Uplynulo přesně 168 let, kdy zemřela významná osobnost, rodák z Vysočiny Karel Havlíček Borovský. S jeho postojem a myšlenkami se ztotožnilo protikomunistické hnutí Havlíčkova mládež, které v naší zemi existovalo na sklonku 80. let 20. století. Toto hnutí, které bylo aktivní hlavně v okolí Havlíčkova Brodu, uspořádalo při příležitosti Havlíčkova úmrtí právě také 29. července v roce 1989 pochod z Havlíčkova Brodu do Borovského rodiště Havlíčkovy Borové.
Tato protikomunistická skupina, neoficiální hnutí, spojovala odpor proti režimu s prvky studentské recese a uměleckého happeningu, které se ideově opíraly o odkaz spisovatele a významného novináře Karla Havlíčka Borovského.
Sobota, 27. dubna 2024, 16:50
Karel Havlíček Borovský. Novinář, spisovatel a politik, který je slavnou osobností z Vysočiny. Ve spojitosti s tímto českým velikánem si dnes můžeme připomenout jednu důležitou událost. 27. dubna 1855, tedy na den přesně před 169 lety, byl Borovský...
Zakládajícími členy Havlíčkovy mládeže byli Pavel Šimon, Petr Novotný a Petr Hrabalík. Doplňovali je další intelektuálně založení mladí lidé z Havlíčkova Brodu. Členové Havlíčkovy mládeže měli kladný vztah k nezávislé kultuře, stáli proti komunismu a hlavně je trápilo to, v jakém stavu je chátrající rodný dům Borovského matky ve městě. Mecenáška z USA poskytla peníze na opravu domu, prostředky byly ale státní mocí zpronevěřeny.
Členové hnutí sympatizovali se základními myšlenkami Karla Havlíčka Borovského – tedy také uznávali svobodu slova, cizí jim nebyl ani boj proti státnímu útlaku. V některých svých textech se Borovský vymezoval též proti komunismu. „Začali jsme se více zajímat o Havlíčka,” cituje web pametnaroda.cz zakladatele spolku Petra Novotného. „Zjistili jsme, že napsal několik článků věnovaných komunismu, liberální demokracii, svobodě tisku. Takže jsme začali Havlíčka přepisovat, vytahali jsme některé citáty, ty jsme šířili mezi lidmi. To samozřejmě začalo soudruhům vadit, protože když si přečetli článek, kde Havlíček říká, že komunismus se mohl zrodit akorát v poblouzněných hlavách, tak to se jim přestávalo líbit.”
Havlíčkova mládež začala tisknout Havlíčkovy texty a obecně se věnovala propagaci jeho osobnosti. Stali se také dobrovolníky – například uklízeli parky a další veřejná prostranství, dokonce se formou brigády pustili do výstavby městského stadionu.
Svými četnými aktivitami tak hnutí tvořilo jakousi obdobu Socialistického svazu mládeže (SSM), jen bylo nezávislé. Členové Havlíčkovy mládeže měli i vlastní logo a odznaky. Funkcionáře SSM tím přiváděli k nepříčetnosti a stejně tak i havlíčkobrodské policisty, kteří se museli převléknout do montérek a nastoupit na brigádu s nimi. „A tvářit se, že nejsou ti estébáci, ale že tam přišli pracovat,” dodává Novotný.
Akce, do kterých se Havlíčkova mládež pouštěla, byly pro policii těžko napadnutelné, protože jejich politický podtext spočíval v dobrovolném vykonávání veřejně prospěšných činností. Postupem času si hnutí získávalo větší a větší sympatie obyvatel Havlíčkova Brodu. Od jara roku 1989 se na činnost skupiny zaměřila též Státní bezpečnost (StB). 1. května 1989 se skupina členů Havlíčkovy mládeže zúčastnila oslav 1. Máje, kdy zdravila slavnostní průvod transparentem ve znění „Havlíčkova mládež zdraví 1. Máj!"
Osmnáctikilometrový pochod, na který členové hnutí vyšli 29. července 1989, tedy před 35 lety. Foto: Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod Nejpočetnější akcí, kterou Havlíčkova mládež zorganizovala, byl pochod z Havlíčkova Brodu do Havlíčkovy Borové, spisovatelova rodiště. Na pochod se 29. července 1989 společně vydalo zhruba 100 lidí, jejich trasa byla dlouhá 18 kilometrů. Aktivisté z průvodu v Borové navštívili muzeum ve spisovatelově rodném domě. Mezi účastníky kolovaly petiční archy několika občanských výzev, například textu Několik vět. Pochod po celou dobu monitorovali policisté, byl nasazený i vrtulník. V Borové pak policie účastníky vyzvala k předložení občanských průkazů a podrobila je lustraci. Vůdčí postavy spolku byly pak opakovaně předvolávány k výslechům. Pavel Šimon byl pak zadržen na demonstraci u příležitosti výročí vzniku Československa 28. října 1989 v Praze na Václavském náměstí a následně strávil dva dny v zadržovací vazbě ve věznici na Pankráci.
Členové Havlíčkovy mládeže se od 17. listopadu 1989 aktivně zapojovali do procesů a organizací protestů v Havlíčkově Brodě a Praze v rámci Sametové revoluce, která ukončila totalitní komunistické zřízení v Československu. Za nových společenských podmínek již činnost iniciativy postrádala opodstatnění.
Čtvrtek, 13. června 2024, 19:54
Karel Havlíček Borovský. Jeden z nejslavnějších rodáků z Vysočiny se stal inspirací pro nové logo, které nyní používá Havlíčkův Brod. Město letos slaví 790 let od první zmínky o městě, a jako dárek si nadělilo první ucelenou koncepci vizuálního...
Na pochod z roku 1989 členové hnutí zavzpomínali před čtyřmi lety, konkrétně 8. srpna 2020. Podle Deníku se účastníci pochodu vydali na trasu přes Pohled, Stříbrné Hory, Žižkovo Pole do Havlíčkovy Borové, ani tentokrát nevynechali zmiňované muzeum, pak následovalo společné focení před sochou Karla Havlíčka Borovského.
Činnost s obdobným programem vyvíjela také například Oranžová alternativa, recesistické hnutí působící od roku 1986 v Polsku. Happeningy a satirické akce pořádalo třeba pražské hnutí České děti založené na jaře 1988 Petrem Placákem či pražská satirická iniciativa Společnost za veselejší současnost, kterou spoluzakládala a vedla herečka Bára Štěpánová.
Foto Se souhlasem Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod, Jan Schneider | Zdroj pametnaroda.cz, denik.cz, wikipedia.org
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
