Právník Kliment: Hejtman pošlapal zákon o krajích. Zasedání proběhlo řádně, brání se Jiří Běhounek

„Pan hejtman Běhounek je nad zákonem, pro něj zákony jako pro obyčejné lidi neplatí! Umožnil jako předsedající schůze zastupitelstva pošlapání zákona o krajích a jednacího řádu Zastupitelstva Kraje Vysočina. Když hlasovalo pouze 11 zastupitelů, tak měl schůzi okamžitě ukončit, nebo hlasování opakovat, aby byl splněn zákon o krajích a jednací řád!" vyjádřil se k nastalé situaci právní zástupce Luboš Kliment s tím, že hejtman Jiří Běhounek tak pošlapal zákon o krajích a vlastní jednací řád. 

Opírá se o zákon o krajích, konkrétně cituje zákon č. 129/2000 Sb. - Zákon o krajích, § 41 (1): „Jestliže při zahájení zasedání zastupitelstva nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, ukončí předsedající toto zasedání zastupitelstva. Do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání.“

Zastupitelé Vysočiny se dnes sešli naposledy. Podpořili Horáckou arénu, proti úložišti se nepostavili

Úterý, 8. září 2020, 16:15Politika

Krajští zastupitelé mají po dnešku za sebou v tomto volebním období své poslední zasedání, Pětačtyřicetičlenné Zastupitelstvo Kraje Vysočina řídí chod kraje od 1. listopadu 2016. Celkem se během svého funkčního období, které trvá čtyři roky, sešlo k...

Situaci během dnešního odpoledne komentoval i samotný hejtman Jiří Běhounek. Podle něj bylo hlasování o jaderném úložišti regulérní a naprosto v pořádku. „Hlasování k bodu řádně zařazenému do programu jednání zastupitelstva radou kraje na základě písemného podání jedním ze zastupitelů bylo naprosto regulérní, v pořádku. Usnesení nebylo přijato, protože pro něj nehlasovala většina členů zastupitelstva kraje. Zasedání probíhalo řádně. V době, kdy jsem jako předsedající dával k tomuto bodu hlasovat o navrženém usnesení, bylo zastupitelstvo prokazatelně usnášení schopné. Předsedající nemůže nikoho nutit, aby hlasoval, každý člen zastupitelstva má právo projevit svou vůli. Všichni přítomní členové nejvyššího orgánu kraje měli možnost hlasovat, někteří této možnosti, tohoto práva nevyužili,“ vzkázal veřejnosti hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek. 

Redakce Drbny požádala o vyjádření také nadřazený orgán, kterým je v tomto případě Ministerstvo vnitra. To se s právním názorem advokáta Luboše Klimenta neztozožňuje. „Dle ustanovení § 40 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o krajích“) k platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě zastupitelstva je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva. Jinými slovy, zákon klade zcela jednoznačné požadavky na to, jakým způsobem může dojít k přijetí usnesení (rozhodnutí, volby) zastupitelstvem kraje. V případě, že se však nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva kraje nevysloví ve prospěch předloženého návrhu (tzn. hlasuje proti jeho přijetí nebo se zdržuje hlasování), pak není výsledkem vznik usnesení, a to ani usnesení opačného významu. Jinak řečeno, i případné zdržení se hlasování (jako např. v posuzovaném případě, lhostejno, zda je toto zdržení vyjádřeno aktivně kupř. stiskem příslušného tlačítka v hlasovacím zařízení, či pasivně – nehlasováním pro ani proti návrhu), patří k právům člena zastupitelstva kraje. Tento závěr je podložen ustanovením § 33 odst. 2 zákona o krajích," vyjádřil se za Ministerstvo vnitra jeho mluvčí Adam Rözler.  

Ještě doplnil, že k případnému ukončení zasedání zastupitelstva kraje je třeba přistoupit v situaci předvídané ustanovením § 41 odst. 1 zákona o krajích, dle kterého jestliže při zahájení zasedání zastupitelstva nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, ukončí předsedající toto zasedání zastupitelstva. Do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání. „Taková situace však zřejmě v posuzovaném případě nenastala. Prostý fakt, že většina členů zastupitelstva kraje nehlasovala pro návrh (ani proti němu), byť na zasedání v době hlasování byli fyzicky přítomni (tj. hlasování se zdrželi), nelze zaměňovat za situaci, kdy není většina všech členů zastupitelstva kraje na zasedání fyzicky přítomna," dodává Rözler. ​

Dvě ze čtyř lokalit jsou na Vysočině 

Je třeba dodat, že mezi „finální“ čtyři lokality se dostaly hned dvě z Vysočiny, a to Hrádek na Jihlavsku a Horka na Třebíčsku. Návrh na vyslovení nesouhlasu připravili opoziční lidovci, krajská rada ho doporučila schválit. Na včerejším jednání pro něj ale zvedlo ruku jen osm krajských zastupitelů, nikdo nebyl proti a tři zastupitelé se hlasování zdrželi. Dalších 21 členů zastupitelstva nehlasovalo. Krajští zastupitelé se tedy nepostavili proti možnosti umístit v kraji hlubinné úložiště radioaktivních odpadů.

Obce z lokality Horka i Hrádek počátkem léta požádaly o schůzku premiéra Andreje Babiše (ANO). Premiér pak ČTK řekl, že žádost postupuje vicepremiérovi Karlu Havlíčkovi (za ANO). Obce z Hrádku měly na úterní odpoledne naplánovaný videohovor. Ministr Havlíček ČTK řekl, že postupně jedná se starosty všech lokalit zvažovaných pro hlubinné úložiště, které poradní panel expertů v technickém podkladu pro vládu vyhodnotil nejlépe.

„Probíráme aktuální stav, vysvětlujeme si další kroky, zajímá mě samozřejmě zpětná vazba přímo z místa. Také nastavujeme další komunikaci, která se se samosprávami uskutečňuje průběžně po celou dobu, co se hlubinné úložiště v ČR řeší. Se starosty jsem zpravidla dohodnul či chci se domluvit na osobním setkání na místě, jsou velmi rozumní, chceme posílit komunikaci a ekonomickou podporu dotčených obcí," uvedl ministr Karel Havlíček.