Pátek 8. 5. 2026 | Svátek má Statní svátek
V Jihlavě je dárců krve zatím dostatek, nemocnice ale řeší problém, který může být do budoucna zásadní. Dárci rychle stárnou, dokonce rychleji než populace samotná. Zatímco před pětadvaceti lety byl jejich průměrný věk 34 let, dnes je to 43 let. Nemocnice proto stojí hlavně o nové mladší dárce. Přinášíme příběhy těch pravidelných i důvody, proč darování plné krve přináší dobrý pocit.
„Zájemci mohou darovat krev už od osmnácti let. Horní hranice pro prvodárce je šedesát let, pokud už ale někdo krev daroval dříve, rádi ho přivítáme i do pětašedesáti,“ uvedl pro město Jihlava Jaroslav Zelený, vedoucí hematologické laboratoře a výroby na odběrovém středisku dárců krve Nemocnice Jihlava. Podle něj by lidé neměli darovat krev kvůli materiálním výhodám, ale hlavně proto, že tím mohou pomoci druhým. „Stojíme o dárce, kteří to dělají srdcem. Nejvíc pro nás je, když odsud odcházejí spokojení a s úsměvem,“ doplňuje Zelený.
Vít Dvořák je dlouholetým dárcem krve. Darovat chodí právě do jihlavské nemocnice, a to už dvanáct let. Ve svých třiceti letech má za sebou 41 odběrů plné krve, na darování plazmy nikdy nebyl. K dárcovství má navíc blízko i díky rodině, krev darovali také jeho příbuzní. Svůj příběh dárcovství sdělil naší redakci.
Začal jsem darovat hned v 18 letech a chodím pravidelně. Prvotní impulz mi dal kamarád, který je o rok starší, tak jsem si řekl, že to zkusím. Měl jsem z toho trošku strach, ale sedlo mi to. Mým vzorem byl také dědeček, který chodil pravidelně darovat, a teta, která má už 80 odběrů.
„Já mám zatím 41 odběrů. Za těch dvanáct let, co chodím, musím říct, že se prostředí HTO Jihlava postupně měnilo k lepšímu. Přibyl nový docházkový systém, nová lehátka. Přibyly i benefity od různých podnikatelů v Jihlavě, například káva zdarma od kavárny Paseka. Další výhody nabízí zdravotní pojišťovny,“ přibližuje Dvořák další výhody dárcovství.
Chodím pravidelně, mám z toho dobrý pocit, že mohu někomu pomoct, a den volna je taky velké plus. Beru ten den jako den pro sebe, kdy si mohu odpočinout a nic neřešit. Člověk má po těch darovaných 450 ml takovou trošku euforii a postupně jsem si na tom vytvořil závislost.
„Další výhodou je také to, že je člověku neustále prověřována krev a má tedy pravidelné vyšetření. Budu darovat, dokud mi to zdravotní stav dovolí. Nikde jinde jsem darovat nebyl. Daruji jen v Jihlavě. Jihlava má také pro své dárce zajímavý benefit. Za 40 odběrů v HTO Jihlava dostane dárce možnost zakoupit si časovou jízdenku na MHD v Jihlavě jen za 365 Kč na rok. Tento benefit mi přijde pro Jihlavany velmi dobrý. Můžu chodit pětkrát ročně s rozestupem minimálně osmi týdnů. To mi ale povolili, protože odběry dobře snáším. Běžně mohou muži darovat čtyřikrát ročně po deseti týdnech,“ uvedl Dvořák.
Darování krve podle dárců nebolí. Foto: Město Jihlava
Dárci jsou zároveň pod pravidelným lékařským dohledem. Před každým odběrem jim zdravotníci kontrolují krevní obraz. Výhodu mají také ti, kteří dosáhnou na zlatou medaili za 40 odběrů. Od města Jihlavy mohou získat již zmíněný roční kupón na MHD za 365 korun.
Ženy mohou darovat krev třikrát ročně s odstupem tří měsíců, muži čtyřikrát ročně s odstupem deseti týdnů. U některých dárců s dobrou regenerací může být frekvence odběrů i vyšší.
