Na jihlavské radnici právě dokončili opravu velké obřadní síně. Tato reprezentativní místnost má nyní novou podlahu i omítky. Práci restaurátorů předcházela návštěva archeologů, kteří našli zbytky zlacení pod prkennou podlahou. Opravy za necelých 600 tisíc korun trvaly od února do konce dubna.
Velká obřadní síň v historické budově radnice je barokního původu a její stěny i strop jsou členěny do pravidelných polí bohatou štukovou výzdobou. Zub času je však poškodil, a tak je museli pracovníci oddělení správy budov magistrátu města svěřit do rukou opravářů a restaurátorů. Obřadní síň dostala během dvou uplynulých měsíců novou podlahu i omítky.
„Restaurátorské práce zajistili manželé Procházkovi, s nimiž má město dlouhodobě skvělé zkušenosti. Postarali se zejména o čištění povrchu štukové výzdoby nebo povrchu zlacení, doplnili zlacení i defekty, a nakonec získal strop i stěny novou barvu,“ uvedl mluvčí města Radovan Daněk.
Ve špatné kondici byla i parketová podlaha. Ta dostala s novým kabátem parkety z přirozeně kresleného dubu, ve vzoru „vídeňského kříže“. Celá oprava vyšla město na necelých 600 tisíc korun.
Pátek, 7. února 2020, 15:13
Obřadní síň jihlavské radnice v těchto dnech prochází modernizací. Práce v místnosti začaly po Novém roce a hotovo by mělo být na konci letošního března. O restaurátorské práce se stará akademický malíř Pavel Procházka, který v minulém roce šetrně...
Před zahájením rekonstrukce se pod podlahu podívali také restaurátoři z jihlavské pobočky archeologické kanceláře Archaia Brno z. ú. Kromě ručně kovaných hřebů a zlomků novověké keramiky zde pomocí detektorů kovu našli také množství plátkového zlata. Podle archeologické zprávy zde zlato bylo patrně pohřbeno při pozlacování štukové výzdoby na konci 18. století.
„Naše prvotní nadšení rychle zchladili kolegové z Jihlavského muzea, kteří ochotně vzorky kovu změřili spektrometrem. Jednalo se o tzv. metál, slitinu mědi a zinku, která se od 19. století používá jako náhražka zlata pro zdobení štuků. Plátky kovu o tloušťce 0,002 mm jsou asi 12x levnější než ryzí kov, lze je používat jen v interiérech a musí se chránit vrstvou šelaku proti degradaci,“ uvedl již dříve jihlavský archeolog Jakub Těsnohlídek z Archaia Brno z. ú.
Renovování výzdoby tedy muselo podle archeologů probíhat ve velmi prašném prostředí ve chvíli, kdy byla podlaha zbavena prken a odkryta na úroveň písčitých zásypů. Muselo k tomu dojít rámcově v 19., či v první polovině 20. století.
Foto Magistrát města Jihlavy
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
