V Jihlavě se mohou lidé podívat k nově upravenému ústí historické šachty svatého Jiří pod vrchem Rudný. Sestoupí k němu po kovových schodech. Při úpravách místa byla zprůchodněna a o třetinu na skoro 30 metrů prodloužená odvodňovací štola. V její původní části jsou vidět i vysekané výklenky pro uložení hornických lampiček. Do štoly se zájemci kvůli bezpečnosti dostanou jen při komentovaných prohlídkách. Novinářům to dnes řekl náměstek primátora Radek Popelka (ANO).

Když potřebujete během chladných dnů rychle vytopit dům, chalupu nebo rekreační objekt, představuje jehličnaté palivové dřevo velmi praktickou volbu. Smrk a borovice patří mezi oblíbené druhy díky snadnému rozhoření, výraznému plamenu i vysoké výhřevnosti. Právě proto nachází široké využití v kamnech, kotlích i krbových vložkách.

Úřady na Vysočině posoudí možný dopad obnovení těžby v lomu Kosov u Jihlavy na okolí. Je to záměr společnosti Heidelberg Materials CZ. Těžba v lomu byla přerušená v roce 1999 na neurčito kvůli technickým i ekonomickým důvodům a následně byla odstraněna provozní zařízení.

Jihlavská radnice představila podobu repliky huti, která bude veřejnosti přibližovat středověké zpracování stříbrné huti v tomto území. Stříbrnou huť má v plánu postavit na vrchu Rudný, je to projekt za několik desítek milionů korun.

Správě městských lesů Jihlava (SML) patří bezmála 3800 hektarů lesa. Lesníci po nedávné kůrovcové kalamitě, která lesy Vysočiny postihla mezi lety 2017 až 2022, se aktuálně zabývají hlavně sázením a výchovnými zásahy v mladých porostech, které potřebují prosvětlit. Těžba dřeva v posledních měsících výrazně klesla. Redakce Jihlavské Drbny vyrazila do jednoho z lesů ve správě SML, aktuálně do lesnického úseku Stonařov, do části Otín.

Sto let si letos připomíná SDH Jihlava, což je první jihlavský hasičský sbor, který dnes kromě profesionálních hasičů doplňují také dobrovolníci z Bedřichova.

V Kraji Vysočina chybí pískovna. Tím se náš region liší od ostatních krajů, z nichž některé disponují třeba i desítkou aktivních pískoven. To, že u nás pískovna chybí ale neznamená, že surovina v zemi fyzicky není – jen ji v současnosti nikdo v regionu netěží.

Firma Českomoravský štěrk jedná s městem Jihlava o obnovení provozu v kamenolomu Kosov. Protože se obyvatelům této místní části města loni nelíbil záměr vozit čtvrtinu vytěženého kamene nákladními auty přes Kosov, navrhli těžaři, že budou všechen kámen přepravovat z lomu pomocí přilehlé železniční vlečky. S městem kvůli tomu ještě potřebují dohodnout dlouhodobý pronájem překladiště. Společnost v dnešní tiskové zprávě uvedla, že by chtěla těžbu obnovit za dva až čtyři roky.

Představitelé osadního výboru Kosov, vedení Jihlavy a zástupci Českomoravského štěrku spolu vedou pracovní jednání, jejichž tématem je obnovení těžby štěrku. Z nich vyplývá, že místní obyvatelé by tuto činnost nemuseli pocítit. Štěrk by se totiž měl vozit po kolejích.

V lesích Jihlavy loni pracovníci kvůli kůrovcové kalamitě vytěžili rekordních 250 tisíc metrů krychlových dřeva, šestkrát víc, než měl městský podnik v ročním plánu. Vysokým tempem pokračovaly v těžbě i další podniky. Některým už produkce v meziročním porovnání klesla, což bylo způsobené i velkým úbytkem smrkových lesů na Vysočině, které kůrovec likviduje několik let. Vloni podle lesníků počasí šíření kůrovce zpomalilo, ale nezastavilo.