„Poprvé jsem daroval krev už někdy v 18 letech. Pak jsem měl delší odmlku a pravidelně daruji krev až několik posledních let. Mám zhruba dvě desítky odběrů tzv. plné krve. Benefitem je mi volno z práce, které mohu strávit s mojí rodinou,“ ríká čtyřicetiletý Michal K., který nechce uvádět redakci Jihlavské Drbny své celé jméno.
Jednou jsem na odběr vzal i pětiletého syna, aby měl možnost toto prostředí nakoukat. Je možné, že i proto sám bezproblémově zvládá odběr krve při běžném vyšetření. Plánuji, že s sebou příště také vezmu čtyřletou dceru. Děti by měli vidět rodiče při řešení běžných situací.
„Prostředí odběrového centra je příjemné, zdravotnický personál je obvykle milý. To si myslím, že oceňují všichni donátoři. Ze své zkušenosti mohu říci, že jsem ve věku typického dárce,“ dodává Michal K.
Kdo chce přijít poprvé, nemusí se objednávat. Stačí dorazit do budovy D jihlavské nemocnice, vzít si občanský průkaz a kartičku pojišťovny. Den před odběrem by lidé neměli sportovat, neměli by chodit po noční směně a důležité je také přijít nasnídaný. „Na rozdíl od klasických odběrů u lékaře se k nám nechodí nalačno. Ideální je pečivo s medem nebo marmeládou a slazený čaj. Káva nevadí, člověka alespoň nabudí. Pozor ale na tuky, například máslo nebo mléko vhodné nejsou,“ vysvětlil Jaroslav Zelený na portále Ježkovy oči. Při standardním odběru zdravotníci odeberou 450 mililitrů krve. Krev pak putuje do Fakultní nemocnice Brno–Bohunice, kde se dále zpracovává. Z jednoho odběru mohou vzniknout až čtyři různé transfuzní přípravky. Nejžádanější je krevní skupina 0 negativní, která se používá hlavně v akutních situacích, kdy není čas na podrobné vyšetření krevní skupiny pacienta.
Jaroslav Zelený, vedoucí hematologické laboratoře a výroby na odběrovém středisku dárců krve. Foto: Město Jihlava
Dalším z dárců je dvaačtyřicetiletý Zdeněk Dvořák (jedná se o jiného respondenta/dárce se shodným příjmením). K darování krve ho přivedla osobní zkušenost, když jeho manželka při porodu ztratila hodně krve. Sám říká, že chtěl „vrátit“ krev.
Krev daruji od roku 2013, kdy manželka při porodu ztratila hodně krve. Chtěl jsem vrátit do systému krev, kterou jsme spotřebovali.
„Ne vždy mi zdravotní stav dovolil absolvovat odběry tak často, jak bych chtěl. Nejsem žádný velký dárce, mám něco ke třiceti kompletním odběrům, ale ty se také dají absolvovat jen čtyřikrát ročně. Z benefitů využívám asi jen daňové zvýhodnění. Pojišťovna mi pak proplácí některé doplňky, pro mě občas něco se železem na přilepšení a lepší a rychlejší obnovu po odběru. Poslední dobou mám i díky tomu velmi dobrý krevní obraz. Mám stříbrnou plaketu MUDr. Janského za 20 odběrů. Krev také hodně daroval i můj táta, a to i jako profesionální hasič, navíc s tou nejlepší krví dárce, tedy 0 negativní. Takže já jen pokračuji,“ řekl naší redakci dárce.
Těším se, až tam za pár let přivedu své dcery jako prvodárkyně.
Jedním z důvodů, proč se mladší lidé k darování plné krve dostávají méně často, může být i konkurence odběrů plazmy. Ty nabízejí soukromá plazmatická centra, kam mohou dárci docházet častěji, obvykle jednou za 14 dní, a za odběr mohou získat finanční náhradu. Jihlavské odběrové středisko se ale zaměřuje na odběry plné krve, které jsou zásadní například pro pacienty po úrazech, při operacích nebo pro onkologicky a hematologicky nemocné.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
