Zmizení 150 labutí z centra Prahy spustilo lavinu bizarních konspiračních teorií

Skutečností, že se labutě doslova vypařily z historického jádra Prahy, si už měsíc lámou hlavu ornitologové a pracovníci kroužkovací stanice. Náplavky pod Jiráskovým i Karlovým mostem jsou už několik týdnů prázdné. Ke spolupráci na objasnění velké záhady proto byli do Prahy přizváni plzeňští experti na labutě z Dobrovolného ekologického spolku – ochrana ptactva (DESOP). Právě specialisté ze spolku DESOP jezdí do Prahy už léta kroužkovat a sčítat labutě. Patří totiž mezi špičky v tomto oboru.

„Volali mi různí lidé s různými teoriemi, které měly způsobit zmizení ptáků. Zatím se rozhodně nic z toho nepotvrdilo. Jedná se samozřejmě i o řadu konspiračních teorií, kde nejčastěji figurují Ukrajinci, kteří labutě měli zabít a sníst. Ničemu takovému nevěřím, nikdy se to nestalo. Těžko lze uvěřit tomu, že by někdo pod Jiráskovým mostem lovil a jedl labutě bez toho, aniž by to někdo viděl. A ještě v takovém množství,“ říká Karel Makoň, šéf spolku DESOP a plzeňské záchranné stanice živočichů.

Podle jeho informací zmizely labutě téměř ze dne na den. „S největší pravděpodobností odletěly, teď je otázkou, kam. Většina těch ptáků má ornitologické kroužky. Čekáme proto, jestli se někde objeví nebo ne. Obvolal jsem přes státní veterinární správu úplně všechny subjekty, které se tomu věnují a které to řeší. Od ledna našli v centru Prahy 12 uhynulých labutí, což je hodně málo. V pražské záchranné stanici neměli žádné labutě,“ říká k současné situaci Makoň.

„Tak toto jsme neřešili," odpověděla ohledně našeho dotazu na zmizení a pojídání pražských labutí Irena Seifertová, vedoucí Kanceláře ředitele komunikace s médii a veřejností Městské policie hlavního města Prahy. 

V Praze bývá velmi smrtná ptačí chřipka. Před lety například jen v únoru bylo na území Prahy nalezeno 400 mrtvých labutí, které zemřely na tuto chorobu. „Ale o tom se tehdy vědělo a bylo to na následky ptačí chřipky. Teď nikde nejsou ani zbytky peří po těch ptácích, nikde nejsou vidět mrtvé labutě, že by se jejich těla zachytila například v porostu u břehů řeky. Prohledávali jsme i česle u elektráren, jestli se tam těla nezachytila. Všechno jsme prověřili. Nikde není žádný mrtvý pták,“ konstatoval šéf záchranné stanice živočichů.

Karel Makoň také zdůraznil, že se nikdy v minulosti nesetkal s tím, že by u nás někdo zabíjel labutě kvůli masu. „U nás v Plzni se to tradovalo, že k tomu mělo docházet u Šídlovského rybníka. Ale vždy se potvrdilo, že šlo jen o kachny. Vím o tom, že se labutě mají jíst v Německu, kde jsou dokonce lovné. Několik našich okroužkovaných labutí nám nedávno zastřelili u Berlína. Dříve ale byly labutě vidět na různých královských obrazech zachycující hostiny,“ říká Makoň.

„Rád bych zdůraznil, že častými klienty naší záchranné stanice jsou právě Slováci nebo Ukrajinci, kteří k nám chodí s různými případy. Tyto národy mají k přírodě výrazně blíž než naši občané. Máme informace i od pražských bezdomovců, kteří toho ví mnohdy velmi hodně a sledují, co se kolem nich děje. Hlásili nám například kachnu s poraněným křídlem, kterou tam krmí. Nikdo tady není na tom tak špatně, že by musel někde v kotli vařit labuť. Minimálně by se někde objevilo alespoň peří, že se na těch místech něco dělo. A ani to se nestalo,“ dodal Karel Makoň.

V Praze experti z Plzně fyzicky překontrolovali úsek řeky Vltavy – od komory Modřany až ke komoře nad ZOO v Troji. „Spolu s policejní hlídkou na jejím motorovém člunu celkem šest hodin doslova pročesávali řeku Vltavu metr po metru, včetně všech zálivů, přístavů a slepých ramen. Pátrání skončilo zatím nezdarem. Na celém 16,5 km dlouhém úseku řeky Vltavy jsme našli, překontrolovali a zachytili pouze tři labutí páry. Dva z nich byly bez mláďat a jeden pár u Modřan měl čtyři malá mláďata, takže celkem 10 labutí. K tomu jsme objevili pouze jednu trvale handicapovanou labuť bez křídla, tedy celkem 11 ptáků,“ potvrdil Makoňův kolega Milan Paisker.

Příprava labutího masa ke konzumaci je náročná

V mnoha zemích je lov labutí zakázán a jejich maso se běžně nekonzumuje. Labutě jsou chráněné zákony na ochranu přírody nebo jsou považovány za symbolické ptáky, což dále omezuje jakoukoli diskusi o jejich využití jako potravy. Historicky se maso labutí konzumovalo v Evropě. Ve středověku a renesanci bylo maso labutě považováno za luxusní pokrm, který se podával na hostinách šlechty. Chuťově se popisovalo jako tmavé a aromatické, podobné divoké huse nebo kachně, ale s výraznější vůní.

Z etického a právního hlediska a vzhledem k ochraně labutí i jejich úloze v ekosystému je lepší ponechat je v přírodě. Pokud někdo touží po podobném kulinářském zážitku, doporučuje se vyzkoušet kachní nebo husí maso, které je snadno dostupné a lze z něj připravit pokrmy s podobnou chutí.