FOTO: Před 84 lety se začala psát historie dálnice D1. Stavbu přerušila válka, původně měla mít jinou trasu

Měla vést jinudy 

Podle webu automania.cz měla dálnice D1 původně vést úplně jinudy, než je její současná trasa. Vůbec první návrh z roku 1935 s názvem Národní silnice Plzeň – Košice vynechával dnešní velká města a měl propojit nejzápadnější a nejvýchodnější bod tehdejšího Československa co nejkratší trasou. To neprošlo a neprošel ani alternativní návrh z brněnského regionu, jenž navrhoval silniční magistrálu z Chebu do Chustu. Tato magistrála by z Chebu do Košic vedla ve dvou větvích (severní a jižní) a dále do Chustu již jen ve větvi jedné. Jak píše web ceskedalnice.cz, oba tyto návrhy nezískaly přízeň u pověřených úřadů, a tak se nedočkaly ani realizace.

Návrh od podnikatele Bati 

Se zajímavou myšlenkou přišel zlínský průmyslník J. A. Baťa, který navrhl páteřní komunikaci napříč Československem v úseku Cheb – Velký Bočkov, což je dnes obec na ukrajinsko-rumunských hranicích. Celou trasu nechal na vlastní náklady vypracovat. Tento návrh se opět vyhýbal důležitým centrům koncentrace obyvatel a průmyslu naší republiky. Projekt byl schválen příslušnými úřady.

Po Mnichovské dohodě v roce 1938 a ztrátě pohraničního území bylo nutné plány přepracovat, protože změna poměrů si vynutila i rychlou relokaci všech významných center a vztahů. Nový návrh trasy Praha – Jihlava a okruhu kolem Prahy byl Zemským úřadem v Praze připraven v rekordním čase dvanácti dnů. 5. listopadu 1938 bylo rozhodnuto o vypracování detailních projektů silniční magistrály Praha – Jihlava – Brno – Zlín – slovenská hranice. 13. ledna 1939 byl projekt hotov a schválen. O týden později začala stavba kácením lesa na úseku Zástřizly – Lužná, v květnu pak na úseku Praha – Humpolec.

Dostavba během čtyř let 

S dostavbou celé třísetkilometrové dálnice se počítalo během neuvěřitelných čtyř let. Po okupaci Německem byly plány drobně pozměněny, ale výstavba pokračovala až do roku 1942, kdy byla po postupném omezování definitivně zastavena.

Po válce bylo nejdříve dekretem prezidenta Beneše 1. října 1945 rozhodnuto o pokračování výstavby, ale po únoru 1948 došlo ke znárodnění stavbu provádějících firem a v roce 1950 se již s dostavbou nepočítalo. Celkově se od roku 1939 do roku 1950 rozestavělo asi 30 % dálnice mezi Prahou a Brnem. Stavební kapacity byly přemístěny na rozsáhlé stavby socialismu a dálnice jako taková ztratila význam.

Obnova ve výstavbě

O obnově stavby dálnice Praha–Brno se rozhodlo až v roce 1963. Přitom bylo rozhodnuto, že se využije v podstatě celé původní dálniční těleso. Výstavba byla obnovena v roce 1967 a 12. července 1971 byl otevřen první dálniční úsek mezi Prahou a Mirošovicemi. Pokračovalo se rovněž i ve směru od Brna, využito bylo nemálo ze staveb, které vznikly již těsně před nebo za války. Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl dokončen 7. listopadu 1980, kdy byl jako poslední dokončen úsek dálnice u Humpolce. Poté stavební práce utichly, neboť hlavní cíl – spojit dálnicí Prahu s Bratislavou (D1 a D2) – byl již splněn a pozornost se zaměřila hlavně na dálnici D5 do Plzně. Přesto bylo ještě do roku 1983 dokončeno protažení k Holubicím, kde se rozdělovaly dopravní proudy směrem na sever Moravy (E462) a na střední Slovensko (E50). Později v letech 1988 a 1992 byly do provozu uvedeny ještě dva úseky až k Vyškovu, opět do bodu významného rozdělení dopravy (směr Olomouc a směr Zlín).

Hodně nehod na vysočinském úseku 

Dálnice D1 zažila velký nárůst provozu hlavně v 90. letech, kdy došlo vzhledem ke změně společensko - politických poměrů k rychlému rozvoji automobilismu a také tranzitní dopravy. Starší úseky dálnice jsou přitom konstruovány na nižší maximální rychlost, než je dnes běžné, a jsou vedené Krajem Vysočina  v relativně velké nadmořské výšce, kde zejména v zimním období dochází často k nepříznivému počasí (vítr, déšť, sníh, námraza), což vede k vyšší nehodovosti. Situaci dále ovlivnil vstup Česka do EU, respektive do Schengenského prostoru, kdy zrušením celních kontrol se stala dálnice D1 pro kamionové dopravce atraktivnější spojnicí mezi Německem a střední a východní Evropou než předchozí trasy v Německu a Rakousku.

