Policisté na Vysočině v loňském roce vykázali ze společného obydlí 73 násilných osob. Ty se dopouštěly různých forem domácího násilí. Šest lidí využilo možnosti podat si proti vykázání námitku, ani jednomu však nakonec nebylo vyhověno. Ve všech případech se totiž ukázalo, že vykázání bylo oprávněné.
V roce 2019 policisté na Vysočině zaevidovali celkem 421 případů se znaky domácího násilí. Nakonec ale bylo skutečně vykázáno 73 násilných osob.
„Z tohoto počtu bylo opakovaně vykázáno deset osob. Na rozdíl od roku 2018, kdy policisté na Vysočině vykázali celkem 64 osob, se počet vykázání loni zvýšil o devět případů,“ jmenuje Dana Čírtková, mluvčí policistů.
Ještě dodala, že z celkového počtu 73 vykázaných osob se jednalo ve čtyřech případech o ženy a v 69 případech byli vykázáni muži.
„Věková hranice vykázaných osob nepřesáhla pětašedesát let, v jednom z případů vykázání se jednalo o osobu mladistvou. Vykázali jsme ženu ve věku patnácti let, která byla po provedených úkonech potřebných k vykázání ve spolupráci s orgánem sociálně - právní ochrany dětí umístěna do diagnostického ústavu,“ doplnila Miroslava Holubová, vrchní komisařka odboru služby pořádkové policie, která je současně metodičkou v oblasti domácího násilí.
Psychické násilí, slovní napadání, fyzické násilí, neustálé kontrolování ohrožené osoby a přítomnost alkoholu nebo drog u osoby agresora. To bývají nejčastější faktory, které se objevují při domácím násilí.
Je to chování, které v partnerském soužití nebo v rodině u jedné osoby vyvolává strach z osoby druhé. Přitom jsou tito lidé na sobě většinou citově, sociálně a ekonomicky vzájemně závislí.
Domácí násilí může probíhat mezi manželi, dětmi a rodiči, obětí mohou být senioři.
Domácí násilí je nebezpečným jevem, neboť často zůstává před zraky veřejnosti i státních orgánů skryté. „Narůstá pozvolna, ohrožená osoba obtížně pozná okamžik, kdy již vztah není bezpečný. Lze se před ním těžko bránit, protože ohrožená osoba s násilníkem sdílí řadu společného, a to včetně obydlí, ze kterého nemá kam odejít. Má špatný dopad na děti, které jsou násilí přítomné. Tyto pak získávají negativní vzory a považují je za normální,“ pokračuje Čírtková.
Domácí násilí má většinou vzrůstající tendenci. Zpočátku se jedná o útoky proti lidské důstojnosti, jako jsou urážky, vydírání nebo ponižování. Pak následují útoky proti zdraví. Facky, bití nebo škrcení.
„Mezi typické znaky domácího násilí patří skutečnost, že probíhá mezi blízkými osobami v soukromí, tedy většinou beze svědků a často jsou u těchto incidentů přítomny i děti. Násilí není jednorázový incident, dlouhodobě se opakuje, jde o násilí, které různými formami pokračuje. Domácí násilí se většinou stupňuje a přechází od jednotlivých útoků v pravidelné násilí, od urážek k fyzickému napadání, až k možnému ohrožení života,“ vysvětluje Richard Krejčí, vedoucí odboru služby pořádkové policie.
Obětí domácího násilí bývají většinou ženy, ale není výjimkou, že se obětí může stát také muž. Oběť domácího násilí mnohdy otálí s oznámením útoků. V těchto případech by měli pomoci přátelé a příbuzní oběti a napadání oznámit. Útoky agresora se většinou časem zintenzivňují. Pomoci oběti mohou také sousedé nebo kolegové v práci. Další možností jsou organizace zabývající se řešením těchto případů, např. Intervenční centrum či Bílý kruh bezpečí. Vždy je nejdůležitější, aby oběť nezůstala na problém sama a případ oznámila policistům.
„Chování agresora může začít v zamezování oběti ve styku s přáteli a s rodinou, vulgárními nadávkami a ponižováním, až dospěje k prvním fyzickým útokům, které obvykle začínají fackami či ranami pěstí. Ty ale mohou velmi rychle vystřídat i útoky se zbraní, nejčastěji nožem. Problém je třeba začít řešit včas a nenechat jej přerůst v závažnější zločiny, které v nejkrajnějším případě skončily i smrtí oběti. Je také třeba, aby okolí nebylo k jednání agresora lhostejné. Někdy se bohužel při vyšetřování takových případů setkáváme s netečným postojem svědků - sousedů, známých a někdy i příbuzných, kteří neradi s policií spolupracují a raději před domácím násilím zavírají oči“, dodává Holubová.
Ve chvíli, kdy je vše oznámeno na linku 158, na místo ihned vyjíždí policejní hlídka. Přivolaní policisté zabrání útočníkovi v dalším napadání a oběti zajistí lékařskou pomoc. Je dost pravděpodobné, že se útočník v krátké době za svou obětí vrátí.
„Policisté mají velmi účinné oprávnění, a to útočníka na deset dní vykázat ze společného obydlí a tím mu okamžitě zamezit přiblížit se k ohrožené osobě, což je pro ni po napadení to nejpodstatnější. Tato doba je optimální na to, aby si oběť zvážila další postup, vyřešila nejdůležitější záležitosti anebo aby kontaktovala a požádala o radu odborníky,“ doplňuje Dana Čírtková.
Násilníka lze vykázat na 10 dní. Tuto dobu nelze zkrátit ani se souhlasem ohrožené osoby. Vykázaná osoba je povinna opustit neprodleně prostor vymezený policistou v potvrzení o vykázání, zdržet se vstupu do tohoto prostoru, zdržet se styku nebo navazování kontaktu s ohroženou osobou a vydat policistovi na jeho výzvu všechny klíče od společného obydlí, které drží.
„Vykázaná osoba má právo vzít si ze společného obydlí věci sloužící její osobní potřebě, osobní cennosti a osobní doklady a věci nezbytné pro její podnikání nebo pro výkon povolání; právo lze uplatnit jedenkrát a pouze v přítomnosti policisty. Policista poskytne vykázané osobě bez zbytečného odkladu informace o možnostech jejího dalšího ubytování a v souvislosti s tím nezbytnou součinnost. Ohrožená osoba má možnost využit psychologických, sociálních nebo jiných služeb v oblasti pomoci obětem násilí. Kontakty na tyto organizace předají ohrožené osobě policisté, kteří se zabývají konkrétním případem,“ říká závěrem mluvčí policistů.
Foto pixabay.com
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
