Na Vysočině se v loňském roce kvůli kůrovci zdvojnásobila těžba dřeva
V některých částech Vysočiny se už loni těžba dřeva kvůli kůrovci v meziročním porovnání i víc než zdvojnásobila. Pořád je vidět mnoho suchých stromů. Kácení podle oslovených lesníků limituje nedostatek těžebních kapacit a odbytu na dřevo. Lesnické firmy se přesto budou snažit zpracovat souše dřív než do konce roku 2022, jak jim nově umožnilo ministerstvo zemědělství. Kromě znehodnocení dřeva budou podle nich suché stromy brzo nebezpečné a zodpovědnost za možné škody a zranění veřejnosti zůstala majiteli lesa. Vysočina patří mezi regiony nejpostiženější kůrovcem.
„Jestli někdo povolí, že mohou stát tři roky souše, které víme, že už po roce budou spontánně padat, tak také očekáváme, že bude opatření, které z toho vlastníky vyviní," řekl Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí v Přibyslavi a regionální předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL).
Lesníci mohou požádat o vydání zákazu vstupu do lesa až na tři měsíce pověřenou obec, zákaz se podle Svobody dá jednou prodloužit. „Takže je to maximálně na šest měsíců a ty stromy budou padat celý rok," řekl. O obavách z úrazů v suchých lesích mluvili i zástupci jiných lesních firem a obcí vlastnících lesy.
„Je tam otázka zákazu vstupu do lesa, zranění, atd., o tom se asi bude diskutovat," potvrdil i hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (za ČSSD). K novým opatřením v lesích řekl, že podle všech ukazatelů nemá smysl dělat zásahy u stromů, z nichž už kůrovec vylétl. Je potřeba se soustředit tam, kde může škodit.
Vysočina v nejhorší červené zóně
Část nových opatření ministerstva, i možnost odložit těžbu souší, platí plošně. Další opatření jsou jen pro nejhorší oblasti zařazené do červených zón, do nichž patří podstatná část Vysočiny, hlavně Třebíčsko. V zónách se mimo jiné prodlužuje lhůta pro zalesnění ze dvou na pět let a pro zajištění porostu ze sedmi na deset let.
Nová opatření podle některých soukromých lesníků v praxi moc nepomohou, podle jiných aspoň odpadne riziko pokut od úřadů. Posloužit by možná mohly drobným vlastníkům, kteří neví, kam se dřevem. „Pro naši situaci, zejména tu ekonomickou, to nemá téměř žádný význam," řekl Svoboda za nestátní vlastníky lesů.
Pro lesní podniky je podle Svobody zásadní prodat dřevo za takovou cenu, aby se udržely ekonomicky nad vodou, v tomto čtvrtletí ale ceny znovu klesly asi o desetinu. „To znamená, že jsme někde pod polovinou cen, které byly před dvěma lety," uvedl. Výrobní náklady podle něj přitom stoupají.
Nejhůř jsou na tom na Třebíčsku
Nejpostiženější dlouhodobým suchem a kůrovcem jsou na Vysočině lesy Třebíčska. Třebíčská správa Lesů ČR (LČR) vloni vytěžila 438 tisíc metrů krychlových dřeva, v roce 2017 necelých 189 tisíc metrů. V celém kraji vytěžily LČR za minulý rok 1,52 milionu metrů krychlových dřeva, zatímco letos by ho mělo být 2,5 milionu, tedy skoro o dvě třetiny více.
„Jedná se o největší nárůst těžby mezi všemi kraji ČR," řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Za nejpostiženější lokality Vysočiny označila Třebíčsko, okolí Telče, Ledče nad Sázavou a Nového Města na Moravě. Na území státních lesů bylo na Vysočině ke konci minulého roku 1608 hektarů holin.
Do červené zóny spadá i většina z 3800 hektarů jihlavských městských lesů. „S kůrovcovou těžbou se potýkáme, seč můžeme. V intenzitě těžby jsme na úrovni loňského roku a, bohužel, souše ještě nemáme všechny zpracované," řekl jednatel Správy městských lesů Václav Kodet. Vloni se v lesích Jihlavy těžba zdvojnásobila na 80 tisíc metrů krychlových. Prodej dřeva na průmyslové zpracování, třeba na vlákninu, už je podle Kodeta ztrátový.
