Rodáci z Vysočiny: Uplynulo 40 let od úmrtí Bedřicha Fučíka. Byl osm let ve vězení, je nositelem Řádu TGM

Fučík, jenž v období normalizace pro svoje překlady užíval pseudonymy Václav Horák nebo Bedřich Dvořák, se narodil 4. ledna 1900 v Čáslavicích na Třebíčsku. Ve 20 letech maturoval na třebíčském gymnáziu. V roce 1927 získal doktorát na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde se věnoval studiu srovnávací literatury. Doktorát získal prací Zeyer dramatik.

Poté byl až do roku 1931 redaktorem literárního měsíčníku Tvar. Působil také v nakladatelství Melantrich, jehož byl od roku 1929 ředitelem. Zde „šéfoval“ deset let, poté přešel do nakladatelství Josef Richard Vilímek, tam byl šéfredaktorem do roku 1943.

Roku 1945 se stal vrchním ředitelem nakladatelských a knihkupeckých podniku Československé strany lidové (Vyšehrad a Universum). Po roce 1948 byl korektorem v nakladatelství Vyšehrad až do svého zatčení v roce 1951. Roku 1952 byl ve vykonstruovaném procesu s tzv. „klerofašistickou odnoží zelené internacionály“ odsouzen k 15 letům vězení. Nakonec tam strávil osm let, v roce 1960 byl na základě amnestie propuštěn. V roce 1967 byl rehabilitován.

Soukromý život 

Za manželku měl překladatelku Jitku Fučíkovou, s níž měl dceru Kristýnu. Zemřel v Praze 2. července 1984. V roce 1991 byl oceněn Řádem Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam.

Vydával kvalitní literaturu 

Bedřich Fučík se ve své práci v nakladatelstvích vždy snažil o vydávání dobré a kvalitní literatury bez ohledu na politické konotace nebo biografii jejich autorů, a proto především v Melantrichu v jeho éře vycházely knihy katolíků i komunistů. Jedním z příkladů bylo dílo spisovatele Vladislava Vančury.

Jako editor uspořádal mimo jiné dílo F. X. Šaldy a řadu výborů české katolické skupiny, především Jakuba Demla, Jana Zahradníčka a Jana Čepa. Editorské činnosti se věnoval i v samizdatu, spolu s Vladimírem Binarem založil edici Rukopisy VBF.

Nejpřehlednějším životopisem Fučíka je monografie Roberta Saka nazvaná Život na vidrholci (2004).

Další rodáci z Čáslavic 

Obec Čáslavice na Třebíčsku se může kromě Fučíka pyšnit dalšími slavnými rodáky. V roce 1897 se zde narodil literární kritik Bedřich Václavek. Ten má v obci dodnes rodný dům. Čáslavice jsou rodištěm i spisovatele Bohuslava Trojana, jenž se narodil v roce 1946. Ten ve spojitosti se svými literárními začátky zmiňuje právě Bedřicha Fučíka. „Tenkrát s prvotinou v ruce jsem se osmělil a požádal paní Mitku Bártikovou, rozenou Fučíkovou, zda by mi nedala kontakt na pana Bedřicha Fučíka. V té době byla dost velká odvaha navštívit bývalého ředitele nakladatelství Melantrich, jehož jméno je na jedné straně neodmyslitelně spjato s velikány naší literatury, jako je Nezval, Vančura, Olbracht, nebo František Halas a Jan Zahradníček (rodák z Mastníka), a na druhé straně s politickým procesy padesátých let,“ napsal Bohuslav Trojan.  

„Přijel jsem za ním do Prahy." 

Jak sám popisuje, setkání s Fučíkem bylo pro něj vzácným životním okamžikem. „V telefonu se ozval jeho stařecký hlas a já svým mladickým elánem ohlásil, že jsem se narodil v Čáslavicích a že bych mu rád věnoval svou prvotinu. Domluvili jsme si schůzku a já do Prahy přijel a navštívil ho ve Šrobárově ulici. Mohu říct, že jsem si od setkání s panem Fučíkem nic nesliboval a myslel jsem si, že mu jen předám knihu s věnováním a půjdu, ale z návštěvy se pro mě stal jeden z mých významných a vzácných životních okamžiků a dodnes mám v živé paměti vše, o čem jsme si celé odpoledne povídali. Člověk potká v životě mnoho lidí, ale jen málo z nich mu utkví tak silně, jako mě pan Bedřich Fučík,“ říká dále Trojan.

Bohuslava Trojana mrzí, že se o Fučíkovi málo ví. Přidává ještě informaci o dopisu, který mu Fučík poslal. V něm se pochvalně vyjadřuje o Trojanově knize. „Dopis je uveřejněný v knize Píseň o mé zemi,“ dodává prozaik Trojan.