Necelý měsíc po uvedení hry Popel a pálenka přichází Horácké divadlo s další premiérou. Tentokrát jde o inscenaci Racek z pera ruského dramatika a prozaika Antona Pavloviče Čechova. Jeho hru, které největší krajské divadlo uvádí 10. února od 19 hodin, si pod režisérská křídla vzala Iveta Ditte Jurčová.
Racek je podle slov autora komedií, řekněme spíše tragikomedií, která je prostoupena řadou hlubokých i banálních rozhovorů o podstatě tvorby, postavení umělce ve společnosti a jeho úloze, o divadle a potřebě tvůrčího života… A mezi vším tím filozofováním a společenskými hrami na břehu jezera někde na venkově se odehrává několik marných jednostranných milostných vzplanutí, nenaplněných lásek a několik dramat nenaplněných ideálů a představ o životě.
Čechovův Racek je prostoupený množstvím autobiografických prvků, postavy, které se ve hře objevují, mají svůj základ v autorových přátelích, známých, v milenkách a manželkách přátel, stejně jako v ženách, které se pohybovaly v blízkosti Čechova. Jsou to převážně herci, herečky, spisovatelé a výtvarníci, kteří sloužili jako podklad k vytvoření zdánlivě nehybného světa kdesi daleko od hlavního města. Je to svět umělců a prostor pro umění.
O Rackovi se mluví a píše jako o hře, která poskytuje hercům možnost ukázat všechen svůj talent. „Skupinové (kolektivní) herectví je jediné možné, protože Čechov první pojal své postavy precizně jako individuality, každou se svým vlastním životem. Každý je zahleděný sám do sebe, každý je podle sebe hrdinou: Treplev, Arkadinová, Trigorin, Nina a tak dále, Sorin, Máša, Medveděnko, Pavlína – všichni jsou podle sebe sama tragičtí hrdinové ve svém rozčarování, ale každý se vzdal své důstojnosti,“ takto charakterizoval Čechovova Racka J. L. Styan ve studii Chekov in the performance.
Režisérka jihlavské inscenace Iveta Ditte Jurčová myslí na herce, poskytuje jim prostor a svobodu při vytváření jejich postav. „Přípravě každého dějství předcházelo několik hodin hereckých improvizací, během kterých mohli herci vyzkoušet své bezprostřední i uvědomělé jednání. Herci museli být aktivní a neustále ve střehu, po celou dobu inscenace jsou téměř všichni uzavřeni v jednom prostoru a jsou nuceni reagovat na situace, které se před nimi odehrávají. Herecký soubor stojí před nelehkým úkolem, protože repliky postav plynou jako tok zdánlivě banálních rozhovorů a to podstatné pro hru samotnou se častokrát děje mimo text. V pohledu, v gestu, v jakékoliv miniaturní mimoslovní reakci na konkrétní situaci.“, řekla o přípravě inscenace režisérka Iveta Ditte Jurčová.
Racek je první inscenací slovenské režisérky Ivety Ditte Jurčové v Horáckém divadle Jihlava. Její jméno je úzce spjato zejména s tvorbou v Divadle Pôtoň v Bátovcích na Slovensku (viz. fenomén Pôtoň níže) , stejně jako jméno hostujícího dramaturga Michala Ditte. Ke spolupráci dále režisérka přizvala výtvarníka Toma Cillera, skladatele Jozefa Vlka, na projekcích spolupracoval Erik Bartoš a na pohybové stránce potom Tom Rychetský a Denisa Musilová. Do inscenace režisérka obsadila Lenku Schreiberovou, Štěpána Tučka, Terezu Slámovou, Jakuby Škrdlu, Josefa Kunderu, Lukáše Matěje, Františka Mitáše, Zdeňka Stejskala, Lucii Sobotkovou a Šárku Býčkovou.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
