Úterý, 16. března 2021, 16:19
V pátek 12. března jsme si připomněli 375. výročí narození misionáře Augustina Strobacha, který má kořeny v Jihlavě. Že vám jeho jméno nic neříká? Pak vás bude zajímat výčet nejdůležitějších informací, které jsou spjaty s životem tohoto významného misionáře, který během šíření víry procestoval kus světa.
Misionář Augustin Strobach se narodil v jihlavské měšťanské rodině rodičům Janovi a Markétě 12. března 1646 v domě na nynější adrese Matky Boží 19.Po svém biřmování získal jméno Aloysius. Augustin Strobach svá studentská léta strávil v Jihlavě, poté se přesunul na Moravu na olomouckou univerzitu, kde se věnoval studiu filozofie a teologie. Ve svých 21 letech, konkrétně 14. října 1667, byl přijat do řádu Tovaryšstva Ježíšova.
Poté se věnoval vyučování na jezuitských školách ve Znojmě, Hlohově, Litoměřicích a Uherském Hradišti. Od počátku jeho řeholní dráhy mu byl vzorem patron všech jezuitských misionářů sv. František Xaverský.
Misionář z Jihlavy podnikal zahraniční misijní cesty, a to z Itálie do Španělska, do Mexika, na Filipíny a nakonec na Mariánské ostrovy.
„Mariany“ byly španělskou kolonií a jeho domorodí obyvatelé byli předobrazem osvícenského narativu o „ušlechtilém divochovi“. Augustin Strobach popisoval ve svých listech domů místní poměry, přičemž především zdůrazňoval zcela jiný hodnotový systém, než jaký měli Evropadné. Hlavně se jednalo o nezkaženost ve vztahu k cenným kovům, když: „… stříbro, zlato a drahokamy a tudíž není zde nenasytné lakoty, o níž vůbec žádný obyvatel Mariánských ostrovů nic neví.“
Jak je známo, Strobach měl dobrý pozorovací talent, byl ochotným sběratelem poznatků, místních zvyků, zpráv o fauně a flóře i způsobech vlády Španělů. Zachytil i narůstající rozpory mezi kolonisty a domorodci, když vyprávěl o zneužívání místních obyvatel a jejich štědrosti. Rozpory mezi domácími Mariaňany a Španěly pak vyústily v povstání kmene Čamorů, při němž Strobach zemřel 27. srpna 1684 mučednickou smrtí.
Ta měla být příkladem pro další misionáře. Kvůli tomu byly Strobachovy ostatky poslány do Prahy. V roce 1702 pak došlo k přemístění a jeho kosti byly uloženy v sakristii kostela sv. Ignáce v Jihlavě. Po zrušení jezuitského řádu v habsburské monarchii v roce 1773 se relikvie ocitly na Svaté Hoře u Příbrami a při 200. výročí umučení Strobacha byly opět přeneseny do jihlavského svatostánku. Takto se zakončila Strobachova posmrtná cesta. Jistým specifikem u tohoto misionáře a je i to, že se zachovalo i jeho vyobrazení, což je nezvyklé.
Foto jesuit.cz
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
