Aktuálně

Policie pátrá po muži, který v Havlíčkově Brodě napadl procházejícího kvůli výzvě k uvázání psa více...

Tragédie na Žďársku. Nehodu u Osové Bítýšky nepřežili dva lidé více...

Když je srdce na správném místě. Jihlavané přispěli do Sbírky potravin téměř dvěma tunami darů více...

ANKETA: Dukla odtajnila ceny vstupenek na příští sezónu. Do nové arény i za méně než dvě stě korun více...

Rodáci z Vysočiny: Spisovatelku Stráneckou ovlivnil folklór. Bývá nazývána moravskou Boženou Němcovou

Autoři | Foto Město Velké Meziříčí, Moravská zemská knihovna (redakčně upraveno) | Zdroj Město Velké Meziříčí, Moravská zemská knihovna, wikipedia

Velké Meziříčí má mezi svými rodáky mimo jiné i Františku Stráneckou, téměř zapomenutou spisovatelku 19. století, která někdy bývá nazvána moravskou Boženou Němcovou. Tato žena, jejíž úmrtí dnes připomínáme, byla i sběratelkou lidového umění. Začínala psaním pohádek.

Umělkyně Františka Stránecká (vlastním jménem Františka Antonie Kajetána Kerschnerová) se narodila 9. března 1839 ve Velkém Meziříčí, a to do rodiny zdejšího purkrabího Františka Všetečky. Dětství pak strávila v obci Stránecká Zhoř. A právě podle ní si zvolila svoje umělecké jméno Stránecká.

V roce 1855, tedy když jí bylo 16 let, se provdala za soudního adjunkta Ignáce Kerschnera, s nímž pak procestovala Uhry a Slovácko. Stránecká je absolventkou jihlavského gymnázia. V roce 1874 se s manželem přestěhovala do Brna.

A právě dnes si připomínáme její úmrtí, zemřela ve 49 letech 27. května 1888 v Brně. Tam je i pohřbena.

Horácko od Jihlavy po Znojmo 

Dílo Františky Stránecké je důležitým pramenem poznání západomoravského folklóru 19. století. Ve svých povídkách zachytila moravské Horácko od Jihlavy po Znojmo. Sbírala lidové pohádky. I proto je často nazývána moravskou Boženou Němcovou. Obě ženy mají společné třeba to, že oběma pomohl k vydání první jejich knihy K. J. Erben. Jak Němcová, tak i Stránecká psala o venkovském lidu a obě se zabývaly národopisem. Přesto na rozdíl od Boženy Němcové dílo Františky Stránecké upadlo téměř v zapomnění. Často jí bylo vyčítáno silné ovlivnění jejího díla náboženstvím.

Františka Stránecká je známá i jako sběratelka moravského folklóru. Díky ní se zachovala řada zvyků, hlavně těch vánočních.

Dílo Františky Stránecké

- v novinách a časopisech (Ženské listy, Světozor, Zlatá Praha, Zora a jiné)
- knižně vyšlo: Pohádky z Moravy (1868), Z našich hor (1877), Z našeho lidu (1882), Některé črty (1885), Z pohoří moravského (1886)

Psala hlavně povídky, které vyprávěly o životě lidí na vesnici, mimo jiné se zapojila do činnosti brněnského spolku Vesna.

Hodnocení článku je 90 %. Ohodnoť článek i Ty!

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky rodák, spisovatelka, umění, folklor, Františka Stránecká, tradice, Velké Meziříčí

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.