V Kraji Vysočina chybí pískovna. Tím se náš region liší od ostatních krajů, z nichž některé disponují třeba i desítkou aktivních pískoven. To, že u nás pískovna chybí ale neznamená, že surovina v zemi fyzicky není – jen ji v současnosti nikdo v regionu netěží.
Betonárny, stavební firmy, výrobci prefabrikátů a další odběratelé situaci zatím řeší dovozem z Jihočeského, Pardubického, Jihomoravského a také Středočeského kraje. Konkrétně jde například o dovoz z Kolínska, Pohořelicka, Pardubicka či Jindřichohradecka.
To, že se daný materiál přepravuje poměrně daleko, se negativně podepisuje na stavu silnic i životním prostředí. A také je dost pravděpodobné, že od sousedů zazní: Sami máme málo. Stavebnictví proto jednohlasně volá po návratu pískoven na Vysočinu.
Podle analýzy České geologické služby se na Vysočině v současnosti těží pouze stavební kámen, kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, vápence pro zemědělské účely a cihlářské suroviny. Poptávku po štěrkopísku uspokojuje výhradně dovoz z okolních krajů. Tato praxe však může brzy skončit. Více než polovině pískoven v těchto regionech dojdou zásoby ještě v této dekádě. Podle odběratelů je přitom nákladově efektivní dopravovat štěrkopísky do vzdálenosti 30 kilometrů.
„Na území Kraje Vysočina se v současnosti netěží žádné výhradní ani nevýhradní ložisko štěrkopísků. Jde o naprosto deficitní kraj na zdroje štěrkopísků, a z tohoto důvodu se musí surovina dovážet z velkých vzdáleností. Je proto potřeba maximalizovat úsilí k nalezení a otevření nových ložisek, což je ale velice finančně náročné,“ prozrazuje ve zprávě pro novináře ložiskový geolog Josef Godány z České geologické služby. „V poslední době se rozmáhá trend, že se otvírají kvalitativně méně vyhovující ložiska, aby se předešlo komplikovanému procesu s řešením střetů zájmů. To se ale pak nepříznivě projevuje například na náročnosti receptur k výrobě betonu,“ dodává Godány,
Jak potvrzuje obchodní ředitel výrobce betonu TBG Betonmix Marek Filistein, nepříznivou situaci se štěrkopísky v kraji alespoň částečně kompenzuje o něco lepší disponibilita stavebního kamene. „Na Vysočině je několik kamenolomů, ze tří nakupujeme kamenivo pro naše výrobky. Písky se dováží z Jihomoravského kraje, drcené kamenivo částečně také. Nedostatek kameniva není dle mého názoru problém pouze Vysočiny, ale ČR obecně. Je zde neochota schvalovat těžbu jak ze strany státu, tak ze strany obyvatel sousedních lokalit.“
Jak se vyjádřil Pavel Fiala, předseda představenstva Těžební unie, řídká, nebo dokonce úplně chybějící síť pískoven má dva nepříjemné důsledky. Dovoz z větších vzdáleností vede neomylně ke zvýšení cen a zároveň i zátěže na dopravní infrastrukturu a životní prostředí. „Jen pro zajímavost. Litr nafty nákladní automobilovou tonáží v průměru 27-29 tun podle vzorce uhlíkové stopy vyprodukuje cca 2,65 kilogramu CO2. Každý kilometr navíc od místa spotřeby tedy znamená produkci 0,8 kilogramu CO2. Když to přepočteme na hraniční vzdálenost 50 kilometrů a zohledníme cestu tam i zpátky, vyjde nám, že jeden náklaďák vyprodukuje 80-100 kilogramů CO2 za den,“ vypočítal Pavel Fiala.
Tisková zpráva | Zdroj Těžební unie
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
