čtvrtek 24. června 2021 Jan

Jsem v podstatě samotářka, říká rodačka z Vysočiny Iva Janžurová, která dnes slaví 80. narozeniny

Dnes slaví osmdesátiny oblíbená česká herečka Iva Janžurová, která pochází z Vysočiny, konkrétně z Žirovnice na Pelhřimovsku. Na prahu svého jubilea natočila film o sobě, který režírovala její dcera Theodora Remundová.

Oblíbená „Janžurka“ si nadělí ještě jeden velký dárek. Tím bude nová inscenace Divadla Kalich pod názvem Pusťte mne ven! francouzského autora Jeana-Marie Chevreta, která jí nabízí velké sólo. Bude ji také režírovat Remundová, a zároveň si po boku své matky zahraje menší roli.

Rodačka z Vysočiny se v nedávné době blýskla i na filmovém plátně rolí slušné starší dámy, která v černé komedii Teroristka z roku 2019 bere spravedlnost do svých rukou. Scénář jí Radek Bajgar napsal přímo na tělo a Janžurová se kvůli tomu musela naučit zacházet se zbraněmi: „Jsem ráda, že už vím, jak nabít, jak vyhodit vystřelené náboje. Jelikož se ten záběr mockrát opakoval, naučila jsem se to i dobře," popsala svoji zkušenost s brokovnicí herečka Iva Janžurová. V roli zaujme kombinací křehké neobratnosti a odhodlané síly.

Září ve filmech i seriálech

Celkem Janžurová natočila víc než 350 filmů, televizních inscenací a seriálů. Mezi nejslavnější patří Penzion pro svobodné pány nebo Svatba jako řemen Jiřího Krejčíka, Petrolejové lampy a Morgiana Juraje Herze, Kočár do Vídně Karla Kachyni, Pane, vy jste vdova Václava Vorlíčka a filmy Alice Nellis Ene bene a Výlet.

Divadelní a filmová herečka Iva Janžurová se narodila 19. května 1941 v Žirovnici na Pelhřimovsku. Celkem Janžurová natočila víc než 350 filmů, televizních inscenací a seriálů. 

Ztvárnila jak v divadle, tak ve filmech, televizních inscenacích a seriálech množství rolí nejen dramatických, ale i často komediálních. Za hlavní role ve filmech Petrolejové lampy a Morgiana byla nominována na cenu za nejlepší herecký výkon na festivalu v Cannes. 

V roce 1968 byla půl roku vdaná za kameramana Jana Eisnera. Jejím celoživotním partnerem poté byl herec a režisér Stanislav Remunda, se kterým má dvě dcery: Theodoru a Sabinu Remundovou

Gesta a mluva Ivy Janžurové jsou tak výrazné a typické, že někdy není poznat, kdy hraje a kdy mluví normálně. „Jiří Krejčík říkal, že mám třicetkrát víc mimických svalů v obličeji, než normální člověk," podotýká k tomu.

Navzdory svému expresivnímu projevu „na place" je v soukromí osobou spíše tichou a introvertní. Říká, že po představení sedí a trápí se chybami, které udělala.

„Ty filmovat nebudeš," říkali rodačce z Žirovnice při studiích na pražské DAMU. Slýchávala, že není dost fotogenická na film, že by se měla zaměřit na divadlo, ale počítat s tím, že v něm uspěje až někdy po čtyřicítce. Že je dobrá, ukázala již za pár let.

Po škole nastoupila v Liberci a odtud se záhy vrátila do Prahy na Vinohrady, kde hned první sezonu dostala roli Jany z Arku a začalo se mluvit o velkém talentu. Krátce poté jí Kachyňa svěřil hlavní roli v dramatu Kočár do Vídně.

„Měla jsem i období, kdy jsem na jevišti ztrácela text." 

V roce 1968 si poněkud zavařila tím, že spolu s Martou Kubišovou vítaly Alexandra Dubčeka, a následovaly sankce. „Byla jsem z těch různých zákazů zcepenělá, ulítaly mi včely," vzpomíná. „Měla jsem i období, kdy jsem na jevišti ztrácela text. Stávalo se, že jsem najednou trčela na jevišti, nevěděla jsem, co hraju a kde jsem."

V té době se jí moc nedařilo ani v soukromí. Vzala si kameramana Jana Eisnera, ale zanedlouho se rozvedli a jejím celoživotním partnerem se později stal herec a režisér Stanislav Remunda, s nímž má dvě dcery, Sabinu a Theodoru, rovněž herečky.

Mezi nejoblíbenější komičky ji zařadila nesmrtelná komedie Světáci Zdeňka Podskalského z roku 1969, kde si po boku Jiřiny Bohdalové a Jiřiny Jiráskové zahrála jedno ze tří lehkých děvčat.

V Národním divadle od roku 1987

Sedmdesátá léta pro ni znamenala spoustu příležitostí ve filmu: Marečku, podejte mi pero, Pane, vy jste vdova, Zítra to roztočíme, drahoušku, Což takhle dát si špenát, Hodíme se k sobě, miláčku?, Já to tedy beru, šéfe.

Také seriál Nemocnice na kraji města, kde hrála nezapomenutelnou sestru Huňkovou, hubatou, trochu naivní, ale diváky milovanou.

Do Národního divadla, kde hraje dodnes, nastoupila v roce 1987. Za tu dobu dostala Cenu Thálie a Cenu Alfréda Radoka. Má také České lvy za hlavní role ve filmech Co chytneš v žitě a Výlet. A medaili Za zásluhy o stát. V roce 2015 dostala na festivalu v Karlových Varech cenu za mimořádný přínos českému filmu. Byla uvedena do Dvorany slávy TýTý.

Role se herečka, které všichni její známí včetně dcer říkají zásadně Ivuška, nejčastěji učí při práci na zahradě, když pleje a okopává. Je členkou spolku Dámy vína, má ráda ruční práce a je značně technicky zdatná.

Popularita jí nedělá problémy, prostě si na ni zvykla. Zároveň je ale ráda sama: „Raději bych teď žila tak nějak sama se sebou. Jsem v podstatě samotářka a tomu, abych mohla být sama se sebou, obětuju spoustu nočních hodin," prozradila na sebe oblíbená, dnes osmdesátiletá česká herečka Iva Janžurová.

Hodnocení článku je 94 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Miroslav Kučera (Česká televize)

Štítky Iva Janžurová, narozeniny, jubileum, herečka, Žirovnice

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.