Ne nadarmo se říká, že jsme národ houbařů. Vždyť řada z nás má ráda procházky v lese, ať už jen tak, na borůvky nebo s košíkem na houby. V naší zemi vyráží na houby dokonce až 70 procent Čechů. Houbaření je populární i na Vysočině, v jejíž lesích najdeme všechny tradiční jedlé houby. Této zálibě typické pro Čechy teď ale příliš nepřeje počasí, propršený začátek srpna byl pro houbaře úspěšný, teď z lesa většinou odchází s prázdnou. Přesto jsou místa, kde můžeme uspět.
„Teď je to slabé, zhruba dva týdny zpátky to bylo mnohem lepší. Věřím, že hned jak zaprší, tak zase budeme mít houbové žně, jako vloni. To jsem ani nestíhala zpracovávat, hodně hub jsem pak už rozdávala, nebylo tolik času,“ zavzpomínala na loňský rok nadšená houbařka Martina Bartůňková z Jihlavska. Svoje oblíbená místa ale prozradit nechce. „To vám snad nikdo neřekne, aby se tam pak nesjížděly davy a člověk by pak utřel nos, jak se říká,“ směje se Bartůňková.
V košících houbařů v našem kraji nejčastěji skončí hřiby – hlavně dubové, hnědé, žlutomasé a smrkové, pak muchomůrky růžovky nebo bedly. Dobrou pomůckou pro houbaře může být webová stránka nahouby.cz, kde si houbaři sdílejí své aktuální úlovky. Podle nejnovějších příspěvků se daří houbám zejména v lesích na Žďársku – konkrétně třeba na Bystřicku a také ve smrkových lesích poblíž Sněžného. „Cca 100 smrkových hřibů a hříbků 2 košíky, křemenáče, kováři, několik malých hnědých hříbků. Pak jsem to vzdal a přenechal dalším houbařům,“ zmínil na webu uživatel s přezdívkou Tatahub.
Jak dále uvádí zmíněný web, houby rostou třeba i na Pelhřimovsku – v okolí Želivky či Kamenice nad Lipou. Tam podle houbařů rostou klouzci nebo třeba václavky.
Růst hub ovlivňují dva hlavní faktory - teplota a dostatečná vlhkost. Všem, kteří chtějí být ve správnou dobu na správném místě, doporučuje mykolog Zdeněk Pelda sledovat údaje Hlásné a předpovědní povodňové služby Českého hydrometeorologického ústavu, kde jsou k dispozici podrobná data za poslední týden. Zde je možné sledovat, v jakých lokalitách kolik napršelo a podle toho je pak snadné se rozhodnout, kam vyrazit na houby.
Pomocníkem pro houbaře může být také takzvaná houbová mapa, která vyjadřuje vhodnost vláhových podmínek pro růst hub. Podle údajů k dnešnímu dni je pravděpodobnost toho, že na Vysočině najdeme houby, na středním až vysokém stupni.
Základem výpočtu je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích 30 dnech (index API30) v kombinaci s průměrnými teplotami posledních 7 dní.
„Obecně platí, že houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích a následném teplém (nikoli však horkém) počasí, nejvíce v rozmezí července a září,“ říkají meteorologové.
Klíčovým faktorem pro růst hub je vodní bilance. Zvyšující se teploty spojené s klimatickou změnou zvyšují výpar a tím snižují množství vody dostupné pro houby. V budoucnu lze očekávat negativní dopad tohoto jevu na růst hub.
Foto silviarita/pixabay | Zdroj ČHMÚ, nahouby.cz
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
