost se má rozvíjet z pilíře vědomosti a vyvarovat se chyb vzejitých z nevědomosti o minulosti. A právě v dnešních dnech, kdy jsou ve vrcholné politice lidé spojení s těmito časy, je více než kdy jindy nutné si současnou svobodu hýčkat a nenechat se uchlácholit marnivými populistickými sliby. Ona ta nesvoboda totiž může přijít ráz naráz, třeba za měsíc nebo za týden,“ uvedla primátorka Jihlavy Karolína Koubová.
Na pietní akt navázala občanská iniciativa Ústavu pro studium totalitních režimů s názvem Poslední adresa. Na čtyřech domech, ze kterých byli Veselý, Rod, Tuček a Šlezinger odvedeni do vězení a odkud se už nevrátili, umístili zástupci ústavu s pomocí hostů pamětní tabulky.
„Cestou z ústředního hřbitova na jihlavskou radnici se průvod zastavil u domu v ulici Na Hliništi, kde bydlel brašnář Karel Veselý, poté v ulici Fibichova u vily sochaře Jaroslava Šlezingera, dále u domu v Husově ulici, kde naposledy bydlel Jan Tuček a nakonec se připevnila tabulka v ulici Komenského, kde dnes sídlí Oblastní galerie Vysočiny a kde před 70 lety naposledy bydlel poslední z odsouzených, truhlář František Rod,“ doplnil za jihlavskou radnici její mluvčí Radovan Daněk.
„Projekt Poslední adresa považuji za jakousi splátku lidem, kteří v době nesvobody byli popraveni za to, že vyjádřili jiný názor nebo se chovali jinak, než režim vyžadoval. Je to připomenutí doby nesvobody a zároveň upozornění pro nás pro všechny, že bychom si svobodu měli hlídat, měli bychom ji opatrovat, neměli bychom nikomu dovolit, aby nás jí zbavil nebo si jí od nás koupil,“ vyjádřil na konci cesty senátor Miloš Vystrčil.
Foto Magistrát města Jihlavy
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
