Dnes, 10:56
Přibližně polovina učitelů ZŠ Hradská v Humpolci avizovalo, že podá výpověď kvůli sporům s ředitelkou. Do řešení situace se zapojila jihlavská školní mediátorka a facilitátorka Miroslava Zápotočná, která má pomoct zklidnit napětí, zmapovat konflikty a nastavit další postup. Redakci přiblížila obecné principy a postupy školní mediace. Současně ve škole probíhá šetření České školní inspekce, které je na mediaci nezávislé.
Zhruba polovina pedagogů Základní školy Hradská v Humpolci avizovala, že k 26. únoru podá výpověď. Jde o dvacet učitelů. Svůj krok spojili s dlouhodobými spory s ředitelkou Helenou Kahounovou, která do funkce nastoupila v srpnu 2024. Ve škole zároveň probíhá šetření České školní inspekce, závěry zatím nejsou k dispozici.
Škola má 509 žáků ve 22 třídách. Učitelský sbor tvoří 41 pedagogů, přičemž dva si doplňují potřebné vzdělání a jedna učitelka odbornou kvalifikaci nemá. V závěru loňského roku podali stížnost na vedení školy pedagogové i rodiče, zmiňovali mimo jiné obavy o personální stabilitu a výuku v některých předmětech. Podle nich je to citlivé především u starších žáků, kteří se připravují na přijímací zkoušky na střední školy.
Město jako zřizovatel si k řešení situace přizvalo školní mediátorku a facilitátorku Miroslavu Zápotočnou. Ta redakci popsala, v čem se školní mediace liší od „klasické“ mediace a co je v tuto chvíli reálně možné. „Obecně je úkolem mediátora zprostředkovat rozhovor – usnadnit řešení konfliktu, dát stranám sporu prostor, aby řekly, co potřebují. Ve školním prostředí je to ale hodně jiné než klasická mediace mezi dvěma třemi lidmi. Často se ve školách volá po mediaci, ale deset nebo dvacet lidí mediovat nelze,“ vysvětluje Zápotočná. Do případu podle svých slov vstupovala „za účelem pomoci zklidnit situaci, zmapovat konflikty a vyhodnotit další možný postup“.
Oslovil ji zřizovatel. „O mé práci jako školního mediátora na Vysočině ví Kraj Vysočina, ale i jiné organizace i Česká školní inspekce, takže to mohlo jít i touto cestou,“ doplnila.
Zápotočná zároveň upozorňuje, že kvůli zásadě mlčenlivosti může zveřejnit jen to, co už zaznělo veřejně. „Máme za sebou takzvané předmediační rozhovory s většinou zaměstnanců, tedy individuální rozhovory o tom, jak situaci vnímají oni,“ říká.
Obecně v mediaci nikdy nejde o hledání pravdy nebo viníka, ale o ošetření potřeb a zájmů jednotlivých zúčastněných stran – tak je to i tady.
Další postup se má podle ní teprve vyhodnocovat s ohledem na aktuální vývoj po jednání zastupitelstva a následné kroky města.
Právě mlčenlivost a nestrannost považuje za základ, bez kterého školní mediace nefunguje. „Nemohu, nechci a nebudu říkat zřizovateli nic ohledně individuálních rozhovorů – co kdo říkal, jak se kdo (ne)chová,“ zdůrazňuje.
Mými klienty jsou ve školní mediaci v podstatě všichni zaměstnanci školy a nepřímo i žáci, na které to má dopad.
Zřizovateli proto podle ní může předat pouze doporučení dalšího postupu. „Vyjasňuji si to už při přebírání zakázky – ptám se na cíle zadavatele a říkám, že pokud mi klienti nedají výslovný souhlas, o konkrétních lidech konkrétní věci sdělovat nebudu. Co sdělovat budu, je doporučení dalšího postupu s ohledem na potřeby, které jsou společné a které je potřeba nějak ošetřit,“ popisuje.
Školní prostředí je podle mediátorky specifické také tím, kolika lidí se podobná situace dotýká. „Nejsou to jen žáci a učitelé nebo vedení. Jsou to nepedagogičtí pracovníci, zřizovatel, média, rodiče… a pak i sourozenci, rodinní příslušníci a veřejnost,“ vyjmenovává.
Priorita jsou žáci a jejich rodiče.
Důležitá je podle ní i orientace ve školském systému a pojmech. „Pomáhá mi, že jsem i advokát a díky své práci znám i školské právo,“ dodává.
Aby měli lidé prostor mluvit, musí podle ní vědět, co je čeká. „Pravidla vyjasňuji hned na začátku každého setkání. Pro lidi je důležité vědět, co bude a nebude – vyčistíte tím nejistotu a člověk se pak méně bojí,“ říká. Vedle základních pravidel typu neskákat si do řeči nebo nenechat se přerušovat zmiňuje i domluvu oslovení, času, rozvrhu práce nebo dobrovolnosti. „Vše, co by mohlo někoho znervózňovat, je dobré si říct předem, aby klienti byli co nejvíc v klidu,“ popisuje Zápotočná především obecné postupy školní mediace.
Součástí práce ve škole je podle ní často i „vyčištění očekávání“ mezi lidmi. „Vysvětlit si, co kdo jak má, ale i třeba z jakého důvodu. To může hodně pomoct k tomu, aby komunikace probíhala lépe – s konflikty, které jsou přirozené, ale se schopností je řešit,“ doplnila.
Šetření České školní inspekce a práce mediátorky se podle Zápotočné nepotkávají. „Fungujeme naprosto odděleně. Víme o svojí práci, ale žádná spolupráce neprobíhá,“ uvedla.
Jedním z nejcitlivějších bodů je dopad sporu na žáky – zejména na starší děti před přijímačkami. Podle mediátorky je klíčové snížit nejistotu. „V každém případě je potřeba jim poskytnout informace – co se děje, jak to řešíme, co konkrétně řešíme, co může nastat a jak je to ovlivní,“ říká.
Nejistota je pro nás velmi ohrožující. A pokud jste v ohrožení, nejste schopní se učit.
Na otázku časového horizontu zlepšení klima na škole Zápotočná odpovídá zdrženlivě, protože celá situace si vyžaduje opatrnost. „Je to velmi individuální. Může to být několik týdnů, ale mohou to být i měsíce – podle toho, jaký přístup škola, vedení, personál a zřizovatel zvolí,“ uzavírá. „Všichni zúčastnění si v tomhle zaslouží podporu – je to složitá situace, která ovlivňuje obrovské množství lidí.“
Čtvrtek, 26. února 2026, 08:50
Asi polovina učitelů humpolecké Základní školy Hradská podá k 26. únoru výpověď. Oznámili to při jednání zastupitelstva. Jde o 20 kantorů. Město je zřizovatelem školy. Svůj krok odůvodnili učitelé vleklými spory s ředitelkou školy, které podle nich...
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?