Na Vysočině v těchto dnech můžeme vidět kvést koniklece. Nejkrásnější jsou brzy ráno

Oba druhy jsou zákonem chráněné v kategorii silně ohrožený, takže je zakázáno rostliny trhat nebo ji jakýmkoliv způsobem ničit. Návštěvníci i se svými čtyřnohými miláčky by se měli chovat na lokalitách ukázněně a ohleduplně. Kromě konikleců se zde nachází i řada dalších významných a ohrožených druhů, jako například smil písečný, třešeň křovitá nebo kociánek dvoudomý. Všechny druhy koniklece jsou jedovaté, po požití vyvolává zvracení a průjmy, po vstřebání tlumí centrální nervový systém, při dotyku dráždí pokožku a vyvolává záněty.

Koniklec preferuje suchá, slunná stanoviště, semenáčky se uchytí jen na holém minerálním substrátu bez stařiny, mechu a vrstvy surového humusu. Rostlině nejvíce uškodilo omezení pastvy ovcí a změna zemědělského hospodaření v 50. letech minulého století, kdy došlo k silnému úbytku původních lokalit s jejím výskytem. Z toho důvodu musí být současná místa výskytu speciálně udržovaná.

Hodily by se ovečky 

Pro obnovu biotopu je nejpříznivější pastva, která se na malých lokalitách nedaří zajistit. Spásání ovcí tedy nahrazuje kosení, které probíhá v pozdním létě, k němuž je ale nutné přidat další odborné práce, které se provádí v červnu, spočívající v rozrušení vybraných částí území, kde není přímý výskyt rostlin.

Koniklec patří k rostlinám, které mohou být v dlouhodobém horizontu ohroženy i změnou mikroklimatu vlivem zarůstání okolí dřevinami. Ochranářské zásahy je v tomto případě nutné realizovat právě i v širším okolí, aby zůstal zachován charakter stanoviště. 

Kraj Vysočina dlouhodobě o tyto lokality pečuje.