Další modernizace 

V dalších letech přibývaly další úseky a „déjednička“ procházela další modernizací. Dnes měří téměř 370 kilometrů. Letos by měla být podle plánů Ředitelství silnic a dálnic zahájena stavba posledního úseku Říkovice – Přerov, který má být zprovozněn v roce 2025.

Dále se počítá s rozšířením dálnice na šest pruhů kolem Brna od křižovatky Kývalka po křižovatku Holubice.

Protože je dálnice D1 v současné době přetížena, výhledově se plánuje její rozšíření na šest jízdních pruhů v celém úseku Praha – Brno. Hlavním problémem je však financování tohoto náročného projektu.

Největší hromadná nehoda v historii D1

Dálnice D1 se do své historie nesmazatelně zapíše událostí, která se stala 20. března 2008. Řeč je o největší hromadné dopravní nehodě, při níž se těžce zranilo šest cestujících, 24 lidí se zranilo lehce. V hustém sněžení se tehdy na dálnici D1 v kritickém úseku v okolí Jihlavy během chvíle se v silné sněhové vánici stalo 93 nehod, při nichž bylo poškozeno 231 vozidel a vznikla škoda za téměř 30 milionů korun. Tato největší hromadná nehoda se stala na Zelený čtvrtek. 

Při sérii nehod v kolonách tehdy uvízly tisíce lidí. První auta bourala kolem 9:30, krátce nato byla D1 uzavřena mezi 91. a 134. kilometrem. Zprůjezdněna byla až o 17 hodin později, na Velký pátek o půl třetí ráno.

Za hlavní příčinu nehod byla označena vysoká rychlost v hustém sněžení a nedostatečná vzdálenost mezi vozidly. V souvislosti s nehodou řada odborníků kritizovala nedostatečný počet informačních tabulí na dálnici a celkově katastrofální stav celé D1.

Patnáct let od největší hromadné nehody. Na D1 uvízlo přes 20 tisíc lidí, zranili se i Němci, Portugalka a Slováci

Pondělí, 20. března 2023, 11:12Doprava

Dnes uplynulo už 15 let od největší hromadné nehody v ČR. Stala se na Zelený čtvrtek na dálnici D1 v kritickém úseku v okolí Jihlavy. Během chvíle se v silné sněhové vánici stalo 93 nehod, škoda na poškozených vozidlech se dostala na téměř 30...

Velké štěstí v neštěstí

„Na ten den si vzpomínám úplně přesně. Ten den jsme s bratrem cestovali na prodloužený víkend do Prahy. Plánovali jsme, že z Jihlavy vyjedeme až kolem deváté, nakonec jsme neplánovaně jeli dříve. Když jsme přijížděli k Praze, tak v rádiu hlásili, že v okolí Jihlavy se srazily desítky aut. Takže jsme tomu asi těsně ujeli. Měli jsme velké štěstí,“ zavzpomínala pro Jihlavskou Drbnu na 20. březen 2008 Martina Jonášová z Jihlavy.

Sníh v hlavní roli podruhé

Další hromadná dopravní nehoda se odehrála v polovině ledna 2018, kdy Vysočinu zasypalo velké množství sněhu. Dálnice D1 stála devatenáct hodin, tedy ještě déle než v roce 2008. Zde bouralo více než třicet aut kolem 99. kilometru u Větrného Jeníkova. Zraněno bylo deset lidí. Kvůli této hromadné nehodě tehdy zasedl dokonce krajský krizový štáb.

Na dálnici D1 bouralo 16. ledna dohromady devětapadesát aut, upřesnila policie

Pondělí, 22. ledna 2018, 17:30Krimi

Při nehodách, které 16. ledna zastavily dálnici D1 na 99. kilometru, bouralo 59 aut. Jejich srážku policie eviduje jako 23 samostatných nehod. Bouralo zde 31 nákladních vozidel, tři autobusy, deset dodávek a 15 osobních aut.

„Jel jsem z Jihlavy do Batelova. Netušil jsem, co se stalo, zarazila mě nehybná kolona už na Rantířovské ulici u ONO. Tam jsme stáli snad hodinu a půl. Město bylo úplně zasekané, k tomu padal déšť se sněhem, bylo pod nulou, silničáři nikde, silnice jeden led. Do cíle jsem přijel po neuvěřitelných 3,5 hodinách. Na tuhle cestu nikdy nezapomenu, ten stav silnic byl lahůdka i pro zkušené řidiče, za které se vzhledem ke své práci považuju,“ řekl Drbně Tomáš Fiala.